Masový vrah Breivik žádá podmínečné propuštění. Ve vězení má Xbox, andulky a fitness

Anders Behring Breivik, pravicový extremista, který v roce 2011 spáchal nejhorší masakr v moderní historii Norska, v úterý opět stanul před soudem, aby požádal o podmínečné propuštění. Upozornil na to například server Newsweek. Breivik, odsouzený za bombový útok v Oslu a střelbu na ostrově Utøya, kde zahynulo 77 lidí, usiluje o svobodu po více než dvanácti letech strávených za mřížemi.

Breivikovi, který v současnosti dosáhl věku 45 let, byla uložena maximální norská sazba 21 let vězení s možností prodloužení. Norská legislativa však umožňuje vězňům požádat o podmínečné propuštění po deseti letech. Prokurátorka Hulda Olsen Karlsdottir během slyšení zdůraznila, že Breivik stále představuje „reálné a kvalifikované riziko“ pro společnost a že jeho extremistické názory se nezměnily. „Neexistují žádné známky toho, že by změnil své politické smýšlení,“ uvedla Karlsdottir podle norské tiskové agentury NTB. Rozsudek by měl zaznít v příštích dnech.

Při příchodu do tělocvičny vězení Ringerike, která byla provizorně přestavěna na jednací sál, Breivik na pozdrav zdvihl pravici a podle norské agentury NTB prohlásil, že už 13 let není člověkem. To je doba, po kterou je za mřížemi. Pětačtyřicetiletý pravicový extremista také řekl, že nadále slouží své "frakci". Nad jeho pravým uchem bylo na jinak vyholené hlavě patrné písmeno "Z", zřejmě na podporu ruské války na Ukrajině.

Podmínky v norské věznici vyvolávají otázky

Breivik je aktuálně držen v izolaci ve věznici Ringerike, kde má přístup k fitness místnosti, kuchyni a televiznímu salonku. V jeho jednotce se nachází i herní konzole Xbox, několik pohodlných křesel a dekorace v podobě černobílých fotografií Eiffelovy věže. Komplex sdílí dokonce s třemi andulkami, které mohou volně létat. Norská vláda zdůrazňuje, že i Breivik má právo na lidské zacházení v souladu s principy právního státu.

V roce 2022 Breivik podobnou žádost neúspěšně podal. Během tehdejšího slyšení se sice prohlásil za odpůrce násilí, avšak zároveň demonstroval své ultrapravicové postoje a nacistické pozdravy. Lítost za své činy nevyjádřil, pouze prohlásil, že „pláče za oběti na obou stranách“ v rámci tzv. kulturní války.

Breivikovo slyšení o podmínečném propuštění v roce 2024 tak opět vyvolává otázky, jak má společnost nakládat s osobami odsouzenými za takto závažné činy a zda je možné skutečně změnit jejich ideologii. Verdikt, který rozhodne o jeho případném propuštění, bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro norskou justici, ale i pro veřejné mínění o hodnotách právního státu.