„Vysoké školy na křižovatce.“ Ministr Bek označil požadavky univerzitních odborů za nereálné

Na několika vysokých školách a univerzitách v Česku začala v úterý ráno stávka „Vysoké školy na křižovatce“ za lepší financování univerzit. Na mnohých fakultách se neučilo po dobu jedné hodiny od 14:00 do 15:00, některé fakulty ale stávkovaly celý den. Celostátní hodinovou výstražnou stávku vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz. Ráno začaly protesty například na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), celodenní stávku ohlásily také Evangelická teologická fakulta UK, Fakulta humanitních studií UK a FF Univerzity Palackého v Olomouci. Požadavek odborů a iniciativy Hodina pravdy na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun je nereálný, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který jednal se zástupci demonstrantů.

Ministerstvo školství plánuje pro univerzity v příštím roce vyčlenit asi jednu miliardu korun. Podle odborářů je to ale nedostatečné. Jsou připraveni stávkovat i v budoucnu, řekl za iniciativu Ondřej Švec. "Je jasné, že v příštím roce čtyři miliardy nejsou realistické očekávání. Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami," řekl ministr Bek po jednání se zástupci odborářů a vysokoškolské iniciativy.

Podle odborářů a členů iniciativy Hodina pravdy ministrem přislíbená jedna miliarda korun podfinancování vysokého školství a nízké platy části akademiků nevyřeší. "Tato miliarda je málo. Neprojeví se na platech těch asistentů a asistentek, kteří v tuto chvíli berou 32 000 korun měsíčně," řekl Švec. Odbory a zástupci iniciativy podle něj budou čekat, zda navýšení rozpočtu univerzit o avizovanou miliardu korun pocítí nejchudší fakulty. Těmi jsou podle něj zvláště humanitní a sociálněvědní fakulty. Pokud se tak nestane, budou podle něj protesty pokračovat. Zvažuje se protestní akce v pátek 17. listopadu, akademici nevyloučili ani další stávky včetně zrušení výuky a nekonání státnic.

Protesty v Praze, Olomouci i v Plzni

Vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2024 počítá pro vysoké školství na příští rok s rozpočtem stejným jako v letošním roce, kdy je na vzdělávání na veřejných VŠ určeno 30,9 miliardy korun. Rozpočet celého školství na příští rok má činit téměř 269 miliard korun.

Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešly stovky studentů vysokých škol, akademiků a pracovníků na univerzitách, aby vyjádřily nespokojenost s financováním vysokých škol v Česku. Po 15:00 lidé vyrazili přes Mánesův most k sídlu ministerstva školství, kam dorazili po půl hodině. Krátce po 16:00 pořadatelé protest ukončili. Cílem dnešní protestní akce bylo podle zástupců iniciativy Hodina pravdy a vysokoškolských odborů, které dnes na některých vysokých školách organizovaly stávky a protesty, upozornit na nedostačující rozpočet pro vysoké školství a nízké mzdy některých univerzitních pracovníků.

Odpolední protestní akce u budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zúčastnili především lidé z pražských škol, jako je Akademie výtvarných umění a Akademie múzických umění a některých fakult Univerzity Karlovy. Své zástupce na protestu měly i Západočeská univerzita v Plzni či Univerzita Palackého v Olomouci, kde se dnes rovněž stávkovalo. Protestující s sebou měli transparenty s nápisy jako "Akademická práce není koníček", "Konec levné vědy", "Špičková věda za minimální mzdy" a "Dobrým pocitem nezatopíš".

Průvod částečně blokoval dopravu, demonstranti pískali a provolávali hesla jako "Konec levné práce". Před ministerstvem lidé skandovali hesla "V solidaritě je síla" a promlouvali zástupci odborových skupin. Kvůli protestu byla na hodinu odkloněna i tramvajová doprava, místo přes Malostranské náměstí jezdily tramvaje přes zastávku Staroměstská.

Vysoké školy by podle akademiků měly mít v roce 2024 o tři až čtyři miliardy korun vyšší rozpočet než v tomto roce a mít plán na další navyšování financí až na úroveň zemí OECD, informoval předseda koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petr Pavlík. Podle dat Eurostatu odpovídají veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku 0,86 procenta HDP, zatímco průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP.

