Rychetský nyní mluví jinak než před lety. U Zemana mu váhání s jmenováním ministra vadilo

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se rozdílně vyjadřoval v minulosti a nyní ve velmi obdobných případech. Rychetský se nyní postavil na stranu prezidenta Petra Pavla, když uvedl, že prezidentův dopis vysvětlující důvody nejmenování čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka ministrem životního prostředí je dostačující, jelikož poslanec kvůli svému nevhodnému chování a vyjadřování není vhodným kandidátem. Když však tehdejší prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat ministrem Jana Lipavského, reagoval Rychetský zcela jinak.

Rychetský nyní prohlásil, že Turkův případ je hraniční. „Je nepochybné, že ho premiér může navrhovat. Na druhé straně je potřeba zvážit skutečnost nejen reputační – tu dost hroznou pověst, dost hrozné výroky a činy pana Turka v minulosti – a také je potřeba tu věc posoudit podle platné Ústavy,“ uvedl pro Český rozhlas Plus a dodal: „Být v pozici prezidenta naší republiky, tak bych skutečně odmítl Turkovo jmenování.“

To potvrdil už na začátku listopadu s tím, že kromě Turka by měl problém i se jmenováním Andreje Babiše (ANO) premiérem. „Jmenování předsedy vlády by mohlo být podmíněno nejdřív diskuzí o složení vlády, aby se předešlo podobné situaci. Jakmile je někdo jmenován předsedou vlády, prostor prezidenta pro jmenování dalších členů vlády se zmenší na minimum,“ uvedl Rychetský s odkazem na článek 62 Ústavy. „To se může stát jednou z podmínek pana prezidenta: jmenuju tě, nebo vás předsedou vlády, ale napřed s vámi chci probrat složení té vlády s tím, že pokud tam bude ta či ona osoba, tak já vás prostě nejmenuju předsedou vlády,“ popsal bývalý předseda Ústavního soudu s tím, že se Turek ministrem nejspíš nestane. Podle Rychetského to není v zájmu prezidenta Pavla ani premiéra Babiše.

Rychetský doplnil, že kompetenční žaloba je předmětem Ústavního soudu. „Také je otázka, jestli by vůbec byla kompetenční žaloba možná, protože tady vůbec není spor o kompetenci. Všichni víme, že Ústava jasně říká, že návrhy na členy vlády předkládá premiér a členy vlády jmenuje prezident,“ uvedl.

Podle Rychetského prezident jednal v souladu se svým prezidentským slibem a povinnostmi. „Pan prezident veřejně a jasně vysvětlil, proč se rozhodl tohoto konkrétního nominanta nejmenovat. Pro rozhodování ohledně návrhu premiéra má jistý prostor a já si vážím toho, že když se rozhodl tohoto práva využít, vysvětluje ho veřejně. Učinil tak způsobem, který je vyčerpávající. Velká řada výroků i kroků pana Turka volá po tom, aby nebyl členem vlády v demokratickém právním státě,“ prohlásil v rozhovoru pro Deník N.

Prezident nemá žádný prostor pro diskreci

Rychetského nynější postoj je v rozporu s jeho dřívějšími slovy z roku 2021. Předseda Ústavního soudu tehdy totiž tvrdil, že prezident Miloš Zeman nemůže nejmenovat ministra Jana Lipavského do čela Černínského paláce, kterého prosazoval nově zvolený premiér Petr Fiala (ODS). Rychetský pro magazín Respekt řekl: „Současný ústavní model zejména v případě odvolávání a jmenování ministrů svěřuje jednoznačně tuto pravomoc do kompetencí předsedy vlády a prezidentovi neposkytuje žádný prostor pro diskreci (diskreční pravomoc neboli správní pravomoc – pozn. red.), tedy uvážení.“

Tehdy i sám premiér Fiala zvažoval kompetenční žalobu u Ústavního soudu. „S ohledem na procesní lhůty pro vyjádření účastníků by se délka řízení mohla pohybovat mezi dvěma až pěti měsíci. Jde ovšem o odhad, pro který zatím neexistuje dostatek empirických zkušeností,“ uvedl Rychetský. Prezident Zeman však v prosinci 2021 Lipavského po určitém váhání jmenoval.