Plynová past pro Evropu. Tranzitní trasy hrozí uzávěrou, ceny mohou růst

Evropa se od středy možná ocitne v nové energetické realitě. Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu přes své území, čímž končí dekády fungování jedné z klíčových tras, které zajišťovaly stabilní dodávky plynu do Evropy. Ve stejnou chvíli Katar, druhý největší vývozce zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, varoval, že by mohl zastavit dodávky do EU, pokud Evropská unie začne přísně prosazovat novou směrnici zaměřenou proti nucené práci a ekologickým škodám v dodavatelských řetězcích.

„Pokud přijdu o pět procent svých vygenerovaných tržeb proto, že obchoduji s Evropou, nebudu s Evropou obchodovat. Neblufuji,“ uvedl v minulých dnech katarský ministr energetiky Saad Kaabí.

Tyto kroky mohou zásadně změnit energetickou situaci v Evropě, která stále čelí důsledkům energetické krize vyvolané válkou na Ukrajině.

Konec éry ruského plynu přes Ukrajinu

Ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu znamená vážné ekonomické ztráty pro Rusko, Slovensko i Ukrajinu samotnou. Rusko přijde o trh v EU v hodnotě přibližně 160 miliard korun ročně, zatímco Ukrajina ztratí kolem 20 miliard korun na tranzitních poplatcích. Slovensko, které bylo jedním z hlavních příjemců plynu z této trasy, očekává ztráty přesahující 30 miliard korun ročně.

Slovensko bude nuceno hledat alternativní zdroje plynu. „Nejpravděpodobnější je jižní trasa přes Maďarsko, která využívá ruský plyn dovážený černomořskou trasou. Alternativou může být norský plyn nebo LNG z polských a německých terminálů,“ uvedl analytik Jiří Gavor. Tyto alternativy jsou však výrazně dražší.

Česká republika, která má strategicky výhodnou polohu, může na této situaci profitovat. Pokud by Slovensko začalo odebírat plyn ze západu, mohlo by to přinést tranzitní poplatky českým plynovodům, které jsou nyní prakticky nevyužívané.

Katarská hrozba: Riziko pro LNG dodávky do EU

Situaci komplikuje také hrozba Kataru, že zastaví dodávky LNG do Evropy, pokud EU začne přísně prosazovat směrnici zaměřenou na nucenou práci a ekologické škody. Katar, který je třetím největším dodavatelem LNG do Evropy, by tím mohl vyvolat další růst cen plynu.

„Toto vyjádření Kataru vnímám spíše jako varování vůči EU, aby nepřekračovala své kompetence a nesnažila se ovlivňovat politiku dodavatelských zemí,“ uvedl Gavor. Podle analytiků by však zastavení katarských dodávek mělo především krátkodobý dopad. Evropa by je dokázala nahradit z jiných zdrojů, zejména ze Spojených států, které intenzivně posilují své postavení na evropském trhu s LNG.

Vliv na ceny energií a evropský průmysl

Spojení ukrajinského kroku a katarské hrozby by mohlo znamenat výrazný nárůst cen plynu na evropských trzích. Ceny na nizozemské burze TTF, která určuje cenovou hladinu pro EU, jsou již nyní o 150 procent vyšší než před energetickou krizí v letech 2018–2019. Další omezení dodávek by mohlo ceny ještě více zvýšit.

„Vyšší ceny energií ohrožují evropský průmysl, zejména v Německu, které se stále více potýká se ztrátou konkurenceschopnosti,“ upozornil Lukáš Kovanda. Pokud se situace nevyřeší, může docházet k přesunu průmyslové výroby do USA nebo Číny, kde jsou náklady na energie nižší.

Rozhodnutí Ukrajiny a hrozba Kataru ukazují, jak citlivá je evropská energetická politika na geopolitické vlivy. Spojené státy, jako hlavní spojenec EU, vyvíjejí tlak na zvýšení dovozu amerického LNG a ropy, zatímco tradiční dodavatelé jako Katar či Rusko postupně ztrácejí své dominantní postavení.

Evropa tak čelí otázce, zda dokáže najít rovnováhu mezi diverzifikací energetických zdrojů a udržením dostupných cen pro své obyvatele i průmysl. Tento úkol bude o to náročnější, pokud se geopolitické tlaky ještě více vyostří.