Bekova otočka v tradičním stylu: Nový systém placení školníků a kuchařek se odsouvá

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) udělal otočku v už poněkud tradičním vládním stylu. Po měsících tvrdé kritiky ze strany všech ostatních aktérů se přes dosavadní nekompromisní postoj rozhodl odsunout změny ve financování nepedagogických pracovníků. Změna, která má vést k úsporám v rozpočtu a tlaku na zefektivňování výdajů ve školství, se tak má odsunout prakticky těsně za příští volby do Poslanecké sněmovny.

O odložení převodu placení nepedagogů na obce a kraje rozhodla vláda podle Beka na základě diskuse s klíčovými aktéry. „Pokud předlohu ve třetím čtení sněmovna schválí, začátek nového systému financování nepedagogické práce se odloží o čtyři měsíce,“ uvedl ministr. Novela je ve sněmovně před třetím čtením, které se očekává v pátek.

Odklad nového systému financování podle Beka vychází vstříc požadavku krajů, obcí i škol, aby měly na přípravu více času. Posunutí začátku ministr odůvodnil také tím, že umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí. Od roku 2026 se jim v souvislosti s převzetím odpovědnosti za financování nepedagogů navýší podíl na sdílených daních, čímž se posílí jejich rozpočty, doplnil Bek.

Jádrem sporu tak byla především nejistota, jak bude v nejbližším i vzdálenějším budoucnu vyřešena otázka financování. Kromě toho pak už poněkud tradičně zaznívalo ze samotných škol, že dosud vázne komunikace ministerstva ohledně dopadů změny na jejich praktický provoz a výuku. Nejistotu, kterou kritizovaly kraje i školy, tak ministr Bek vyřešil ještě větší nejistotou, kdy má novinka začít platit s nemalou pravděpodobností ve chvíli, kdy bude nastupovat nová vláda a pravděpodobně začne opět činit zásadní změny.

To reflektuje i reakce ze strany samospráv. Sdružení místních samospráv s převodem financování například kuchařek, uklízeček či školníků dlouhodobě nesouhlasí, uvedl jeho místopředseda Petr Halada. „Odložení změny z 1. září 2025 na 1. leden 2026 vnímáme jako další krok, který prohlubuje nejistotu obcí, škol a zaměstnanců,“ řekl. Stabilní a předvídatelné financování je podle něj zásadní pro správné fungování škol a kvalitní pracovní podmínky zaměstnanců.

„Opakovaně jsme vládě a panu ministru Bekovi vysvětlovali, že původní návrh je zcela nevhodný a nerealizovatelný,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Obce ani kraje podle něj nebyly na tak zásadní změnu připraveny. „Posun na leden 2026 je správným krokem, ale stále je nutné vést diskusi o tom, jak bude zajištěno dlouhodobé financování nepedagogických pracovníků,“ dodal.

Proti záměru vlády převést financování například uklízeček, kuchařek či školníků a části ostatních neinvestičních výdajů na zřizovatele škol, tedy obce a kraje, jsou i školské odbory. Jejich petici podepsalo 66 323 lidí. Návrh již dříve vedle odborů, zástupců krajů a obcí a školských organizací kritizovala rovněž opozice. Kritici poukazovali na to, že návrh považují za nepřipravený a obávají se nedostatku peněz.