Do důchodu z rizikové profese o pět let dřív: Stačí říct zaměstnavateli a našetřit 800 tisíc

Návrh pro sto tisíc lidí z tzv. rizikových profesí neudělá zřejmě radost lidem v předdůchodovém věku. Jak se očekávalo, počítá se s modelem, kdy si lidé naspořené prostředky vyplatí skrze tzv. předdůchod. Lidé v těchto profesích mají sice dostat speciální, mírnější podmínky, nic se však nemění na tom, že naspořit si na několik let byť jen minimální částky předdůchodu nebude z pohledu času příliš snadné. Minimum pro měsíční výplatu za období celých pěti let je v současnosti přes 800 tisíc. Proti vládou schválenému řešení se kromě očekávaného odporu odborářů staví i zaměstnavatelé.

Ani původní návrh nepočítal s tím, že by se lidem v předdůchodovém věku podařilo ihned odejít o pět let dříve. Rozdíl je tam však přece jen zásadní: kdo už nyní má za sebou deset (či více) let v náročném provozu, měl mít možnost – podobně jako lidé z nejrizikovější 4. kategorie prací – už od začátku odejít o rok a čtvrt dříve do penze bez jejího krácení.

To pro ty, kterým budou povinně přispívat zaměstnavatelé do penzijního spoření, nebude platit. Pokud jim totiž začne až na základě nových pravidel zaměstnavatel přispívat tři až čtyři procenta do penzijního spoření, dostat se k minimální částce, kterou si lze nechat měsíčně vyplácet, jim bude nejspíše trvat několik let. Na druhou stranu, po dobu pobírání předdůchodu se zaměstnancům stejně tak nesníží budoucí důchod, stát za ně hradí zdravotní pojištění a mohou libovolně pracovat či kupříkladu i pobírat podporu v nezaměstnanosti.

Při odpracování od tří do deseti směn za měsíc by měl zaměstnavatel podle návrhu spořit části pracovníkům třetí kategorie tři procenta základu mzdy. Pří více než 11 směnách by to byla čtyři procenta. Při jedné či dvou směnách není spoření povinné. Navrhovaný zákon má pak zmírnit podmínky, od kdy je možné si nechat předdůchod vyplácet a jak dlouho je nutné spořit. Zatímco nyní je nutné spoření alespoň po dobu deseti let, pro tyto zaměstnance nemá tato doba minimálního spoření platit. Předdůchod se také smí vyplácet na dobu minimálně dvou let před řádným důchodem, nově by ho pro tyto profese mělo být možné pobírat i pouze rok a čtvrt před dosažením důchodového věku, tedy aby platila podobná lhůta, jakou mají lidé ve čtvrté kategorii profesí.

Jenže našetřit si minimální částku i na pobírání předdůchodu po dobu 15 měsíců znamená poměrně vysoké částky. Uživatel předdůchodu musí mít totiž podle pravidel naspořeno na každý měsíc, kdy ho bude pobírat, alespoň 30 % průměrné mzdy. To znamená, že pro výplatu minimální částky (zhruba 13,5 tisíce měsíčně) musí zaměstnanec na dřívější odchod o rok a čtvrt dříve naspořit minimálně téměř 203 tisíc korun. Pokud by si chtěl s minimální částkou dopřát celých pět let předdůchodu, což je maximální délka jeho výplaty, potřebuje naspořit zhruba 812 tisíc.

Na počátku samotného procesu musí být přitom aktivní jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí. Dodat musí číslo účtu penzijního připojištění či doplňkového penzijního spoření, tedy musí ho mít či si ho v opačném případě založit. Od dalšího měsíce po nahlášení by měli peníze začít dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu pokuta až dva miliony korun. Kdyby nevydal o příspěvku pracovníkům potvrzení, sankce by činila až 200 000 korun. Řešit to má inspekce práce.

Vládou schválený návrh zákona vyvolal ostrou kritiku ze strany odborů, ale i podnikatelských organizací. Hospodářská komora (HK ČR) varuje, že nový legislativní počin přinese firmám poměrně výrazné administrativní i finanční zatížení, zejména pro menší a střední podnikatele. Zaměstnavatelé se obávají dopadů na firemní benefity, a v krajním případě i na výši mezd.

HK ČR rovněž upozorňuje na to, že už nyní zaměstnavatelé platí zaměstnancům v náročných profesích příplatky za práci ve ztížených podmínkách, které zohledňují náročnost jejich práce. Přidání další povinnosti podle nich jen zvýší náklady na pracovní sílu, což by mohlo mít důsledky v podobě nižší konkurenceschopnosti podniků.

Na druhé straně odbory návrh nepovažují za dostatečně ambiciózní. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) tvrdí, že spoření ve výši tří až čtyř procent nebude mít zásadní dopad na možnosti předdůchodu. „U pracujících ve 3. kategorii náročných profesí by bylo nutné pro předčasný odchod do důchodu o 5 let dříve (při současné průměrné mzdě cca 45 000 Kč) ,naspořit‘ cca 810 000 Kč. Při výši mzdy 60 000 Kč a splnění podmínky odpracování více než 11 směn v kalendářním měsíci, by navrhovaný příspěvek činil měsíčně 2 400 Kč, ročně 28 800 Kč. K výše uvedenému ,naspoření‘ cca 810 000 Kč by došlo za cca 28 let,“ kritizují návrh odbory.