„Jeden stát nemůže vydírat ostatní.“ Pavel přitvrdil a útočí na média, vláda chce veto zachovat

PRÁVO VETA V EU

„Jeden stát nemůže vydírat ostatní.“ Pavel přitvrdil a útočí na média, vláda chce veto zachovat
Prezident Petr Pavel během proslovu v Bruggách. Foto: Tiskový odbor kanceláře prezidenta
2
Domov
Jan Křovák
Sdílet:

V nejtěžších otázkách nemůže jeden stát Evropské unie (EU) vydírat všechny ostatní. Prezident Petr Pavel v reakci na kritiku na svou adresu znovu řekl, že by se mělo diskutovat o zrušení práva veta v některých otázkách. Média a některé politiky obvinil ze lží a manipulací. Ministerstvo zahraničních věcí přitom pro Echo24 uvedlo, že v otázkách strategického zájmu Evropské unie považuje za stěžejní udržet jednotu Rady EU, která je zajišťována konsensuálním rozhodováním. Podobně hovořil na jednání lídrů EU i premiér Petr Fiala (ODS).

Prezident Pavel během proslovu v Bruggách naznačil, že by se v domácí politice mělo debatovat ohledně možnosti hlasování kvalifikovanou většinou. Na část proslovu upozornila česká média. Jeho postoj se nelíbí například představitelům ODS, lidovců nebo opozičního hnutí ANO (psali jsme zde). Pavel následně na svém Instagramu sdílel video, v němž obvinil média ze lží a manipulací.

„Rád bych uvedl na pravou míru některé lži a manipulace, které se v poslední době objevují v médiích a na sociálních sítích. A bohužel je šíří i někteří politici. Mělo by jít o to, že snad v zájmu velkých zemí nebo proto, abych u nich byl populární, bych se chtěl vzdát části naší suverenity, tedy práva veta v rozhodovacích procesech Evropské unie. To je naprostý nesmysl,“ řekl Pavel.

Vydírání v Radě EU?

Na videu, které Pavel sdílel na Instagramu, mluví o tom, že spousta lidí si stěžuje, že Evropská unie není dostatečně efektivní. „Přitom, když má přijít na debatu o tom, jak ji učinit akceschopnější, jak ji učinit rychlejší v rozhodování, tak nechceme takovou debatu vést, protože nám připadá příliš komplikovaná. Evropská unie se stejně jako celý svět neustále vyvíjí. Vyvíjí se i postupy, jak dosahovat rozhodnutí, jak prosazovat národní zájem. V nejbližších letech se velice pravděpodobně EU rozroste o státy, jako je Ukrajina, Moldavsko, státy západního Balkánu,“ uvedl Pavel.

„(...) Když se ale podíváme na efektivitu rozhodování v těch zakládajících několika členech, tak určitě byla větší, než by tomu bylo v případě 30 nebo 35 členských zemí. Pokud budeme ve složitém období, kdy Evropa bude potřebovat rychle přijímat účinná opatření v těch nejtěžších otázkách, pak si nemůžeme dovolit, aby jeden stát využil právo veta a vydíral tak všechny ostatní,“ řekl Pavel. Následně poukázal na to, že řada rozhodovacích procesů už se v EU děje kvalifikovanou většinou.

„Občas jsme na straně, která přehlasuje, občas jsme přehlasováni. Tak Unie funguje, funguje tak s naším souhlasem,“ řekl Pavel s tím, že debata o institucionálních změnách je na stole, naposledy o tom jednali lídři EU v Granadě. Premiér Fiala následně řekl, že Česká republika nepovažuje za dobré, aby se téma rozšiřování (EU o další státy) spojovalo se změnou rozhodovacích procesů.

MZV: Jednota je stěžejní

Fiala je otevřen debatě o změnách, v zájmu zachování jednoty EU však odmítá revizi jejích základních smluv. Zrušení práva veta v Radě Evropské unie považuje za velmi nepravděpodobné, neboť zemí s pochybnostmi o odklonu od jednomyslných rozhodnutí „opravdu není málo“. Pavel bude chtít s Fialou v této věci jednat.

„Ministerstvo zahraničních věcí je připraveno na diskusi o rozhodovacím procesu Evropské unie, včetně oblastí, v nichž se dosud rozhoduje konsensuálně. Dle MZV je v otázkách strategického zájmu Unie týkajících se například její zahraniční politiky stěžejní udržet jednotu všech členů Rady, která je nejlépe zajišťována právě konsensuálním rozhodováním Rady,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MZV Daniel Drake s tím, že klíčová je v této věci pozice vlády.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) redakci řekl, že cílem je mít funkční a akceschopnou Evropskou unii. „Myslím si, že vést na toto téma debatu je určitě namístě, nicméně mluvit o konkrétních oblastech, ve kterých by mohlo dojít ke změnám v hlasování, je zatím předčasné. Předpokládám ale, že budeme hledat možnosti řešení v rámci stávajících smluv,“ řekl pro Echo24 Dvořák.

Podle experta z Masarykovy univerzity v Brně Petra Kanioka představuje veto v evropském rozhodování dvojsečnou zbraň. „Na jedné straně je zjevné, že při dnešním počtu členských států, které jsou velmi různorodé, představuje teoretickou brzdu dalšího rozvoje. Moc se v praxi nepoužívá, ale má zjevný psychologický rozměr v tom, že v nejkrajnějším případě může být použito. Ta brzda je navíc nedemokratická, protože není schůdné, aby jeden stát blokoval zbylých 26,“ nastínil pro Echo24 Kaniok.

„Na druhé straně – jeho přítomnost určila kulturu konsensuálního rozhodování v obou Radách, což pro státy znamená dosažení takových výsledků, s nimiž dokážou žít a které dokážou implementovat. Bez veta by tato kultura byla minimálně narušena a je velkou otázkou, do jaké míry by se tak změnil celý charakter rozhodování v EU,“ dodal Kaniok s tím, že celkově na jeho zrušení tlačí velké státy typu Německa či Francie. Pro malé země typu Česka tak veto utváří asymetrickou výhodu ve smyslu, že malý může blokovat či hrozbou blokace ovlivňovat větší stát, takže by na jeho zrušení tratily.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články