„V situaci, kdy se důsledky podfinancování vysokého školství začínají projevovat v plné síle, je nutné důrazně, ale věcně vyjadřovat nespokojenost se stávajícím stavem a se způsobem, jakým jsou jeho kořeny některými politickými představiteli popisovány,“ uvádí vedení Filozofické fakulty UK v oficiálním vyjádření.

„Věříme, že stávka jasně poukáže na neudržitelnou situaci v humanitních vědách, a vhodně doplní další strategie, jimiž na úrovni fakultní, univerzitní i celorepublikové vytváříme společně s děkany ostatních humanitních fakult jakož i zástupci jiných oborů tlak na její nápravu.“ pic.twitter.com/qAvNqD9G5f

— Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (@FF_CUNI) October 12, 2023

Fakulta chtěla stávkou poukázat na neudržitelnou situaci v humanitních vědách. „A doplní další strategie, jimiž na úrovni fakultní, univerzitní i celorepublikové vytváříme společně s děkany ostatních humanitních fakult jakož i zástupci jiných oborů tlak na její nápravu,“ píše se na webu Univerzity Karlovy.

Společným cílem všech univerzit jsou důstojné pracovní podmínky pro akademiky a akademičky. „Podfinancování humanitních fakult dopadá na všechny – studující i technicko-hospodářské pracovníky. Věříme, že z nyní projeveného ducha solidarity a sdíleného odhodlání zasadit se za lepší prostředí pro studium, výzkum a službu veřejnosti budeme všichni čerpat inspiraci i při dalších krocích vedoucích k rozkvětu naší fakulty,“ uzavírá vedení FF UK.

Akademici se v úterý zároveň ohradili proti tomu, že by za nízké mzdy některých akademiků mohli děkani fakult a akademické senáty. Podle nich je podfinancovaný celý sektor a situaci nelze řešit tak, že se peníze vezmou fakultám, kde akademici vydělávají více, a přesunou se na chudší fakulty. Na nízké mzdy si stěžují zvláště lidé z humanitních a sociálně-vědních oborů.

Univerzita Karlova na svém facebookovém profilu uvedla, že její vedení dlouhodobě poukazuje na neuspokojivý stav financování českého veřejného vysokého školství a zdůrazňuje nutnost faktického naplnění dlouhodobé celospolečenské prioritizace vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací. „Je potřeba lépe financovat vzdělávání v ČR, abychom byli jako země i do budoucna schopni kvalitně vzdělávat a být konkurenceschopní v Evropě i ve světě,“ prohlásila rektorka UK Milena Králíčková.

Na FF UK se do stávky zapojila většina akademiků, mnozí učitelé neučili a se studenty mluvili o podfinancování vysokých škol v Česku. Společný program na fakultě začal v 09:30. Vedle debat vyráběli účastníci transparenty na odpolední shromáždění před budovou školy a do průvodu k budovám ministerstva školství.

Na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK) se stávky zúčastnila zhruba čtvrtina zaměstnanců, uvedla Ľubica Kobová z odborové organizace FHS UK. Jde podle ní o akademiky, ale zúčastnili se i administrativní pracovníci. Kolem poledne se v budově FHS v pražské Troji sešlo podle odhadu organizátorů akce zhruba 200 lidí. Mohli vyslechnout přednášky a proslovy vysvětlující problémy vysokého školství, ale i zhlédnout promítání dokumentárních filmů o univerzitních stávkách a studentských protestech. V budově vystavili stávkující transparenty s hesly jako „Kvalita není zadarmo“, ale i transparenty upozorňující na důležitost administrativních pracovníků a knihovníků.

Na olomoucké filozofické fakultě se k celodenní stávce připojilo 250 ze 400 zaměstnanců. Zrušena byla téměř veškerá výuka. Protestní shromáždění se konalo i na Univerzitě Pardubice. „Univerzita Pardubice letos zvýšila tarifní mzdy o deset procent, což bylo na hraně jejích možností,“ řekl protestnímu shromáždění rektor Libor Čapek. Nízké tarifní mzdy škola dohání odměnami, ale neví, kolik na ně bude mít.

Podle údajů ministerstva školství (MŠMT) vydělávali v roce 2022 akademičtí pracovníci působící na českých veřejných VŠ v průměru 62.872 Kč měsíčně. Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu 40.353 Kč. Nejmenší měsíční výplaty mají podle dat ministerstva akademičtí pracovníci z Akademie výtvarných umění v Praze, kde byla loni průměrná výplata 38.594 Kč.