NOVÉ

Služebně nejstarší český sládek končí U Fleků. Po 44 letech

,

Kvalita sládků klesá

Témata:

Nejdéle působící sládek v tuzemsku Ivan Chramosil odchází z pražského pivovaru U Fleků, kde pracoval 44 let. Ve čtvrtek oslaví 70. narozeniny, nadále však bude radit různým pivovarníkům. Chramosil začínal jako sládek v tradičním pivovaru v roce 1971.

„V roce 2015 jsem byl U Fleků již jen jako poradce, už jsem nebyl zaměstnanec. Nechtěl jsem tady být déle, aby mne nevynesli takzvaně nohama napřed,“ řekl Chramosil v rozhovoru s ČTK.

Nyní se chce věnovat poradenské činnosti v jiných pivovarech. „Já už bych pracovat v pivovaře od rána do večera nechtěl. Měl bych mít nyní ale po republice pár pivovarů na kontrolu,“ vysvětlil sládek, který prý již má čtyři či pět vážných zájemců, kteří s ním chtějí své produkty konzultovat.

Chramosil zároveň varoval před klesající kvalitou českých sládků. „Jak prudce stoupá počet pivovarů, tak klesá kvalita sládků,“ řekl ČTK. Podle něj existují i takzvaní „internetoví sládci“, kteří se domnívají, že není potřeba praxe a informace si stačí přečíst pouze na internetu. Podle Českomoravského svazu minipivovarů je aktuálně v Česku přes 300 malých výroben piva, přičemž se jich otevírá kolem 50 ročně.

Ze začátku práce v pivovaru U Fleků Chramosilovi pomohlo, že pracoval ještě s prvorepublikovými řemeslníky. Před nástupem do pivovaru měl trochu obavy. „Říkal jsem si, aby mi to nesrazilo vaz,“ vzpomínal sládek. Tehdy mu bylo zhruba 25 let.

Hned po příchodu ke Flekům změnil způsob přípravy typické flekovské třináctky. „Tak, jak to dělal můj předchůdce, jsem to dělat nechtěl. On tam dával chmelový extrakt, doslazoval ji cukrem. A já jsem začal dělat z čistého chmele samosladové várky,“ připomněl Chramosil. Následně recepturu v průběhu skoro 50 let už neměnil. Jediné rozdíly spočívaly jen v hořkosti chmele, který byl k dispozici. Například loňská úroda chmele má podle něj jen polovinu obvyklé hořkosti, bude se jej muset tedy použít dvakrát více.

Sládek v této souvislosti připomněl také vliv oteplování, neboť chmel podle něho potřebuje správnou dávku slunce i vody. Podle informací, které získal v minulosti na přednáškách v Německu, se za Římanů chmel pěstoval na severních svazích Středozemního moře. „Nyní se pěstuje v Bavorsku na stejné rovnoběžce jako u nás. A v roce 2050 to na sto procent vidím, že to bude posunuté do jižní Skandinávie a do Dánska,“ dodal odborník.

Chramosil si údajně musí alespoň jednou týdně dát světlé pivo, prý mu to poradili lékaři. „Že už mám trubky černé, takže už bych měl za chvíli i černou duši,“ uzavřel rozhovor s ČTK s úsměvem sládek.

Přejít na diskusi