1 Jeden z nejvlivnějších německých ekonomů

Bojíme se sil, které mobilizují mlčící většinu proti establishmentu

Týdeník ECHO

Témata: , , ,

Brexit, volební triumf Donalda Trumpa, demise italského premiéra Mattea Renziho a možný nástup euroskeptického Hnutí pěti hvězd v Římě... Jsou to všechno špatné zprávy pro globalizaci a světovou ekonomiku? Jeden z nejvlivnějších ekonomů současného Německa Hans-Werner Sinn nabádá k jemnějšímu pohledu. Britové jsou pro volný obchod víc než EU, které víc záleží na potrestání odpadlíka. A brexitem se poměry v EU mění k horšímu pro každou exportně orientovanou ekonomiku, tedy podle Sinna i pro nás.

Proč je v Evropě tolik strachu před Trumpem?

Jednak je to strach, že se budou vztyčovat překážky pro obchod, ale i strach z toho, jaké síly se tu daly na pochod. Síly, které dokázaly mobilizovat mlčící většinu proti establishmentu. Establishmentem tu myslím vedoucí politiky a média. V britském referendu chtěl establishment zůstat uvnitř EU, lid chtěl ven. Před podobnou situací má dnes establishment přirozeně v mnoha zemích Evropy strach. Dokonce i v Německu, kde máme v Berlíně ve skleníku mediálně-politický komplex. Kromě jeho obyvatel ale v zemi žije hodně lidí, kteří si zkrátka myslí něco jiného. V Německu si tradiční média dosud drží velký vliv, hlavně veřejnoprávní kanály. Stát do nich vysílá své zástupce, výsledkem jsou naprosto státně-konformní stanice, které se potom lehce ztotožní s s názory politických stran v Berlíně.

Jak to, že svobodná diskuse například v Anglii při všech výhradách funguje lépe než v Německu?

Němci jsou konsensuální společnost, lidé se seřazují kolem převažujícího názorového proudu. Navíc Němci mají sklon uvažovat ideologicky. Všechny možné ideologie koneckonců historicky vzešly z Německa. Anglosaské společnosti oproti tomu tradičně kladou důraz na otevřenější, věcnější diskusi. V tomto rozdílu vidím velkou slabost své země.

Je v Německu představitelné něco na úrovni brexitu nebo Trumpa?

Na takovém stupni ne. Jednak proto, že u nás přeci jen není tak silné nezveřejňované mínění (rozdíl mezi veřejným a zveřejňovaným míněním; to první, skutečné, je podle této teorie ve veřejném prostoru potlačováno – pozn. red.) jako v Anglii nebo Americe, jednak se Německu pořád ještě vede hospodářsky dobře – vysoká nabídka pracovních míst, nízká nezaměstnanost. Pokud bychom spadli do recese, mohlo by se to odvíjet jinak. Ale scénář recese v Německu zatím není na obzoru.

Trump zastihl Evropu v čase sice utlumených, ale neléčených krizí: z jedné strany migrační vlna a ani krizi eurozóny se nepodařilo úplně vyřešit. Nebo se pletu?

Krize eurozóny naprosto není vyřešena. Zpracovatelský průmysl v jižní Evropě prostě neroste a zůstává pod svou předkrizovou úrovní. Stagnace v Itálii nebo ve Francii trvá už od roku 2009.

Odkud momentálně vychází největší riziko pro eurozónu?

Samozřejmě že z Itálie. Tamní hospodářství stagnuje, banky jsou nalomené. Bankovní půjčky poskytnuté Mezinárodním měnovým fondem dnes tvoří 85 procent vlastního kapitálu italských bank. Sílí protest skrze radikální strany. Budou předčasné volby a v nich možná vyhraje Beppe Grillo a jeho Hnutí pěti hvězd.

Může Hnutí pěti hvězd znamenat systémové ohrožení celé eurozóny?

Jistě. Už před referendem šly úroky nahoru, protože se počítalo s tím, že premiér Renzi v referendu prohraje. Je otevřená možnost, že Itálie odejde z eurozóny. Neříkám, že by pravděpodobnost toho scénáře byla nad 50 procenty, ale před referendem byla dejme tomu 30 procent, po referendu stoupla.

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde

Předplatné Týdeníku Echo si můžete pořídit zde


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.