Plynu máme dost, uklidňuje český ministr. Koho v Evropě nejvíc zabolí konec tranzitu

Zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu nebude mít na Česko vliv. Negativně ovlivní hlavně Slovensko. Ostatní evropské státy si zajistily dodávky plynu jiným způsobem. Vyplývá to z vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a energetických odborníků. Slovenský premiér Robert Fico v novoročním projevu řekl, že zastavení tranzitu bude mít drastické dopady na celou Evropskou unii, nikoliv však na Rusko. Podobně jako ČR je na novou situaci podle svých slov připraveno také Rakousko.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) řekl, že přestože loni byly zásoby plynu v této době podstatně větší, nemusí se domácnosti ani firmy obávat nedostatku plynu. Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu do Evropské unie a do Moldavska. Kyjev delší dobu avizoval, že dohodu o tranzitu ruské ropy nehodlá prodloužit. Své rozhodnutí zdůvodňuje ozbrojeným konfliktem s Ruskem, které prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení na Ukrajině.

Podle Vlčka jsou české zásobníky s plynem momentálně naplněny zhruba z 63 procent. „Například ke konci roku 2021 byly zásobníky naplněny přibližně z poloviny, spotřeba byla o třetinu vyšší než letos, a žádné komplikace nenastaly. Navíc zimní spotřeba není pokrývána pouze ze zásobníků a se schváleným zrušením německého poplatku se dá v druhé polovině sezony očekávat, že se těžba ze zásobníků sníží,“ uvedl Vlček v tiskové zprávě provozovatele podzemních zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ.

ANALÝZA: Rok 2025: volby v zemi na periferii Evropy

Český rozhlas Radiožurnál s odvoláním na zmocněnce ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušku uvedl, že zastavení tranzitu dopadne hlavně na Slovensko. Česká republika je podle Bartušky schopná nahradit dodávky plynu z Ruska od roku 2022. Ten do ČR putuje například z Nizozemska či Norska, stát má ale také uzavřené smlouvy například s Alžírskem. „Pokud sem tekl ruský plyn, třeba minulou nebo tuto zimu, tak protože byl mimořádně levný. Ten plyn může být dražší než ruský plyn, ale v zásadě nečekáme žádné zvláštní problémy,“ řekl Bartuška.

Z přepravních statistik společnosti Net4Gas vyplývá, že drtivá většina plynu dovezeného do Česka v závěru loňského roku přitekla z východu, především z Ruska. Zatímco po převážnou část roku byla většina dodávek do ČR ze západu, od začátku listopadu prudce vzrostly dodávky ze Slovenska, které v posledních dvou měsících tvořily kolem 95 procent. Odtud přitom podle odborníků proudí zejména ruský plyn. Důvodem je také podle dříve oslovených analytiků nižší cena, dovoz přes Německo prodražují přepravní poplatky. Ty mají ale skončit.

Analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor ČTK řekl, že přímé ekonomické ztráty z ukončení tranzitu přes Ukrajinu ponesou Rusko, Ukrajina a dosavadní odběratelé ruského plynu. Z těch je podle něj Slovensko v nejobtížnější pozici z hlediska okamžité náhrady. Přesto ani pro Slováky riziko fyzického nedostatku plynu nehrozí. Zároveň si ale Gavor také myslí, že se přerušení tranzitu může dotknout i ČR.

NEPŘEHLÉDNĚTE: „To není cesta k prosperitě.“ Prezidentův apel k přijetí eura naráží i v ODS

„Středoevropské energetické trhy a tím i velkoobchodní ceny jsou propojené, a když z nich zmizí nabídka levnějšího ruského plynu v objemu kolem 15 miliard metru krychlového za rok, tedy zhruba dvojnásobek roční spotřeby ČR, tak se to samozřejmě projeví nárůstem ceny v celém regionu, nejen na Slovensku,“ řekl Gavor. Dodal, že domácnosti na rozdíl od průmyslových výrobců změnu hned nepocítí. „ČR si tato negativa může částečně zmírnit nárůstem příjmů za tranzit plynu právě na Slovensko, celkově ale negativa v podobě nárůstu cen komodity převáží,“ uvedl Gavor.

Slovensku nevyšlo maďarské řešení

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ve svém komentáři připomněl, že do Česka stále teče ruská ropa. „Ukrajina sice letos v létě sankcionovala ruský ropný podnik Lukoil, ale na rozdíl od potrubního plynu neexistuje v případě plynu v Rusku vývozní monopol. V případě potrubního plynu je vývozním monopolem Gazprom, v případě ropy existují další vývozní podniky, než je Lukoil, například Tatněfť nebo Rosněfť. Ty Ukrajina nesankcionovala. Navíc, Maďarský MOL nyní kupuje ruskou ropu ještě předtím, než ji ropovod přivede na ukrajinské území, takže Ukrajinou už teče coby ropa maďarská. To Ukrajina akceptuje,“ uvedl.

„Slovensko chtělo podobně převážet plyn, ale premiéru Robertu Ficovi takové řešení neprošlo. Ficův maďarský protějšek Viktor Orbán o takovém řešení hovoří jako o triku‘. Proč jemu s ropou vyšel, a Ficovi s plynem ne? Proč Slovensko nemůže nakoupit ruský plyn ještě předtím, než jej plynovod přivede na Ukrajinu, kterou by tak již obchodně tekl jako plyn slovenský?“ klade si řečnickou otázku Kovanda s tím, že důvodem dvojího postoje Ukrajiny je zřejmě nově zvolený americký prezident Donald Trump.

„Zaprvé proto, že Orbán s ním má mnohem lepší vztah než Fico, k čemuž zřejmě přihlíží i Kyjev, byť třeba se ‚skřípením zubů‘. Zadruhé proto, a významněji, že Ukrajina si potřebuje Trumpa naklonit, aby ten ji neomezoval vojenskou podporu, jak hrozil zejména ve své předvolební kampani. Takže cokoli teď zvýší šanci, že Slovensko bude muset místo ruského odebírat plyn americký, Kyjev upřednostní,“ dodal Kovanda.

Fico v novoročním projevu řekl, že zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu bude mít drastické dopady na všechny v Evropské unii, ale nikoli na Rusko. Minulý týden Fico pohrozil Ukrajině odvetnými opatřeními, včetně přerušení dodávek elektřiny, pokud Kyjev tranzit ruského zemního plynu na Slovensko zastaví. Slovenské ministerstvo hospodářství v úterý uvedlo, že Slovensko je na zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu připravené. Také provozovatel rakouské plynárenské soustavy na silvestra uvedl, že i po skončení kontraktu mezi Gazpromem a Naftohazem je zásobování plynem v Rakousku zajištěné.