První české muzeum sudetských Němců ničí spor o miliony

Město Ústí nad Labem získalo na první muzeum českých Němců v tuzemsku obří evropskou dotaci 337 milionů korun. Otevřeno mělo být už před třemi lety. Teď je ale ambiciozní projekt v ohrožení, protože lidé v něm angažování bojují mezi sebou o to, kdo a jak ho dokončí. A kdo dosáhne na 50 milionů, které brzy přistanou z ministerstva kultury. Padají trestní oznámení i nařčení ze snahy „proněmecké“ muzeum nakonec potopit.

Unikátní muzeum, první svého druhu v Česku, mělo ve dvaceti místnostech zmapovat osmisetletou historii soužití Čechů a Němců. Vzácné exponáty v tuzemsku i v zahraničí shromažďoval tým znalců přes pět let. V Bruselu i v Berlíně měl projekt výborný ohlas, takže radnice v Ústí nad Labem v roce 2008 získala evropskou dotaci ve výši 337 milionů korun na rekonstrukci městského muzea. Podmínkou bylo, že se v něm vybuduje právě zmíněná stálá expozice na téma českých Němců.

Přestože před přislíbením dotace město plánovalo dát do rekonstrukce muzea maximálně 178 milionů, stavební práce nakonec spolkly bezmála 420 milionů. Jenže plán muzeum otevřít v roce 2012 přesto nevyšel.

Otevření muzea odsunulo mimo jiné i vyšetřování policie, která zjistila, že během rekonstrukce bylo zbytečně utraceno 53 milionů korun. Nikoho ovšem neobvinila, protože nenašla záznam, kdo z radních pro navýšení rozpočtu hlasoval.

Padesát milionů se blíží

Obecně prospěšná společnost Collegium Bohemicum, která byla přípravou expozice pro česko-německé muzeum pověřena, žádala po ministerstvu kultury ještě dalších 50 milionů korun na závěrečné práce spojené se zřízením stálé výstavy. Tato dotace byla přislíbena teprve loni a vyplacena by měla být v nejbližších měsících.

Ale ani to zřejmě k otevření muzea stačit nebude. V době, kdy byla ohlášená závěrečná padesátimilionová dotace, začali někteří členové správní a dozorčí rady společnosti Collegium Bohemicum usilovat o odvolání ředitelky spolku Blanky Mouralové.

Nejvyšší kontrolní úřad navíc poté v muzejní společnosti provedl kontrolu a přišel se závěrem, že část dotace, s níž společnost hospodařila, ředitelka neoprávněně převáděla do zahraničí na účet německého spolupořadatele festivalu české kultury, na němž se Collegium Bohemicum podílelo. Finanční úřad vzápětí rozhodl, že třímilionová dotace se musí vrátit. Collegium Bohemicum se ale odvolalo, protože závěr NKÚ považuje za neodůvodněný. Odvolací řízení nyní běží.

„Ministerstvo kultury k našemu vyúčtování nikdy žádnou připomínku nemělo,“ zdůvodňuje odvolání ředitelka Mouralová. Jeden z členů dozorčí rady Collegia Bohemica jmenovaný ústeckou Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně, Jaroslav Kuba, na Mouralovou přesto kvůli závěrům NKÚ podal trestní oznámení. „Je to součást zastrašování, jde o zřetelnou snahu převzít kontrolu nad společností v době, kdy byla schválena padesátimilionová dotace,“ tvrdí Mouralová.

Na kandidátce Adama B. Bartoše

Už nyní je tedy jasné, že kvůli dalším sporům nebude muzeum českých Němců otevřeno ani letos. „Doktor Kuba by si případným znemožněním výstavy připsal politické body,“ prohlašuje Mouralová a poukazuje na to, že Kuba, v minulosti právní poradce Václava Klause, loni na podzim kandidoval za stranu Ne Bruselu – Národní demokracie Adama B. Bartoše. V jednom z předvolebních rozhovorů, poskytnutém serveru Děčínské fórum, Kuba prohlásil, že v případě zvolení se bude zasazovat „proti těm, kteří z nás dělají podnájemníky ve vlastní zemi, ať už jsou z Bruselu, nebo z nějakých landsmanšaftů“.

„Já jsem advokát a jako člen dozorčí rady jmenovaný univerzitou nemám s obsahem (připravované expozice) nic společného, jen kontroluji, jestli nedochází k majetkovým či hospodářským deliktům. Jestli se chcete vyhnout trestnímu oznámení, tak o mě nepište, “ řekl Kuba.

Kvůli průtahům s otevřením muzea také hrozí, že EU by mohla žádat o to, aby několikasetmilionová dotace byla vrácena zpět – kdyby projekt z pohledu Bruselu překročil takzvanou lhůtu udržitelnosti. Pak by byl s muzeem českých Němců nejspíš definitivní konec.