Venezuelané chtějí změnu. Ve volbách vyhrála opozice

Venezuelané chtějí změnu. Ve volbách vyhrála opoziceNOVÉ
Svět

Echo24

Po více než 16 letech končí ve venezuelském parlamentu hegemonie vládní socialistické strany. Zatím ale není jisté, zda počet křesel, které opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) získala v nedělních volbách, bude stačit na změnu politického kurzu. Podle agentury AP totiž někteří soudí, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi Nicolásu Madurovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce Hugo Chávez. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.

Opoziční koalice, která podle zatím neúplných výsledků získala nejméně 99 ze 167 parlamentních křesel, by ráda mimo jiné prosadila vyhlášení referenda v roce 2016 za odvolání Madura. Tomu končí mandát v roce 2019. Úspěšná ale může být pouze v případě, že získá dvoutřetinovou většinou. Jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu. Socialisté mají zatím jistých 46 mandátů, zbývá rozdělit 22 křesel.

Po oznámení výsledků v ulicích venezuelské metropole Caracasu propukly oslavy a ohňostroje. Třiapadesátiletý Maduro podle agentury Reuters rychle uznal porážku. „Jsme tu, se svou morálkou a etikou, abychom uznali tyto nepříznivé výsledky,“ řekl Maduro v projevu k národu. Podle něj vyhrála kontrarevoluce. Výsledky přičetl údajné „ekonomické válce“ proti jeho osobě. Maduro tak v neděli zmírnil svou rétoriku. V minulých týdnech totiž vyzýval své příznivce, aby vyšli do ulic bránit Chávezův odkaz.

Nedělní volby ukázaly, že Venezuelané už opravdu chtějí změnu. O tom svědčí i výjimečná účast přes 74 procent, která je nejvyšší od 90. let, kdy přestalo být hlasování ve volbách povinné. Venezuelané podle agentury AP chtějí konečně zúčtovat s Madurovou vládou, která zemi s největšími prokázanými zásobami ropy na světě přivedla do hluboké krize. Obyvatelé trpí nedostatkem všeho, včetně základních potravin. Inflace se blíží ke dvou stům procent.

Výsledek nedělních voleb je též těžkou ranou pro latinskoamerickou levici a signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez. Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmena Mauricia Macriho v Argentině. Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.

Čtěte také: Barma přepisuje dějiny: opoziční strana Su Ťij má absolutní většinu