Energetická krize se vrátí v plné síle

ÚHEL POHLEDU: Máme únor 2023 a energetická situace se zdá pro tuto chvíli stabilizovaná. Meteorologové hlásí předpokládaný příchod teplejšího počasí, takže je jasné, že do teplých měsíců to už rozhodně Evropa se svými zásobami plynu doklepe. A na lepší časy se blýská i u pohonných hmot. Jejich ceny v Česku totiž už druhým týdnem klesají.

Hodně tomu pomáhá silná koruna k dolaru. A do jisté míry tomu „pomáhá“ i to, že svět nevykazuje žádný bombastický hospodářský růst, takže utlumená je i poptávka po pohonných hmotách.

Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,64 koruny, v uplynulém týdnu zlevnil o 16 haléřů. Ještě výrazněji ale zlevnila nafta, jejíž cena se dostala pod 37 korun za litr, levnější byla naposledy zhruba před rokem. Aktuálně se u čerpacích stanic prodává za 36,87 koruny za litr, před týdnem byla o 59 haléřů dražší.

Vzpomínáte si, jak jsme na tomto místě mluvili o tom, proč vznikla ona anomálie, že cena nafty je nad úrovní ceny benzinu? Stalo se tak koncem loňského roku proto, že zejména Němci a Rakušané se připravovali na zimu a předpokládaný nedostatek plynu a skupovali lehké topné oleje. A protože vzrostla poptávka po topných olejích, z 1 litru ropy se vyráběl větší podíl topných olejů a menší podíl nafty a nafta se stala nedostatkovou a zdražila. To je už za námi, o plyn v zimě nakonec nebyla nouze a otepluje se, takže už jsme zase minimálně na pár měsíců na standardním stavu, kdy nafta je levnější než benzin. Situace v energetice je spojenou nádobou se situací u pohonných hmot.

Teď jste si ovšem možná povšimli mé formulace „minimálně na pár měsíců“. A o to jde.

Šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol tento týden uvedl, že ačkoli je v současnosti situace na trzích s plynem příznivější, než mnozí předpokládali, skutečným testem pravděpodobně bude až příští zima. Pravdu měl. Potíž ale nastane, jakmile tento výrok zasadíme do kontextu. Padl totiž na setkání, na kterém se probíraly „dodatečné způsoby, jak solidárně spolupracovat při omezování dopadů ruské invaze na Ukrajinu, zejména energetické krize v Evropě“.

Když to řekneme takto, vypadá to, že ruská agrese je příčinou energetické krize. Já bych ji však nazvala jen poslední kapkou při výrobě energetické krize. Hlavní příčina je jinde. Hlavní příčina je v tom, že Green Deal se postavil proti tradičním zdrojům energie. Evropa je začala dobrovolně odstraňovat a obnovitelné zdroje nejsou a při stávající úrovni technologie ani nebudou schopné tento výpadek nahradit. A jen proto se Evropa stala ještě více závislá na ruském plynu. Energetická krize by byla, i kdyby války na Ukrajině nebylo. Ale s válkou je samozřejmě ještě hlubší.

Jenomže dokud si tohle Evropa nepřipustí, nemá šanci energetickou krizi vyřešit. Pokud vše hází jen na válku, má sice válku jako dokonalého obětního beránka, ale nikterak to nepřispívá k tomu, abychom zvýšili nabídku stabilních energií – a tím snížili jejich cenu.
Do jisté míry energetickou krizi pro dalších 12 měsíců zmírní to, že mnohé země navštíví recese. Mimochodem my v ní už jsme. A v recesi vždy klesá poptávka po energiích. Rozhodně to ale není řešení dlouhodobé. Takže doporučení: Využijte na maximum teplých měsíců k posílení energetické soběstačnosti. Energetická krize se na podzim vrátí v plné síle.