Utajený atentát na komunistického poslance Pešáka

Atentát na komunistického poslance Jindřicha Pešáka u obce Kamenná na Havlíčkobrodsku byl desítky let v archivech Státní bezpečnosti označen razítkem „Přísně tajné!“ Pešák byl po válce členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa. A v červnu 1950 na něj náhle kdosi vystřelil ze samopalu.

Kamenná byla až do vyhnání německého obyvatelstva v roce 1945 jednou z obcí německého jazykového ostrova na Jihlavsku. Osudy německé obce v době Protektorátu Čechy a Morava popsala německá spisovatelka Herma Kennel v dokumentárním románu „Bergersdorf“. U Dobronína byly nalezeny v minulých letech hromadné hroby, v obětech byli identifikováni němečtí sedláci z okolních vesnic. Po vyhnání německého obyvatelstva v létě 1945 začali na sedláckých gruntech hospodařit české rodiny. 

Podobu venkovského hospodářství ovlivnili komunisté po Únoru 1948 myšlenkou zakládání společných zemědělských družstev, podobným kolchozům v SSSR. Sedláci na Vysočině myšlence společného hospodaření dlouho tiše odolávali a odmítali vstupovat do zakládaných společných družstev.

Místní schůze KSČ v Kamenné je svolána na večer 19. června 1950. Poslanec Pešák se cestou z Havlíčkova Brodu zastavil na schůzi v Kamenné, aby zde přednesl svůj referát. Cestou do sálu vidí sedět ve výčepu tři muže. Poznává je od vidění, ale jména nezná. Svůj referát na schůzi KSČ končí ve čtvrt na dvanáct a míří domů. V sousední obci Nové Dvory, dříve Neuhof, si Pešák zabral jako tajemník osidlovací komise největší stavení po bývalém německém starostovi Nových Dvorů.

Z Kamenné do Nových Dvorů vede úzká silnice. Poslancův tatraplán přejíždí železniční přejezd, auto stoupá do kopce. Když projíždí ostrou zatáčkou, ozve se dávka ze samopalu. Atentát! „Poslanče, schovej se!“ volá na Pešáka jeho řidič. Vůz poslance Pešáka je zasažen několika střelami a ujíždí směrem k Polné.

Poslanec Pešák byl po válce významným komunistickým politikem Polenska a Havlíčkobrodska. Už v říjnu 1945 byl zvolen do prozatímního Národní shromáždění a později v roce 1946 znovuzvolen členem tohoto zastupitelského orgánu. Na VIII. sjezdu KSČ (1946) byl zvolen členem předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 

Asi v půl jedné v noci ohlašuje poslanec Pešák atentát místnímu oddělení SNB v Polné, okamžitě se o události dozvídá Okresní velitelství Havlíčkův Brod i krajské velitelství SNB v Jihlavě. Ohledání místa činu ale nepřineslo žádné důležitější stopy, kromě 18 vystřelených nábojnic.

„Trestná“ výprava do Kamenné

Druhý den míří do Kamenné jednotka Lidových milicí ze skláren v Dobroníně a Havlíčkova Brodu. Celkem 77 milicionářů. Obkličují obec a pomáhají příslušníkům SNB prohledávat místní zemědělské statky v Kamenné. K výslechu jsou odvezeni sedláci z Kamenné, kteří vystoupili nebo byli vyloučeni z KSČ.

Komunisté šíří verzi o atentátu, o střelbě se krátce zmíní i stranické noviny OV KSČ „Jiskra“. Podezření padá na bývalé členy KSČ v Kamenné. Nikdo cizí o neplánované návštěvě v Kamenné nemohl vědět, nebyla dopředu plánována. Ani nasazení služebního psa Cikána nepřineslo žádoucí výsledek. Po pachateli střelby na poslance se slehla zem.

Náhoda při maďarských událostech 1956 

K odhalení pachatele atentátu na poslance parlamentu Jindřicha Pešáka podstatnou měrou přispěla náhoda. Na podzim roku 1956 vzrušilo Evropu protikomunistické povstání v Maďarsku. Příslušníci SNB na Jihlavsku mají v noci nařízenou zvýšenou ostražitost, pěší obchůzky vesnic jsou i v nezvyklou dobu.

Osudný večer v říjnu 1956 se místní občan vracel večer domů do Kamenné. Cestou potkal okrskáře Bališe ze stanice SNB Šlapánov. Proti nim po silnici šli dva muži a na kole vezli pytel. V jednom z mužů s kolem poznávají Karla Štorka z Polné, druhým mužem je Josef Měchura. „Stůj, tady hlídka SNB,“ vyzval cyklistu okrskář Bališ. „Polib si....,“ odpověděl cyklista. Oba muži se zastavili až na opakovanou výzvu okrskáře Bališe.

Místní občan sáhne na pytel, který vezou muži na kole. „Zbraně!“ volá muž na okrskáře. S okrskářem a jeho pomocníkem se rve jen Karel Štork. Po krátké potyčce je přemožen a dostává pouta.V pytli, který Štork s Měchurou převáželi, byly tři samopaly, větší množství munice a čtyři granáty.

Ze zadrženého samopalu se střílelo na poslance

Oba muži jsou odvezeni do vězení v Jihlavě. „Samopaly jsem chtěl mít „po ruce“ kdyby bylo potřeba,“ vypovídá Karel Štork. Překvapením je balistická expertiza. Ze samopalu (původem německého) se střílelo v červnu 1950 na poslance Pešáka! Ke střelbě se doznává tehdy devatenáctiletý místní mladík František Březina. Štork a Březina samopaly zakopali krátce po střelbě na poslance Pešáka v březovém lese zvaném „Vaverovo Březí“. 

Krajský soud v Jihlavě vynesl na jaře roku 1957 nad skupinou přísné tresty. Karel Štork dostal patnáct let odnětí svobody jako iniciátor protistátní skupiny, Karel Březina čtrnáct let odnětí svobody za snahu způsobit smrt poslanci Pešákovi, a tím mu znemožnit aktivní účast na budování lidově demokratického zřízení. František Měchura byl odsouzen na 11 let a Josef Mokrý na 10 let za střelbu na předsedu MNV Chroustov v červenci 1949.

Až do roku 2000 byl případ Štork a spol. v archivech Státní bezpečnosti s označením „Přísně tajné!“