Ztráta práva veta v EU? Za Česko by rozhodovaly velké státy

Ztráta práva veta v Evropské unii by v současné situaci znamenala pro Česko ztrátu vlivu, protože by bylo snadno přehlasováno velkými státy, ale také problém na domácí politické scéně. Taková slova zaznívají od představitelů koalice Spolu v reakci na projev prezidenta Petra Pavla, který naznačil, že by se o možnosti hlasování kvalifikovanou většinou mělo diskutovat. Proti se staví také opozice v čele s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Naopak hnutí STAN či Piráti jsou smířlivější. Echo24 přináší velký přehled politických názorů.

„(...) Musíme být připraveni v domácí diskusi zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech. Musíme zvýšit povědomí o tom, že stabilita a moc – jinými slovy schopnost společně jednat – jsou naším sdíleným zájmem,“ uvedl Pavel při příležitosti zahajovací ceremonie akademického roku v  Concert Hall v Bruggách.

Deník Echo24 oslovil europoslance i další představitele nejen vládních stran. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) redakci řekl, že cílem je mít funkční a akceschopnou Evropskou unii. „Myslím si, že vést na toto téma debatu je určitě namístě, nicméně mluvit o konkrétních oblastech, ve kterých by mohlo dojít ke změnám v hlasování, je zatím předčasné. Předpokládám ale, že budeme hledat možnosti řešení v rámci stávajících smluv,“ řekl Dvořák.

ODS i lidovci jsou proti

Poslanec EP za ODS Alexandr Vondra pro Echo24 řekl, že diskuse se v EU na toto téma již vede. „To je realita, které neumíme zabránit, v demokracii to ani nejde. Ale český postoj má být jasný. ODS je proti zavedení většinového hlasování v oblasti zahraniční politiky, obrany a daní. Vláda to nemá v programu,“ uvedl Vondra. „Čili prezidentova slova považuji za chybná. Strategicky, protože si omezíme vliv. Takticky, protože něco jen darujeme jiným, aniž bychom dostali protihodnotu. A politický, protože proto doma není podpora ani ve vládě ani v opozici,“ dodal.

Ani Vondrova kolegyně z EP Veronika Vrecionová (rovněž ODS) „rozhodně nepodporuje rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou.“ „Myslím si, že jednomyslnost je důležitý prvek, zvláště v zahraniční politice, který EU posiluje a je to znak jednoty. Ani v NATO se nehlasuje většinou a je to z dobrého důvodu. Aliance musí být jednotná, stejně tak EU,“ řekla redakci Vrecionová.

Jejich stranický kolega, šéf tuzemských poslanců ODS a člen zahraničního výboru Marek Benda pro Echo24 řekl, že debatu je možné vést samozřejmě o čemkoli. „Ale dnes se vzdávat práva veta není správné politicky, strategicky ani takticky. V této konkrétní věci s panem prezidentem nesouhlasím,“ uvedl Benda.

Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský pro Echo24 řekl, že to vypadá velmi jednoduše, ale ďábel je skrytý v detailu. „Vypadá to jako pokroková myšlenka, ale představte si, že někdy toto hlasování prohraje Německo nebo Francie. Podle mě prezident tyto souvislosti nedomyslel,“ uvedl Zdechovský. Podle něj by se ztratila v EU vnitřní diskuse. „Dnes řada států schvaluje sankce na Rusko a pak vidíme, jak je Francie a další státy obchází. Tak k čemu by ta kvalifikovaná většina byla?“ pokládá Zdechovský otázku.

Babiš: Prezident Pavel problematiku nepochopil

Bývalý premiér a šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš pro Echo24 uvedl, že je zásadně proti zrušení možnosti práva veta. „Není o čem diskutovat, právo veta je pro Českou republiku nejdůležitější a zásadní z hlediska prosazování našich zájmů a a zájmů českých občanů v EU. Díky tomu jsme, když jsem byl premiér, zamezili kvótám ilegálních migrantů, prosadili jádro, taxonomii, 42 miliard korun navíc pro ČR z evropského rozpočtu, odmítli závazek snížit emise u všech států o 55 procent, ale o průměr a další věci,“ řekl Babiš.

„Ztrátu veta prosazovali Piráti a jejich šéf Ivan Bartoš na návštěvě Evropského parlamentu. Pan prezident evidentně problematiku nepochopil. Ztráta veta znamená, že za nás budou rozhodovat velké státy jako Německo a Francie a budeme jen do počtu,“ dodal expremiér pro Echo24. Proti je také například Trikolóra, která vyzvala poslance, aby prezidenta Pavla odvolali.

STAN, Nerudová a Piráti jsou otevření debatě

Europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa naopak redakci řekl, že hlasování kvalifikovanou většinou by zjednodušilo proces přijímání sankcí proti státům, jako je Rusko. „A také by to zabránilo vyděračským praktikám lidí, jako je Viktor Orbán, které jen v tomto týdnu Evropu pravděpodobně stály v přepočtu 320 miliard korun. Upřímně nechápu, jak někdo může hlasování kvalifikovanou většinou odmítat, už to dávno mělo být zavedeno ve všech oblastech kompetencí EU,“ uvedl Peksa.

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která v prezidentských volbách skončila třetí právě za Pavlem a Babišem, pro Echo24 uvedla, že další budoucí rozšiřování Evropské unie o státy Západního Balkánu či Ukrajinu musí přinést i debatu o tom, jak má Evropská unie fungovat a jakých agend a oblastí by se případně hlasování kvalifikovanou většinou mělo týkat.

„Je zásadní, aby Evropská unie byla konkurenceschopná a životaschopná a hlas každého v ní byl slyšet. Pokud by mělo dojít skutečně ke změnám smluv, tak ty mohou být jakýmkoli státem zablokovány, proto je jasné, že musí dojít ke kompromisu,“ uvedla pro Echo24 Nerudová, která bude dvojkou na kandidátce STAN do EP ve volbách příští rok.

Lídr „starostovské“ kandidátky Jan Farský pro Echo24 řekl, že debata by se měla vést. „Je to legitimní připomínka vycházející ze zvažovaného rozšíření EU a udržení akceschopnosti EU. A současný systém je i omezující pro jednotlivé státy, kdy nerozhoduje většinový názor, dohoda, kompromis, ale za všechny může rozhodnout jen názor jednoho. A čím víc států je, tím náročnější to je,“ míní Farský. „Pokud by ale mělo dojít ke změnám smluv, tyto může kterýkoliv ze států zavetovat, tak obavy z nějaké revoluce ve způsobu rozhodování nemám,“ dodal Farský.

Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) byla tato otázka v koalici STAN s TOP 09 vyřešena již před ve volebním programu 2019. „Podporujeme posun k většinovému hlasování v některých otázkách, typicky spravedlnosti a justiční agendy a zahraniční agendy. Současný stav podporuje vydírací potenciál, jak jej vidíme například v podání premiéra (Viktora) Orbána. Je vždy nutné hledat kompromisy či spojence pro blokaci. Ultimativní postoje v podání některých vlád drží ostatní v šachu a rozkládaji evropskou myšlenku,“ uvedl Polčák.