„Obrácené rozšíření.“ Brusel má pětibodový plán, jak za rok dostat Ukrajinu do EU a zablokovat Maďarsko

Evropská unie připravuje bezprecedentní strategii, která by mohla Ukrajině zajistit částečné členství v EU již v roce 2027. Cílem Bruselu je nevratně ukotvit Kyjev v západních strukturách a odtrhnout jej od vlivu Moskvy, a to i za cenu toho, že země zatím nesplní všechny reformní podmínky. O revolučním mechanismu, který počítá s pěti konkrétními kroky včetně ostrého nátlaku na Maďarsko, informuje agentura Unian s odkazem na server Politico.

Plán, neformálně nazývaný „obrácené rozšíření“, představuje radikální změnu dosavadní praxe přijímání nových členů. Ukrajina by podle něj získala místo u evropského stolu ještě předtím, než dokončí transformaci soudnictví a demokratických institucí, což má zabránit frustraci Kyjeva z dlouhého čekání, i když jiné státy čekají mnohem déle, a zároveň posílit jeho pozici v případných mírových jednáních. Kyjev totiž trvá na tom, aby byl vstup do Unie v roce 2027 součástí mírové dohody s Ruskem. Strategie stojí na pěti klíčových bodech. Nicméně jak upozorňuje Politico, plán může narážet na vážné překážky – především na odpor maďarského premiéra Viktora Orbána a skepsi Německa.

Prvním krokem je maximální urychlení příprav, kdy Brusel poskytuje Kyjevu neoficiální návody k vyjednávacím kapitolám ještě před jejich formálním otevřením. I když unijní úředníci varují, že v reformách nelze dělat zkratky, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujišťuje, že země bude technicky připravena do roku 2027. Evropská komise již nyní předává detailní podklady.

⚡️ Ukraine could gain partial EU membership as early as 2027 — Politico

1️⃣ The EU is already giving Kyiv guidance on negotiations within “clusters” — legal stages on the path to membership. So far, 3 out of 6 clusters have been processed.

2️⃣ A “light” form of membership. At a… pic.twitter.com/XpofCz5viQ

— NEXTA (@nexta_tv) February 10, 2026

Druhá fáze počítá s vytvořením formátu „členství nanečisto“, kdy by se země připojila k Unii a svá práva i povinnosti by získávala postupně. Tento model by vyslal silný politický signál, aniž by došlo k okamžitému snížení latě požadavků. Nicméně Německo se vytvoření tzv. dvourychlostní Evropy brání, Merz na konci ledna uvedl, že vstup Ukrajiny do EU na začátku příštího roku nebude možný. Přestože se Berlín obává vytváření dvourychlostní Evropy, zastánci plánu věří, že silný tlak Paříže, Říma a Varšavy by mohl německou skepsi zlomit.

Hlavní překážkou zůstává nutnost jednomyslného souhlasu sedmadvacítky, kterou blokuje maďarský premiér Viktor Orbán. Třetím bodem plánu je proto vyčkávání na dubnové volby v Maďarsku. V Bruselu panuje naděje, že případná změna vlády nebo Orbánova prohra by mohla veto Budapešti odstranit, ačkoliv průzkumy naznačují těsný souboj. Orbánův protivník v dubnových volbách Péter Magyar uvedl, že v případě svého vítězství vyhlásí na toto téma referendum. To se ale bere spíše jako Magyarův předvolební tah vzhledem k náladám postojům Maďarů vůči Kyjevu.

Pokud by se Orbán udržel u moci, spoléhají evropští lídři ve čtvrtém kroku paradoxně na Donalda Trumpa. Americký prezident, který má s maďarským premiérem nadstandardní vztahy, chce osobně dohlížet na uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Jelikož je vstup do EU součástí tohoto balíčku, Brusel doufá, že Trump „zavolá do Budapešti“ a zajistí, aby Orbán dohodu neblokoval.

V případě selhání všech diplomatických cest zůstává v záloze pátý, nejradikálnější krok, tedy aktivace článku 7 Smlouvy o EU. Ten by umožnil pozastavit Maďarsku hlasovací práva pro údajné porušování základních hodnot Unie. Ačkoliv jde o nejtvrdší možnou sankci, jeden z diplomatů citovaný serverem Politico připouští, že pokud bude Budapešť nadále blokovat strategická rozhodnutí, je tento scénář „absolutně možný“.

Aby se nyní jakákoliv země mohla stát plnohodnotným členem Evropské unie, musí dosud standardně projít náročným víceúrovňovým procesem. Prvním krokem je získání statusu kandidáta, k čemuž je nutná jednomyslná shoda všech členských států EU. Země musí prokázat schopnost plnit takzvaná kodaňská kritéria, která zahrnují například stabilitu demokratických institucí, funkční právní stát a tržní hospodářství. V podstatě ani jedno Ukrajina nesplňuje. Následuje fáze harmonizace vnitrostátního práva s legislativou EU v desítkách tematických kapitol, kde se klade důraz zejména na nezávislou justici a boj proti korupci. Celý proces, který trvá řadu let, musí v závěru potvrdit Evropský parlament a ratifikovat parlamenty všech stávajících členských zemí.