Největší evropská skupina tlačí na von der Leyenovou. Chce zmrazit část Green Dealu

Prakticky všechny české subjekty kandidovaly do Evropského parlamentu s tím, že chtějí změnit Green Deal. Již nyní mají možnost udělat první kroky k tomu, aby naplnily své volební sliby. Například podmínkami pro podporu kandidátce na šéfku Evropské komise Ursule von der Leyenové. A tlak na von der Leyenovou už začíná vytvářet i její „mateřská“ Evropská lidová strana, která žádá – mimo jiné – zmrazit část legislativy spojené s Green Dealem.

Období po evropských volbách je výsostně politické. Na jedné straně se totiž ustavují jednotlivé frakce v Evropském parlamentu, které bojují o svůj vliv, zároveň je potřeba obsadit nejvyšší pozice jako je vedení Evropské komise, EP či Evropské rady (tzv. top jobs). Zároveň může na začátku volebního období EP vrátit k přepracování nedokončenou legislativu z předchozího období, respektive požádat i zmrazení některých opatření.

A právě v této oblasti si začíná klást podmínky Evropská lidová strana, která je nejsilnější frakcí v EP a zároveň nominovala Ursulu von der Leyenovou na pozici předsedkyně Evropské komise. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) sice pro Echo24 řekl, že frakce svůj tzv. working paper, tedy jakési předběžné prohlášení, teprve připravuje, nicméně v kuloárech se začínají objevovat konkrétní kroky, které EPP po nové Komisi v souvislosti s Green Dealem požaduje.

Do jaké míry je von der Leyenová ochotná podmínky akceptovat, není jasné. Už dříve se například ale zúčastnila jednání, na němž přišly velké evropské průmyslové firmy s tzv. Antverpskou deklarací, která bojuje právě s dopady dohody na průmysl. Podle expertů dávala von der Leyenová před volbami i tímto krokem najevo dílčí změny názorů směrem ke Green Dealu.

Odlesňování či reporting

EPP podle dostupných informací požaduje zmražení třech zásadních částí evropské legislativy. Má se jednat například o opatření směřující k odlesňování. Směrnice, která má platit od 30. 12. ukládá hospodářským subjektům, aby zajistily, že relevantní produkty nezpůsobují odlesňování. EU totiž prý spotřebovává zemědělské produkty ze třetích zemí, jejichž produkce vede k významnému znehodnocování světových lesů. Jedná se zejména o chov skotu, a produkci kakaa, kávy, palmy olejné, kaučuku, sóji a produkci dřeva.

Dále se má jednat o zmrazení takzvaného reportingu. Povinnost podávat zprávy o udržitelnosti (tzv. ESG informace) budou mít od roku 2025 všechny společnosti, které splňují alespoň dva ze tří požadavků: více než 250 zaměstnanců, čistý obrat vyšší než 40 milionů eur, suma aktiv nad 20 milionů eur. Od roku 2026 pak bude povinnost reportovat platit i pro malé a střední podniky, které jsou obchodovatelné na burze. V současnosti už povinnost reportovat některé subjekty mají, jde o velké banky, pojišťovny a společnosti obchodovatelné na burze s více než 500 zaměstnanci.

Třetí legislativou, kterou podle zákulisních informací požaduje EPP zmrazit, je tzv. Corporate Due Diligence Directive, respektive odpovědnost podniků za firmy v dodavatelských řetězcích. Tato nová směrnice se týká „náležité péče podniků“ a zavádí povinnosti ochrany životního prostředí a lidských práv. V platnost by podle původního plánu měla vejít opět na konci tohoto roku a členské státy by pak měly dva roky na provedení do svých vnitrostátních právních předpisů, s předpokládanou platností od roku 2027.

Kacíř Jan Patočka: Dvacáté století – válečné, ale nehybné. A my jsme se z nihilismu vymanili?

Kromě sociálních aspektů, jako je nucená práce, vykořisťování pracovníků nebo dětská práce, se směrnice zaměřujeme také na ty environmentální, jako jsou emise, odlesňování a spotřeba vody. Vzhledem k obsažení celého hodnotového řetězce mohou být alespoň částečně ovlivněny i menší společnosti, míní experti.

Ambice EPP revidovat některé normy potvrdila pro Echo24 zvolena europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která bude v nastávajícím volebním období členkou EPP. Nerudová před volbami opakovaně hovořila o tom, že se Green Dealu musí udělat tzv. „Real Deal“, tedy že v současné podobě by zelená opatření poškodila evropskou ekonomiku.

„Jak jsem opakovala v kampani, některé normy v rámci Green Dealu je třeba revidovat, aby lépe reflektovaly dopady na občany a firmy. V rámci EPP se například mluví o nutnosti snížit byrokracii změnou četných povinností reportingu udržitelnosti. Český business kritizoval v minulosti tuto politiku a poukazoval hlavně na dopady na konkurenceschopnost českých malých a středních podniků,“ uvedla pro Echo24 Nerudová.

Podle dalšího z členů EPP Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) si největší evropská frakce klade i další podmínky. „Chceme, abychom pro další rozhodování o Green Dealu měli dostatek informací a zároveň dopadovou studii, která nyní chybí,“ řekl pro Echo24 Zdechovský s tím, že studie by měla ukázat, jaký je reálný dopad opatření na klima a na ekonomiku. „Až budeme mít tuto studii k dispozici, bude určitě třeba zvážit úpravy Green Dealu,“ dodal Zdechovský.