1 Blamáž s eurodotacemi

Metro: rekordní pokuta 2 miliardy hrozí za podvody při soutěži

NOVÉ

Nová trasa metra ze stanice Dejvická do motolské nemocnice přinese Pražanům nejen rychlejší cestování v šestém obvodu. Budou muset doplatit dvě miliardy jako tzv. korekci za zmanipulované veřejné zakázky.

Dosud není jasné, kdo za nové metro zaplatí 22 miliard. Podle plánu by měly většinu uhradit evropské instituce. Dotační program Doprava by měl proplatit sedm a půl miliardy, dalších jedenáct přislíbila na výhodný dlouhodobý úrok Evropská investiční banka (EIB). Investorem stavby je pražský Dopravní podnik, který však zatím o dotaci nepožádal. Nevyčerpá ani celou půjčku od EIB.

O tom, že pražskému metru hrozí největší pokuta v historii eurodotací, se vědělo už před třemi lety, kdy kontrola ministerstva dopravy odhalila manipulaci při výběru dodavatele stavební i technické části. Konkrétně při soutěži na stavební část v roce 2009 stanovil Dopravní podnik příliš přísné zadávací podmínky. Z devíti zájemců tak nabídku podaly jen tři firmy. Pražští radní pak vyloučili Strabag a OHL ŽS pro údajně nízkou kvalifikaci jejích pracovníků a soutěž připadla poslednímu zbylému zájemci, sdružení Metrostav-Hochtief, jehož nabídka bylo o 700 milionů korun vyšší než u konkurence. Obdobně proběhla soutěž na technickou část, kterou získala společnost Skanska. Ministerstvu nezbylo, než udělit pokutu ve výši 25 procent původní ceny.

Od té doby úřady hledají cestu, jak pokutu obejít. První plán vymyslelo ministerstvo dopravy v období Zbyňka Stanjury (ODS). Dopravní podnik měl požádat aspoň o dvanáct miliard a po udělení pokuty by dotace stejně překročila původně slíbenou částku sedm a půl miliardy. Plán však ztroskotal na nepořádné organizaci budování metra. Například se během stavby změnilo nejméně čtyřicet procent projektu a Dopravní podnik musel přidělit Metrostavu a Skansce odpovídající vícepráce. Tím porušil zákon o veřejných zakázkách a v takovém případě Brusel faktury neproplácí. Dnes není jisté, jestli účetní najdou dost bezchybných faktur na to, aby mohla Praha požádat o proplacení aspoň devíti miliard. V takovém případě by měl sedm a půl miliardy zaplatit Brusel a zbytek český státní rozpočet miliardy. Pokuta by ovšem snížila evropskou i státní dotaci o čtvrtinu, tedy o 2,2 miliardy.

Žhavý brambor ministra Ťoka

Další plán vznikl loni v létě a dohodli se na něm Dopravní podnik i ministerstvo dopravy, které náhodou řídí nyní Dan Ťok (za ANO), bývalý generální ředitel firmy Skanska, dodavatele technické části metra. „Obrátili jsme se na ministerstvo s žádostí o nové provedení kontroly. Jejím výsledkem by mělo být přehodnocení výše stanovené korekce, resp. její úplné zrušení,“ vysvětluje mluvčí Dopravního podniku Jiří Štábl. Při veřejných soutěžích na dodavatele podle něho nedošlo k takovým chybám, za které by si Praha zasloužila rekordní pokutu.

Ťokovo ministerstvo chce pomoci, zatím se však neodvažuje: „Dopravní podnik požádal o snížení korekce, oprávněnost této žádosti a možnosti takového postupu projednáváme s ministerstvem financí,“ potvrdil mluvčí Tomáš Neřold. Ani ministerstvo financí však nechce zasáhnout a zatím tvrdí, že může novou kontrolu povolit pouze Evropská komise.

Magistrát ani Dopravní podnik dosud nehledají zdroje, ze kterých by pokutu zaplatily. „Pevně věříme, že ke snížení korekce dojde a náklady investora projektu se tak nijak nezvýší,“ očekává mluvčí Štábl. O tom, že hrozí pokuta 2,2 miliardy, nechce spekulovat: „V současné době bohužel nejde přesně stanovit, o jak vysokou částku by se jednalo. Částka 2,2 miliardy je každopádně vysoce nadsazená,“ říká bez bližších podrobností.

Nevyčerpaný úvěr z EIB

Nepořádek v účtech je zřejmě hlavním důvodem, proč Dopravní podnik rezignoval na další čerpání úvěru EIB, kde zbývají nejméně dvě miliardy. „Můžeme poskytnout další peníze, pokud věřitel splní všechny domluvené podmínky,“ nabízí Dušan Ondrejička z EIB. Mezi podmínky ovšem patří, že projekt neporuší účetní předpisy Evropské unie.

Dopravní podnik dnes tvrdí, že už půjčku nepotřebuje. „Při samotné realizaci se podařilo ušetřit přes dvě miliardy korun proti původně plánovanému rozpočtu,“ vysvětluje Štábl. Pro finiš stavby si ovšem musel Dopravní půjčit přímo z pražského rozpočtu.

Přes ohlášené snížení nákladů je metro do Motola s cenou 3,3 miliardy korun za kilometr nejdražší stavbou pražské podzemní dráhy a o tři sta milionů na kilometr překonává dosud nejdražší úsek Ládví-Letňany. Řadí se také mezi nejdražší stavby na evropském kontinentě. Cenově se s ní dají srovnat pouze nové linky ve Varšavě a Budapešti, případně ještě komplikované prodloužení metra v Lyonu pod řekou Rhônou.

Pražskou stavbu prodražil mimo jiné požadavek Dopravního podniku, aby najednou pracovaly dva razící štíty Herrenknecht, jejichž ceny se pohybují mezi půlmiliardou a miliardou korun a náklady na ně se během stavby odepisovaly. Při stavbě trasy Jungfernstieg-HafenCity vystačil hamburský dopravní podnik s jedním repasovaným Herrenknechtem, který stál v přepočtu na koruny čtvrt miliardy. Také proto vyjde nový úsek hamburské podzemní dráhy, která má obdobné parametry jako motolské metro, na dvě miliardy korun za kilometr. Použití dvou štítů v Praze naopak urychlilo stavbu o osmnáct měsíců.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.