Spory mezi korunou a církví? Karel III. chce „různorodou“ korunovaci. Anglikánská církev nesouhlasí

Britský král Karel III. se na poslední chvíli před svou korunovací ocitl ve sporu s anglikánskou církví, píše Daily Mail. Zřejmě pod vlivem "rozmanitosti" chce totiž multináboženský korunovační obřad, čímž riskuje střet s kanonickým právem.

Král Karel III. měl spory s církevními představiteli anglikánské církve ohledně toho, jakou roli by v jeho korunovaci měla hrát jiná náboženská vyznání. Podle církevních zdrojů bylo panovníkovi řečeno, že touhou po „různorodém“ obřadu, včetně účasti nekřesťanů, riskuje střet se staletým kanonickým právem, které muslimským, hinduistickým, židovským a dalším náboženským vůdcům zakazuje číst během bohoslužby modlitby. 

Církevní vůdci se aktivnější roli jiných náboženství brání proto, že jde o anglikánský obřad a také o ústavní událost. Kompromisní možností by mohlo být, že by král uspořádal samostatný obřad, na kterém by ostatní náboženští představitelé sehráli aktivní roli.

Komentátorka pro náboženské záležitosti Catherine Pepinsterová tvrdí, že jí bylo řečeno, že tento spor zpozdil vydání korunovačního řádu, ačkoli do obřadu zbývají sotva čtyři týdny. Buckinghamský palác však popřel, že by k nějakému zpoždění došlo.

Král, jakožto nejvyšší představitel anglikánské církve (s titulem Supreme Governor), musí podle zákona prohlásit buď při své korunovaci, nebo při prvním státním otevření parlamentu, že je „věrný protestant a „zajistí protestantské nástupnictví“. Zákon o korunovační přísaze z roku 1688 navíc vyžaduje, aby král prohlásil, že bude udržovat zavedenou anglikánskou protestantskou církev.

Již nyní se očekává, že korunovace bude nábožensky a kulturně rozmanitější než královnina v roce 1953.