Miliardy na poslední chvíli. Armáda letos výrazně posilovala
INVESTICE DO OBRANY
Ministerstvo obrany ještě pod vedením ministryně Jany Černochové (ODS) bylo aktivní i v posledních měsících ve funkci a investovalo desítky miliard do nových projektů a zakázek. A to především do nových radarů, ale i do systémů pro elektromagnetický boj, kdy jsou právě investice do protivzdušné obrany, kterou jak odcházející, tak přicházející vláda označuje za klíčové. Ještě v září pak ministerstvo podepsalo objednávku na dlouho vyjednávaný nákup moderních tanků Leopard 2A8. Nastupující vláda Andreje Babiše však přesto kritizovala plnění rozpočtu na obranu a především to, že část tohoto rozpočtu je plněna z jiných ministerstev. Podle nové vlády bude rozpočet na obranu jen těsně nad 2 % HDP.
O nutných investicích a o pokračování v akvizicích mluvila bývalá ministryně Jana Černochová při svém odchodu z ministerstva, kdy svému nástupci Jaromíru Zůnovi (za SPD) přenechala přibližně stostránkový předávací protokol. Za minulé vlády Česko v roce 2024 poprvé dosáhlo 2 % HDP na obranu, konkrétně 2,08 %. Navíc vláda letos na jaře schválila usnesení, podle kterého by se rozpočet na obranu měl zvyšovat tempem 0,2 % HDP ročně. „Pokud nastavený trend nebude pokračovat a nastane například stagnace, pak opět destabilizujeme naši obranu a armáda bude muset škrtat v projektech, které jsou v plánech právě díky tomuto politicky přislíbenému růstu,“ uvedla Černochová. Ta také připomněla, že za čtyři roky vlády její resort uzavřel přibližně 50 000 smluv v celkové hodnotě 590 miliard korun.
Velkou investicí v letošním roce je podepsání závazné objednávky na 44 moderních tanků Leopard 2A8 v hodnotě 32,76 miliard korun, kterou ministerstvo podepsalo v září. Separátně podepsalo také úpravu pro české potřeby v hodnotě 1,49 miliardy. Součástí je i opce na dalších 14 tanků 2A8. Ministerstvo při podpisu uvedlo, že počítá s nákupem dalších 19 tanků po ukončení dalších jednání s Německem, se kterým ještě ve spolupráci s Nizozemskem tanky společně objednává. Celkem by armáda měla mít po dodání 61 až 77 tanků 2A8. do roku. První dodávky jsou plánovány na rok 2028 poslední pak v roce 2031. Do konce roku 2026 by pak armáda měla získat dalších 14 tanků Leopard 2A4 a celkem disponovat 42 tanky 2A4.
Nejedná se o jedinou těžkou techniku, kterou armáda pořizuje. Letos byl vyroben první kus švédského bojového vozidla CV90 pro českou armádu. Tato vozidla mají tvořit páteř těžké brigády. Celkem jich má armáda podle smlouvy z roku 2023 získat 246 a zaplatit za ně má necelých 60 miliard. V minulých týdnech také ministerstvo podepsalo kontrakt za více než půl miliardy korun na 24 vozidel IVECO ve velitelské, obrněné a průzkumné verzi.
Ministerstvo také v červenci podepsalo zakázku na 24 kolových obrněných vozidel Mars s integrovaným systémem protivzdušné obrany RBS 70 NG. Hodnota zakázky činí 4,2 miliardy korun bez DPH. Mají výrazně zlepšit mobilitu protivzdušné obrany, dodány mají být do roku 2030.
Velká část investic s končícím rokem však šla do nových radarů a systémů komunikace v souvislosti s protivzdušnou obranou. Armáda má do konce letošního roku ministerstvu obrany předložit vojenské doporučení ohledně protivzdušné obrany po roce 2030. Ministerstvo obrany pak na konci září oznámilo nákup pasivního sledovacího systému PLESS. Jeden stacionární a dva modulární systémy za 1,9 miliardy korun, jsou schopny sledovat cíle do vzdálenosti 700 km, dodá je česká společnost ERA. Přístroje tohoto systému dokážou určit polohu i typ statických či pomalu se pohybujících objektů, tak i rychlých cílů, jako jsou letadla či drony. Vyhledá i objekty ukryté za obzorem, kam běžný radar nedohlédne.
V září také ministerstvo rozhodlo o pořízení systému ES-RA za 2,1 miliardy korun. Dvě jednotky tohoto systému umí monitorovat rádiové a radarové vlny protivníka a narušovat je. Může tak klamat cizí radiostanice či operátory dronů. Ministerstvo také oznámilo investici do 4500 nových radiostanic za 4,3 miliardy korun.
V rámci investic do radarů a monitorování protivníka, lze také zmínit investici za 2,8 miliardy do naopak šifrované komunikace z amerického projektu MILSATCOM, který má armádě zajistit bezpečnou komunikaci na bojišti pomocí satelitů.
Některé letošní zakázky pro ministerstvo obrany však nabraly zpoždění. To se týká například radarů izraelské výroby MADR. První dodávky do Česka dorazily v roce 2023. Letos však nesplnily vojskové zkoušky a podle informací serveru iRozhlas se momentálně jedná s výrobcem o opravě softwarových chyb a to až v roce 2026. Letos také do Česka nedorazil první ze dvou transportních letounů Embraer. Za ty Česko dá 14 miliard korun a minulý rok poslalo zálohu ve výši 8 miliard korun. Původně měl stroj do Česka dorazit už letos, ale výrobce oznámil zpoždění dodávek a první letoun by měl do Čech přiletět až v létě příštího roku.
V polovině prosince nastoupil na ministerstvo nový ministr Jaromír Zůna. Při úvodní tiskové konferenci, ve shodě s programovým prohlášením vlády, zdůraznil důležitost protivzdušné obrany. Chválil i investici do letadel F-35, které mohou díky svým senzorům výrazně pomoci jednotkám na zemi či právě protivzdušné obraně. Následně však za svá vyjádření kál, deník Echo24 o jeho výrocích informoval zde.
Premiér Andrej Babiš po jednání vlády uvedl, že vyzval úředníky ministerstva obrany, aby bylo 2 % HDP na obranu dosaženo. Strategičtí partneři Česka podle Babiše vyjadřují pochybnosti, jestli ČR závazek dvou procent splní, či ne. „Generální tajemník NATO (Mark Rutte) mi dneska psal a měli jsme dnes i setkání s velvyslancem Spojených států (Nicholasem Merrickem), že mají obavy, že to tak není,“ uvedl nedávno Babiš. Podle něj by v roce 2025 mělo být dosaženo 2,02 % HDP na obranu. Samotné ministerstvo obrany však přispívá pouze 156 miliardami korun a 1,84 % HDP. Zbylých více jak 15 miliard půjde na obranu z ministerstva zahraničí či ministerstva vnitra. Rozpočet na obranné výdaje, které následně uznává NATO, byl takto koncipován už v minulých letech.
