Na Ukrajinu posílají šrot, ale zaplaceno dostanou z EU za moderní zbraně, tvrdí Politico

V Bruselu údajně roste napětí v souvislosti s Evropským mírovým nástrojem (EPF), fondem zřízeným Evropskou unií, ze kterého se hradí části nákladů na vybavení a zbraně členským státům, které je převedou Ukrajině. Několik zemí EU podle tvrzení serveru Politico, které se odvolává na jednání s unijními diplomaty, posílá na Ukrajinu zastaralé zbraně, ale proplatit si nechávají částky, jako by poskytovaly Kyjevu moderní zbraňové systémy. Nejvíce takto činné má být Estonsko, to reaguje, že žádná pravidla neporušuje.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přispěchali spojenci Kyjeva s poskytnutím vojenské pomoci. Historicky poprvé začala být tato pomoc zemím EU částečně uhrazena z peněz ze společného fondu zvaného Evropský mírový nástroj (EPF), do kterého členské státy přispívají na základě velikosti svých ekonomik.

Oficiálně země EU přivítaly fond jako znamení solidarity. V zákulisí však vzrostlo napětí ohledně toho, kolik peněz země vynakládají do společného fondu. Podle serveru Politico, které se odvolává na sedm diplomatů a úředníků EU, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, vznikají okolo věci problémy.

Oficiálně dostávají všechny země refundaci ve výši 84 %. hodnoty poskytnuté podpory. Nedošlo však k dohodě o tom, jak vypočítat hodnotu vybavení dodaného na Ukrajinu. "Existují velmi odlišné přístupy, každá země používá svou vlastní metodiku," řekl jeden z úředníků unie.

Podle jinak utajovaných informací, ke kterým se přes své zdroje Politico dostalo, ohodnotilo šest zemí EU zaslanou podporu na základě ceny nového zbrojního vybavení, nikoli skutečné hodnoty zaslaných zbraní. Estonsko se umístilo na prvním místě, pokud jde o absolutní hodnotu požadované částky, přičemž dosud bylo uhrazeno 134 milionů euro. A právě hlavně do Tallinnu míří obvinění z podvodného používání mechanismu EU.

Politico nicméně jmenuje Finsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Francii a Švédsko.

Podle serveru se diplomaté z jiných zemí se vztekají hlavně nad postupem Estonska. Premiérka Kaja Kallasová, řekli diplomaté, velmi veřejně vyzývala EU k větší vojenské podpoře Ukrajiny, ale zdá se, že našla způsob, jak mimochodem docela velkoryse podpořit svou vlastní armádu. „Posílají své (staré) zbytky na Ukrajinu a nakupují pro sebe zbrusu nový materiál financovaný z peněz EU,“ řekl jeden diplomat EU o Estonsku.

Další diplomat z jiné země EU potvrdil, že chování Estonska vyvolalo po celé EU zvednuté obočí jako „obzvláště do očí bijící případ,“ i když nikdo nechtěl Tallinn veřejně konfrontovat, aby se vyhnul náznakům rozporů. "To, co Estonci dělají, je, že pošlou starý materiál, který se již nevyrábí, a pak žádají o proplacení (na základě ceny) moderních alternativ,“ řekl další diplomat. Aby to ilustroval, diplomat dodal: „Například poslali Strely (staré sovětské rakety země-vzduch odpalované z ramen) na Ukrajinu, ale požadovali náhradu za moderní Stingery, které mají samozřejmě více schopností a také mnohem vyšší cenu. To je také důvod, proč se estonská vojenská podpora zdá být mnohem vyšší na hlavu než v jiných zemích ve statistikách, které všichni citují."

Estonsko později na zveřejněné zprávy reagovalo a rezolutně podobné hodnocení odmítlo. Estonské ministerstvo obrany nejprve protestovalo proti uvedenému příkladu diplomata a poukázalo na to, že „Estonsko nikdy nemělo zbraně typu Strela, ani je Estonsko neposílalo na Ukrajinu, ani Estonsko nevlastnilo ani nezískalo Stingery“.

Způsob proplácení je ale podle Tallinnu v pořádku. Prohlášení o darech z EPF na základě návratné hodnoty je zcela v souladu s pravidly a platí v případě, že výroba darovaného zařízení byla ukončena a obnovení jeho kapacity je důležité z hlediska národní obrany, uvedlo estonské ministerstvo obrany ve svém prohlášení. To má být právě případ Estonska.

"Estonsko postupovalo podle pravidel EPF při určování, zda má být pomoc poskytnutá Ukrajině klasifikována jako účetní hodnota nebo jako reprodukční hodnota. To má pomoci členským státům získat zpět své schopnosti a rychle doplnit zásoby, aby byly schopny snížit svá bezpečnostní rizika. Každý dar je navíc potvrzen mechanismem clearingového střediska EUMS. Tato pravidla platí pro každý členský stát stejně," reagovalo dnes estonské ministerstvo obrany na článek.