Chystají se změny pro OSVČ: kolik mají platit na odvodech příští rok
ODVODY OSVČ
Rekordní růst odvodů může skončit předčasně. Pokud vznikne vláda na půdorysu jednajících hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, živnostníky pravděpodobně čeká ponechání stávající výše výpočtu odvodů na sociální pojištění místo dalšího výrazného růstu v příštím roce. Zároveň to ale znamená, že odvody nadále zůstanou na výrazně vyšší úrovni, než by v příštím roce byly bez jakéhokoliv zásahu vládního konsolidačního balíčku.
Konsolidační balíček, který prosadila vláda Petra Fialy (ODS), v letech 2024 až 2026 totiž postupně zvyšuje minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy, tj. o pět procentních bodů ročně, čímž se přibližuje minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Pokud růst nová vláda zastaví či se zpětnou platností zruší, minimální odvody pro živnostníky se budou nadále počítat jako letos, minimální vyměřovací základ tedy bude vycházet ze 35 % průměrné mzdy.
Pro ilustraci, jak rapidní růst spustily úpravy z konsolidačního balíčku, může posloužit srovnání za poslední dekádu. V porovnání s růstem záloh v předchozích letech jde skutečně o nevídaný skok. Zatímco před deseti lety v roce 2015 odváděli živnostníci na minimálních odvodech 1943 korun měsíčně na sociálním pojištění a 1797 korun na zdravotním pojištění, tedy celkem 3740 korun, o pět let později to bylo celkem 4896 korun, tedy zhruba o tisíc korun více za pět let. V roce 2026, tedy zhruba po dalších pěti letech, však mají živnostníci v porovnání s rokem 2020 platit měsíčně o zhruba čtyři tisíce měsíčně navíc.
Podle dobíhajícího konsolidačního balíčku mají nejmenší podnikatelé, kteří odvádí minimální odvody, platit v příštím roce měsíčně 5720 korun, tedy o 961 korun více než letos. V případě zdravotního pojištění pak budou odvádět 3306 korun měsíčně, tedy o 163 korun více. Celkem se tak odvody měsíčně navýší o 1124 korun na 9026 korun měsíčně. Pro prvně začínající živnostníky pak platí v prvních letech na odvodech úlevy. To zároveň znamená opět i rapidní nárůst odvodů v režimu paušální daně. Konkrétně tedy pouze v nejnižším 1. pásmu, které je určené až na výjimky pro živnostníky s příjmy do milionu korun ročně. V roce 2026 by měsíční paušální daň měla činit 9984 korun, tedy o závratných 1268 korun více než v letošním roce.
To slibuje změnit hnutí ANO, které jedná o budoucí možné vládě s hnutím SPD a Motoristy. I tyto strany pak v programech podporovaly zpomalení růstu odvodů. Podle bývalé ministryně financí a místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové to chce hnutí prosadit jako jednu z prvních věcí. „Protože se ale legislativní proces při nejlepší vůli nejspíš nestihne dokončit letos, bude to s retroaktivní působností doplněnou o vrácení či zpětné započtení přeplatků. Nikdo tak o nic nepřijde,“ uvedla pro deník Echo24 Alena Schillerová.
Ponechání minimálního vyměřovacího základu na 35 % by tak znamenalo, že odvody na sociální pojištění příští rok vzrostou výrazně méně. Živnostníci by tak odváděli měsíčně zhruba o 720 korun méně na sociálním pojištění, které by v příštím roce činilo 5004 korun měsíčně a celkem by tedy za minimální zdravotní a sociální pojištění platili OSVČ 8310 korun. V případě paušální daně by pak platba klesla na 9056 korun, tedy o více než 900 korun měsíčně.
Vyměřovací základ už do letošního roku v rámci konsolidačního balíčku vyrost o 10 %, původně byl tedy na hodnotě 25 % průměrné měsíční mzdy. Pro ilustraci, pokud by zůstal výpočet na této úrovni, živnostníci by v příštím roce místo 5720 korun na sociálním pojištění odváděli pouze 3575 korun, celkem i se zdravotním pojištěním by tedy odvod činil 6881 korun, odvod by se tak snížil o více než 2000 korun měsíčně. V případě paušální daně by pak byla platba nižší o téměř 2500 korun měsíčně.
S návrhem zvýšit výrazně odvody živnostníkům přišel v roce 2023 ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který sháněl zdroje na umoření nákladů důchodového systému. Ministr i jeho poradci razili tezi, že i přes očekávané nižší důchody zaměstnanci stále v poměru „dotují“ živnostníkům jejich penze. Stát tím pak podle ministra i měl pomoci těm živnostníkům, kteří si neuvědomují, že je nižší důchody čekají.
To vyvolalo už zpočátku kritiku některých podnikatelských organizací. Podnikatelé poukazovali na skutečnost, že daňové zvýhodnění jde ruku v ruce s riziky a chybějící ochranou, kterou stát poskytuje zaměstnancům, stejně tak upozorňovali, že živnostníci nepotřebují vysvětlovat kolik odvádí a co to znamená. Zpochybnění se dočkala i samotná myšlenka, že se OSVČ výrazně vyšší odvody vyplatí v důchodu. Například podle dřívější analýzy společnosti Freedom Financial Services vychází tento předpoklad ze zavádějících představ o podnikání.
