Situace je vysoce nestabilní, vláda promarnila čas, říká poradce prezidenta Pavla

Analytik David Marek patří do týmu poradců, kteří v ekonomických pohledech ovlivňují příštího prezidenta Petra Pavla. Ten po vítězné volbě řekl, že vláda by neměla váhat s reformami daňového a důchodového systému. Ačkoli prezident v ekonomice kromě jmenování bankovní rady ČNB větší pravomoci nemá, své popularity může využívat právě i k ovlivňování ekonomické diskuse. „Stav české ekonomiky je opravdu špatný průřezově,“ říká ekonom David Marek v rozhovoru pro Týdeník Echo. Kritický je k vládě, která podle něj promarnila čas k nutným reformám, i k měnové politice centrální banky.

Politicky jsme krajina po bitvě. V jaké hospodářské kondici ta krajina je?

Dlouhá léta platilo, že jsme byli v podstatě učebnicovou ukázkou stabilní, dobře řízené ekonomiky, která neměla výraznější nerovnováhy – ani vnitřní, ani vnější. To už není pravda. Prakticky každý parametr stability české ekonomiky je dnes v kritické situaci.

Dokdy a jak dlouho jsme podle vás byli dobře řízená ekonomika?

Určitě do pandemie covidu. Odkdy? V něčem už od finanční krize, jíž jsme si prošli v roce 1997. Tehdy přišla řada změn, například v měnové politice, která přešla od řízení kurzu k řízení inflace. Po další, tentokrát globální finanční krizi z let 2008–2010 česká vláda začala dávat do pořádku veřejné finance. Tedy dobře řízená byla česká ekonomika určitě v letech 2010–2020, to byla naše zlatá doba, kdy jsme opravdu mohli být dáváni za vzor kdekomu. Dnes naopak máme výraznou vnější nerovnováhu, kdy se nám výrazně prohloubil schodek běžného účtu platební bilance. Doma pak máme výraznou rozpočtovou nerovnováhu, rozuměj vysoký schodek. Už tato kombinace, tento dvojí deficit vytváří značně rizikovou situaci. Většinou to bývá první silná indikace pro finanční trhy: Pozor, tady je riziková ekonomika. Nám se bohužel k tomu dvojímu deficitu ještě přidává naše nejvážnější potíž, tedy inflace. Všechny tyto tři faktory ukazují na vysokou nestabilitu české ekonomiky. Centrální banka by se měla věnovat inflaci, vláda se má věnovat státnímu rozpočtu. Obě tyto složky by měly akceptovat zhoršení vnější pozice české ekonomiky.

Pavel v kampani řekl, že je pro přijetí eura. To mu radíte vy?

Myslím, že budoucí prezident zohledňuje nejenom ekonomické aspekty, ale bavili jsme se také o těch strategických. Když pobaltské země přijímaly euro, nebyla v tom čistě ekonomická logika, ale i potřeba být politicky blíž k jádru Evropy, právě kvůli hrozbě z Východu. Hrozba z Východu je reálná, o tom jsme se přesvědčili, a možná i proto bude muset evropská integrace nabrat nový směr včetně přijímání eura v těch členských zemích, které dosud stojí mimo. To je můj soukromý názor, nicméně tak jsme o tom debatovali i s panem Pavlem. Ale zase – rozhodnutí přijmout nebo nepřijmout euro je na vládě a trochu na centrální bance. Prezident může vstupovat do diskuse, rozhodovat o tom nebude.

Vy po 9. březnu půjdete na Hrad, nebo zůstanete jako ekonom v Deloitte?

Určitě budu pracovat dál pro Deloitte. Ekonomický tým se teď sestavuje a zřejmě bude vícevrstevnatější. Někteří mohu být stálí poradci, někteří mohou být přibíráni na konkrétní otázky. Sestavuje ho Tomáš Richter.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.