Blíží se písečná krize: Z písku bude nedostatková komodita, zdraží beton i stavby
PÍSEK NAD ZLATO
Na Česko se podle analýz geologů a těžařů řítí písečná krize. Staré pískovny se postupně zavírají a nové už nevznikají. Nejhorší je situace ve středních Čechách, na Vysočině nebo na Zlínsku, kam se musí stavební písek dovážet přes hranice ze Slovenska. Nedostatek ale podle propočtů nastane do 10 let úplně všude, skončit má totiž až 60 % ze zhruba 150 aktivních pískoven.
Stavební písek je základní stavební surovinou potřebnou pro výrobu betonu. Uvádí se, že na kubický metr betonu může být potřeba až 900 kg písku a 900 kg štěrku. Pro představu: na stavbu rodinného domu může písku padnout až 200 tun a na kilometr dálnice ho může být potřeba i 30 tisíc tun.
Jiné druhy písků se ale využívají i ve ve sklářství, slévárenství nebo k výrobě počítačových čipů a dalších oborech. Vědci před pár lety odhadli, že ho lidstvo ročně spotřebuje kolem 50 miliard tun, což tehdy dělalo asi 18 kilogramů denně na hlavu. A jeho spotřeba se za posledních dvacet let ztrojnásobila. Námitka, že na pouštích je písku dost tady neplatí. Například pro výrobu betonu, kde se používá hrubší štěrkopísek, je ten pouštní příliš jemný. Paradoxně se tak i do pouště musí dnes písek dovážet.
Situace začíná být kritická také v České republice. Ačkoli máme podle geologických průzkumů zásoby štěrkopísku minimálně na dalších 100 let, problém je v otevírání nových pískoven, potvrzuje pro deník Echo24 mluvčí těžební společnosti České štěrkopísky Petr Dušek: „Otevření nové pískovny běžně zabere 10 let a bývá to martyrium pro všechny zúčastněné – těžaře, obec i její obyvatele, kteří dlouho nevědí, na čem vlastně jsou. Největším problém vidím v tom, že stát vůbec nemá efektivní nástroje k vymáhání veřejného zájmu dobývat suroviny pro rozvoj ekonomiky. Problém bývá dokonce i s výhradními ložisky, které si stát vydefinoval k vytěžení.“
České štěrkopísky pozorují, že nejkritičtější je momentálně situace ve Zlínském kraji. „Stávající ložiska mají velmi nízkou plošnou roztěženost, a pokud se nepodaří otevřít žádná nová, zůstanou na konci 20. let v regionu pouze tři aktivní pískovny, z nichž pouze dvě disponují zásobami nad 10 let. Problém přitom nastává již v současnosti, vždyť poptávku už zde nezvládají pokrýt ani dovozy ze sousedních krajů, a tak se musí dovážet až ze Slovenska. Nejobtížnější je sehnat hrubé frakce od 4 do 32 milimetrů, které se používají jako plnivo do betonu. Problémy bude mít velmi brzy i Středočeský kraj, největší štěrkopísková bašta, která se podílí na celkové těžbě téměř třetinou. Naprosto deficitní je Vysočina, která už několik let nemá jedinou aktivní pískovnu,“ dodává Dušek.
Už dnes podle něj dochází vlivem zavírání pískoven k „plíživému zdražování“, které je nejvýraznější v regionech s největšími deficity. Stavaři přitom uvádí, že písek na stavby se vyplatí dovážet maximálně 30 kilometrů. „Výsledkem je ekonomický i ekologický problém, který spočívá v prodlužování přepravních tras. V posledních letech se rozvíjí recyklace a na vybraných stavbách se jí daří alespoň částečně šetřit čím dál tím cennější přírodní surovinu. Na druhou stranu nesmíme si nalhávat, že tímto způsobem se podaří v řádu desítek let zajistit plnohodnotnou náhradu. I kdyby se podařilo zrecyklovat veškerý použitelný stavební odpad, nepokrylo by to poptávku ani z 10 %. Nemluvě o tom, že recyklát se kvalitativně štěrkopísku nikdy nevyrovná, a v některých disciplínách (konstrukční vrstvy, předpjaté betony) se vůbec nedá použít.“
Ze společné studie Těžební unie, České geologické služby a Sdružení pro výstavbu silnic pak vyplývá, že mezi rokem 2021 a 2022 vzrostla cena dopravy o 45 až 65 %, ceny drceného a těženého kameniva jsou o 25 % až 30 % vyšší, cena asfaltů vrostla až o 60 % oproti loňskému roku. Nedostatku písku se věnuje také web Hlava v písku.