„Z náhradní matky jste udělali inkubátor bez citů.“ Poslanci řeší zákon o surogátním mateřství
NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ
Již brzy by v Česku matka dětí nemusela být jejich biologickým rodičem. Poslanci totiž řeší zákonné vymezení náhradního mateřství. Součástí návrhu je i možnost, že by se ze zákona matkou, a to i v rodném listě, stala žena, která se s náhradní matkou domluvila, že jí dítě odnosí. Zatím se náhradním čili surogátním mateřstvím zabývá pracovní skupina, která nedávno výsledky své práce představila poslancům. Mezi nimi panuje shoda nad nutností zákonně ošetřit šedou zónu českého práva. Nad konkrétními řešeními však vznikla emotivní debata napříč politickým spektrem. Zaznívaly i názory, že norma z žen dělá inkubátory bez citů, i obavy o naprosté překopání zásad rodinného práva.
Surogátní mateřství se do popředí zájmu dostalo předminulý rok, kdy policie vyšetřovala organizovanou skupinu z Ukrajiny, která v Praze "vyráběla" děti na zakázku. Policie případ odložila právě kvůli chybějící zákonné normě. Na případ zareagovala dvojice poslankyň z ANO (Helena Válková, Zuzana Ožanová) návrhem trestních postihů v případě surogátního mateřství. Vláda však s tímto postupem nesouhlasila a zřídila pracovní skupinu, která měla navrhnout komplexní řešení této problematiky. Nyní po roční práci této skupiny představil návrh v Poslanecké sněmovně na zasedání Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Norma vymezuje, které páry se mohou o náhradní mateřství ucházet, a kdo může být náhradní matkou. Upravuje i to, jak se na děti vzešlé z cizí dělohy bude dívat české právo. Podle návrhu, který pracovní skupina zpracovávala rok, bude náhradní mateřství bezúplatné a nebude moci být komerčně propagováno. Návrh také řeší práva a povinnosti jak zamyšlených rodičů, tak náhradní matky. Více informací o návrhu se nachází v boxu pod článkem.
Nejvýbušnějším bodem návrhu, alespoň podle reakce poslanců, je však prolomení představy, že matka dítěte je vždy známa. Podle návrhu by se okamžikem porodu stala matkou dítěte žena, která o náhradní mateřství požádala, a nikoliv rodička.
„Zrušení mater semper certa est je nepřijatelné,“ uvedla ve sněmovně Nina Nováková (KDU-ČSL) k bodu, jak řešit rozpor mezi biologickou matkou a ženou, která se o dítě bude starat. Podobně reagovala poslankyně Ožanová. Ta uvedla, že prolomení této právní zásady považuje za velmi odvážné, a tázala se, zda se jen nejedná o způsob, jak za každou cenu něco povolit. "Z náhradní matky jste udělali přístroj, inkubátor bez citů. Vy si myslíte, že toto není obchodování s dětmi?“ uvedla Ožanová.
Na výtky opozice reagovala členka pracovní skupiny poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09). Ta upozornila, že poslanci to řeší, protože jim vláda dala za úkol vytvořit legislativní návrh. "Po každém jednání jsem si říkala: Já to nechci dělat, já to nechci řešit a myslím, že se takto cítili všichni. Nikdo z poslanců nešel s praporem bojovat za surogátní mateřství. Každý z nás a každá z nás, kdo jsme tam seděli, si říkali, že nejradši bychom to neřešili a nechceme na sebe vzít tu zodpovědnost,“ uvedla Ochodnická.
Podobně reagovala předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti Marie Jílková (KDU-ČSL). "Za mne je řešením jít právě cestou připravovaného návrhu - tedy jasně dané regulace a indikací, kdy je náhradní mateřství umožněno. V každém případě musíme nějakou úpravu přijmout, protože aktuálně je to neřešené téma a pohybujeme se v právním vakuu, které umožňuje, aby náhradní mateřství bylo byznysem," uvedla pro Echo24 Jílková.
Finální návrh by měl být podle náměstka Dvořáka představen vládě do konce května. "Jedná se o minimum, na kterém existuje určitá shoda. Názory v rámci koalice byly i méně konzervativní, než jsou ty, které jsem prezentoval, ale v rámci koaliční shody došlo ke shodě na řešení, které jsem vám prezentoval," uvedl Dvořák.
Shrnutí návrhu pracovní skupiny k řešení náhradního mateřství
Zákon přísně vymezuje, kdo o náhradní mateřství bude moci požádat. Podle návrhu budou moci žádat pouze manželé či nesezdané heterosexuální páry. Zamýšlené matce bude moci být maximálně 49 let. Mělo by se přednostně jednat o ženy které mají poškození dělohy, kontraindikaci k těhotenství, či ženy, které se už neúspěšně pokusily o umělé oplodnění. Alespoň jeden z páru zároveň bude muset mít trvalé bydliště v ČR nebo české občanství.
S přísnými podmínkami počítá návrh také u náhradních matek. Těm bude moci být maximálně 40 let, budou muset mít za sebou už porod živého dítěte a mít alespoň jedno vlastní dítě. Náhradní matka bude muset mít také trvalé bydliště v ČR nebo občanství ČR. Návrh také počítá s tím, že náhradní matka bude moci porodit dítě někomu jinému jen dvakrát.
Návrh počítá s tím, že celý proces bude muset posvětit soud, a to na společnou žádost páru a náhradní matky. Surogátní mateřství nebude moci být za úplatu a hrazeny budou moci být náhradní matce pouze zákroky a ošetření v souvislosti s náhradním mateřstvím. Případně rozdíl mezi nemocenskou a pracovním výdělkem. Nepřípustná bude také reklama a propagace náhradního mateřství.
Návrh také řeší práva a povinnosti náhradní matky. O dítěti totiž bude až do porodu rozhodovat ona. V případě, že by například chtěla podstoupit interrupci, musela by o tom rodiče informovat. Rodiče by zároveň měli povinnost dítě informovat o tom, že ho odnosila náhradní matka.
Návrh počítá i s 22 týdny rodičovské dovolené po převzetí dítěte a dvoutýdenní otcovské.
