Ceny jídla ženou inflaci, vrací se vaječná krize

Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 2,7 procenta, stejně jako v únoru. I když se na první pohled zdá, že inflace stagnuje a drží se v tolerančním pásmu ČNB, podrobnější pohled odhaluje méně optimistický obraz. Hlavními tahouny inflace zůstávají potraviny a služby, zatímco energie dál zlevňují a mírní tak celkový růst cen.

„Aktuální data o inflaci příliš povzbudivě nevypadají. Meziměsíční cenový růst o 0,1 procenta je sice v březnu ‚normální‘, ale jeho struktura je tentokrát značně nestandardní,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Podle něj celkový vývoj výrazně tlumí zlevňující energie, bez nich by inflace meziměsíčně dosáhla 0,3 procenta. „Velkou roli zde sehrály potraviny, což v březnu nebývá běžné,“ dodává.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka stouply ceny potravin, alkoholu a tabáku meziměsíčně o 0,8 procenta, meziročně pak o výrazných 5,9 procenta. „Na scénu se vrací vaječná krize, cena vajec minulý měsíc vzrostla o 9,3 procenta. Přispělo také sezónní zdražení brambor, které letos přišlo nezvykle brzy,“ uvedl Marek.

Potravinová inflace znovu v hlavní roli

Potraviny zůstávají podle analytiků klíčovým inflačním faktorem. „Problémem jsou především neustále zdražující potraviny i permanentní růst cen ve službách,“ komentuje vývoj Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. Dodává, že konec potravinové inflace zatím není na dohled a varuje před možnými výkyvy. „Zvlášť když v naší blízkosti eskaluje vážný veterinární problém s nemocemi hospodářských zvířat,“ připomíná nákazu slintavkou a kulhavkou v Maďarsku a na Slovensku.

Kromě vajec a brambor analytici předpokládají i sezónní zdražení oblečení a obuvi. Naopak rekreace, která obvykle po zimní sezoně zlevňuje, tentokrát výrazně nezabrala. „Ve zdražování pokračují také služby, a to navzdory tomu, že v březnu obvykle dochází ke zlevňování rekreací. Sektor služeb zůstává z pohledu inflace problematický,“ upozorňuje Hradil.

Energie sráží celková čísla, jádrová inflace klesá

Zásadní pro tlumení celkové inflace je pokračující pokles cen energií, především pohonných hmot. „Ceny benzínu i nafty se snížily zhruba o 2,5 procenta. Důvodem je pokles cen ropy na komoditních trzích – ropa Brent klesla v únoru o 5,1 procenta a v březnu o další 3,4 procenta,“ upřesnil Marek. Energie jako celek meziročně zlevnily o 4,9 procenta.

Jádrová inflace, která očišťuje cenový vývoj o sezónní a volatilní faktory, podle odhadů klesla na 2,3 procenta. „To by mělo otevřít cestu k dalšímu uvolnění měnové politiky. ČNB je již beztak pozadu s potřebným snižováním úrokových sazeb,“ tvrdí Marek.

Očekávání ČNB a výhled do dalších měsíců

Česká národní banka v březnu ponechala základní úrokovou sazbu na úrovni 3,75 procenta a podle některých ekonomů udělala správně. „ČNB rozhodně nic nezkazila, když na posledním zasedání zachovala úrokové sazby beze změny,“ říká Hradil. Jiní však očekávají brzké uvolnění měnové politiky. „Květnovému snížení repo sazby o 0,25 procentního bodu dáváme šance 50 procent,“ odhaduje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, zároveň ale dodává, že pokud k tomu dojde, bude to pravděpodobně na delší dobu naposledy.

Většina analytiků očekává, že inflace v nadcházejících měsících zůstane rozkolísaná. „V dubnu asi dojde k mírnému utlumení inflace k meziročním 2,5 procenta, poté ale čekáme její opětné mírné zvedání,“ dodává Sobíšek. Průměrná inflace za celý rok by se podle predikcí měla pohybovat kolem 2,3 až 2,4 procenta, podobně jako v roce 2024.

Vliv nově zavedených amerických cel na inflaci v Česku zatím experti nedokážou přesně vyčíslit. „Na jedné straně mohou vést k výkyvům kurzu koruny, zároveň ale povedou k oslabení růstu globální ekonomiky a poklesu cen některých komodit, takže celkový dopad na inflaci v české ekonomice nemusí být výrazný,“ míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Vývoj inflace tak zůstává napjatý, přičemž další měsíce mohou přinést kolísání i kvůli vnějším faktorům, jako jsou celní opatření Spojených států.