V Kanadě chystají orwellovský zákon. Umožnil by ‚předběžné domácí vězení‘

V Kanadě připravuje vláda Justina Trudeaua revoluční změny na poli internetu. V době, kdy s regulacemi v internetovém prostředí nedávno přišla EU, plánují v Kanadě potírat řadu negativních aspektů internetu drakonickými testy. Zákon plánuje zpřísnění trestů především u dětské šikany, pornografie, ale i u zločinů z nenávisti. Za ty by nově hrozilo i doživotí. Zákon má však nově umožnit nařídit domácí vězení lidem, u kterých je důvodná obava, že mohou takový čin spáchat. Proti zákonu se ohradila například spisovatelka Margaret Atwoodová, která návrh zákona označila za orwellovský.

Zákon O ublížení na internetu (Online Harms Bill) je nyní v kanadském parlamentu pod číslem C-63. Má za cíl zpřísnit a lépe policii umožnit vyšetřování zločinů, které se páchají především na internetu. Kanadská vláda mluví především o kyberšikaně, pornu ze msty, o terorismu, zločinech z nenávisti a obsahu, který sexualizuje oběti sexuálních útoků.

Podle zákona mají vzniknout dva nové úřady. Kancelář digitální bezpečnosti má internetovým firmám a sociálním sítím poskytnout nástroje k monitorování obsahu a pomoci s vytváření kodexu chování uživatelů. Komise pro digitální bezpečnost následně má dohlížet nad dodržováním zavedených pravidel. Komise by podle zákona měla mít pravomoc vyšetřovat stížnosti na porušení pravidel a měla by mít pravomoc předvolávat k výslechům.

Zároveň norma podstatně zvyšuje trestní sazby u výše uvedených trestných činů. Nově by za zločin z nenávisti, u nějž byla dosud nejvyšší sazba 5 let odnětí svobody, mohl vést až k doživotnímu trestu.

Řada významných Kanaďanů, mezi nimi například Margaret Atwoodová, upozorňuje na jednu podstatnou a drastickou změnu v kanadském trestním právu, kterou s sebou zákon přináší. Podle sekce 810.012 může člověk s vědomím regionálního ministra spravedlnosti soudu oznámit informace, u kterých je důvodné podezření, že by mohly vést ke genocidě nebo zločinům z nenávisti. Soudce takovému obžalovanému může nařídit domácí vězení či nošení monitorovacího náramku. V případě, že obžalovaný opatření odmítne nebo se mu bude vyhýbat, může ho soudce poslat až na 12 měsíců do vězení.

Atwoodová tuto pasáž přirovnala k Lettre de cachet (zapečetěné listy), tedy neveřejným dekretům francouzských králů, které využívali i k uvěznění oponentů bez řádného soudu. „Možnosti mstivých obvinění ve spojení s kriminalizací myšlení, jsou tak lákavé,“ uvedla autorka dystopického Příběhu služebnice.

If this account of the bill is true, it’s Lettres de Cachet all over again. The possibilities for revenge false accusations + thoughtcrime stuff are sooo inviting! Trudeau’s Orwellian online harms bill https://t.co/GziivgfNGt

— Margaret E Atwood (@MargaretAtwood) March 9, 2024

Před dopady navrhovaného zákona varovala i bývalá předsedkyně kanadského nejvyššího soudu Beverley McLachlin. Sice vítá zákon, který reaguje na vývoj nových médií, ale předpokládá, že pasáže o vyšších až doživotních trestech budou napadeny u kanadských soudů.

K zákonu se vyjádřil i známý kanadský psycholog Jordan Peterson. „Pokud si i matka progresivního feminismu v Kanadě (Margaret Atwoodová poz. red), myslí, že zákon C-63 je nebezpečný, možná bychom se i my ostatní mohli dvakrát zamyslet,“ uvedl Peterson na sociální síti X. K zákonu také uvedl, že zvlášť po covidových nařízeních by se Kanada měla zamyslet, zda léčba zločinů z nenávisti není horší než samotná nemoc.

If even the mother of the progressive feminists in Canada thinks that Bill C-63 is dangerous then perhaps the rest of us might think twice as well@MargaretAtwood https://t.co/HvFrDW4QWI

— Dr Jordan B Peterson (@jordanbpeterson) March 12, 2024

Kanadský ministr spravedlnosti Arif Virani zákon hájí. Uvedl, že nové možnosti soudců už kanadské právo zná například z případů domácího násilí a že zákon obsahuje pojistky, jako je například souhlas provinciálních ministrů spravedlnosti.