„Z banky odteklo za dopoledne 40 miliard. To je úplně jiný svět“

Málokdo z tuzemských finančníků v sobě spojuje lokální s globálním tak jako on. Gabriel Eichler se narodil v Bratislavě, ekonomii vystudoval na slavné Chicagské univerzitě. Byl výkonným ředitelem největší americké banky Bank of America v Paříži, Vídni a Frankfurtu a jejím hlavním ekonomem v San Franciscu. Na americkou burzu uváděl společnost AVG a v roli finančního ředitele na kapitálové trhy elektrárenskou společnost ČEZ. Dnes je šéfem dozorčí rady Moneta Bank a řídí svoji investiční společnost Benson Oak z kanceláře v Praze. Z někdejší pracovny stavebního podnikatele Václava M. Havla, otce prvního českého prezidenta.

S Gabrielem Eichlerem si povídáme o tom, co znamenají pády Silicon Valley Bank a Credit Suisse pro světovou ekonomiku a jaký vliv mohou mít na tu českou a domácí banky.

Co se to s bankami děje? Stojíme na počátku nějaké další finanční krize, podobné té z roku 2008? Nebo jsou to jen ojedinělé pády, žádný trend, který může spustit řetězovou reakci?

Doufám a věřím, že nejsme v ničem podobném, jako byl rok 2008. To byla v celém mém životě krize, které jsem se bál nejvíc. Protože tehdy hned několik velkých amerických bank investovalo do cenných papírů, které kryly velmi rizikové hypotéky. Když hodně velkých bank investuje do té samé hlouposti, tak to je vážný problém. V takové situaci teď nejsme. Z několika důvodů. Prvním je to, že zátěžové testy stability velkých, systémově důležitých amerických bank jsou velmi náročné a dělají se seriózně. Myslím, že jsou dokonce ještě náročnější než v Evropě. Vždycky ale po nějaké době relativního klidu nějaká zájmová skupina začne tlačit na to, aby se regulace uvolnila. Že je příliš přísná. Některé věci se pod tím tlakem uvolnily. Třeba právě pro banky, jako byla Silicon Valley Bank. Měkčí pravidla, která platila pro banky s aktivy do 50 miliard dolarů, se zvedla na 200 miliard dolarů. Začali si trochu hrát s uvolňováním podmínek. To ale nebyl důvod problémů Silicon Valley Bank.

Co se tam stalo?

Tato banka byla součástí ekosystému technologických firem, který žije svým vlastním stylem. Je úžasné, co všechno se v Silicon Valley vymýšlí a vyrábí. Mentalita technologického světa je ale trochu jiná než u seriózních, konzervativních bankovních institucí jako JP Morgan, Citibank nebo Bank of America. Tyto velké banky mají diverzifikované portfolio služeb, aktiv, investic a klientů. Silicon Valley Bank byla jiná. Byla součástí technologického světa. Stavěla si jméno na tom, že rozumí jeho potřebám, světu start-upů. Že je schopná je financovat, což většina normálních komerčních bank není. Jsou to velmi rizikové investice a musíte tomu světu technologií a jeho pravidlům rozumět. Druhým výrazným důvodem bylo, že Silicon Valley Bank podnikala v oblasti, kde výrazná většina lidí zbohatla za posledních patnáct dvacet let, a tito lidé měli zároveň účty a vklady u této banky. Zbohatli rychle a markantně. Založili si start-up v jednopokojovém bytě v paneláku a najednou jim na stole leželo 200 milionů dolarů. Takhle rychle bohatli nejen zakladatelé start-upů a investoři, kteří do nich vložili peníze, ale i zaměstnanci, kteří u toho založení byli. Ta mentalita, že jsem si to nevydělal za celý svůj život, ale za pár let, je jiná než u lidí, kteří se k bohatství dopracovávali dlouhé roky. Sumy jsou jiné, rychlost rozhodování a přístup k rizikům také. U lidí tak jako, zdá se, i u banky – SVB neměla CRO, hlavního manažera rizik – skoro celý rok před pádem.

Chovají se k penězům jinak? Víc riskují?

V Silicon Valley Bank se soustředily peníze hodně takových lidí. To je rozdíl proti běžným komerčním bankám, které mají hodně různorodé klienty. Pak se tam ale stala ještě další zásadní věc. Ještě nedávno, když jste si chtěla nejen tady, ale i v Americe vybrat z banky větší částku v milionech, tak jste o to musela požádat minimálně 48 hodin předem. Dnes si můžete okamžitě miliardu dolarů přesunout přes svoji bankovní aplikaci. Hned, bez čehokoli dalšího. To je úplně jiný svět.

Run na banku, který dřív znamenal fronty před pobočkami, se najednou může odehrát během pár vteřin přesuny přes mobilní bankovnictví. A nikdo zvenčí si toho nevšimne.

Za hodinu může banka přijít o desítky miliard dolarů ze svých účtů. Dovím se nějakou zprávu, hned ji přepošlu své firmě a svým známým, aby si dali pozor. Obavy ze Silicon Valley Bank se rychle šířily. Mezi devátou a dvanáctou hodinou ztratila 40 miliard dolarů. To se nesmí stát. Tohle nikdo nemůže ustát. Každou instituci včetně JP Morgan zničí, když se v tak krátké době vyberou všechny peníze. To se nedá zvládnout. A přímo to nesouvisí s tím, jak na tom ta banka je.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.