Kolik letos zaplatíme za jídlo? Jak potraviny zákeřně přispívají ke zdražování

Ceny potravin v České republice hrají zásadní roli nejen v rámci spotřebního koše, ale i ve vnímání inflace domácnostmi. Ačkoliv centrální banky často odhlížejí od potravinové inflace při nastavování své politiky, její nevyzpytatelnost komplikuje boj proti celkové inflaci. Vývoj cen potravin nejenže ovlivňuje ekonomické ukazatele, ale také utváří očekávání zákazníků, což může mít významné důsledky pro ekonomiku jako celek.

Podle analýzy České národní banky (ČNB) se v posledních třech letech staly ceny potravin jedním z nejméně předvídatelných faktorů inflace. Tradičně volatilní segment spotřebního koše se stal ještě nestabilnějším a jeho výkyvy přispívají k celkové nejistotě na trhu.

„Pokud ceny příliš kolísají, mohou spotřebitelé nabýt dojmu, že se zdražuje obecně,“ upozorňuje analýza ČNB. Tento jev má přímý dopad na inflační očekávání, což může centrální bance komplikovat dosažení cenové stability.

Na konci roku 2022 meziroční růst cen potravin v metodice HICP dosáhl 27 %, což představovalo extrémní odchylku od historických trendů. Hlavní příčinou byla kombinace rostoucích cen vstupů, zdražení energií a dalších nákladových tlaků v potravinovém řetězci. Ačkoliv inflační vlna již opadla, ceny potravin se nevrátily na předchozí úroveň a jejich předvídatelnost zůstává nízká. Tento posun ovlivňuje nejen chování spotřebitelů, ale i dlouhodobé ekonomické strategie firem a politiků.

Proč ceny potravin kolísají více než dříve?

ČNB identifikovala několik hlavních důvodů zvýšené volatility cen potravin:

• Nákladové faktory – rostoucí ceny energií, mezd a dalších vstupů se propisují do konečných cen potravin.
• Globální klimatické změny – extrémní výkyvy počasí stále častěji ovlivňují produkci klíčových komodit, jako jsou kakao, káva či obiloviny. Například sucho v Ghaně a Pobřeží slonoviny na začátku roku 2024 vedlo k prudkému zdražení kakaa, zatímco vysoké teploty v Evropě snížily produkci mléčného tuku a přispěly k růstu cen másla.
• Daně a regulace – změny DPH a další legislativní zásahy ovlivňují cenovou úroveň.
• Chování firem v době nejistoty – firmy nastavují ceny výše, než odpovídá fundamentálním faktorům, aby si zajistily větší stabilitu při očekávaném růstu nákladů.
• Překvapivé cenové šoky u jednotlivých položek – například olivový olej, kakao nebo cukr mohou zdražit na několikanásobek své běžné ceny a narušit celkový cenový vývoj.

Výkyvy cen jednotlivých potravinových kategorií ukazují, že volatilita není rovnoměrná – například zelenina a brambory nezaznamenaly zásadní změny, zatímco ceny olivového oleje či čokolády vykazují extrémní nárůst.

Spotřebitelé si všímají hlavně potravinové inflace

Ceny potravin mají zásadní vliv na vnímanou inflaci, tedy na to, jak spotřebitelé subjektivně hodnotí zdražování. „Samotné ceny potravin hrají důležitou roli v tom, jak domácnosti vnímají inflaci,“ říká člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler. Vnímaná inflace ovlivňuje spotřebitelské chování, což se může zpětně promítat do ekonomiky.

Hlavní faktory ovlivňující vnímanou inflaci zahrnují:

• Asymetrii ve vnímání cenových změn – lidé si všímají zdražování více než zlevňování.
• Marketingové strategie obchodníků – časté slevové akce mohou vytvářet dojem, že běžné ceny jsou neúměrně vysoké.
• Historická zkušenost – pokud spotřebitelé v nedávné minulosti zažili prudký růst cen, jsou citlivější na jakékoli další zdražení.
• V rámci Česka a Slovenska mají ceny potravin největší vliv na vnímanou inflaci, což je zásadní rozdíl oproti západní Evropě, kde dominují náklady na bydlení. Tento jev se projevil i v datech Evropské komise, která ukazují, že vnímaná inflace ve většině zemí po pandemii prudce vzrostla a nadále zůstává nad dlouhodobým průměrem.

Má ČNB ceny potravin ignorovat?

Ekonomická teorie obvykle doporučuje, aby centrální banky na potravinovou inflaci příliš nereagovaly, pokud jde o krátkodobé nabídkové šoky. Pokud jsou ale inflační očekávání dlouhodobě ovlivněna kolísáním cen potravin, situace se mění.

Podle studie Banky pro mezinárodní platby (BIS) centrální banky ve vyspělých ekonomikách v poslední inflační vlně reagovaly spíše na jádrovou inflaci a do značné míry ignorovaly změny cen energií a potravin. Naopak v rozvíjejících se ekonomikách hrály ceny potravin v měnové politice větší roli kvůli jejich vysokému podílu ve spotřebním koši.

V českém kontextu může být ignorování potravinové inflace problematické, protože ovlivňuje nejen reálnou inflaci, ale také inflační očekávání spotřebitelů. Pokud lidé kvůli nestabilním cenám potravin vnímají inflaci jako vyšší, než ve skutečnosti je, může to ovlivnit jejich chování – například vést k omezení spotřeby či větší poptávce po vyšších mzdách.

Současná inflace v Česku zpomalila na 2,7 procenta, avšak ceny potravin nadále rostou a jejich vliv na ekonomiku je značný. Podle analytiků lze v roce 2025 očekávat průměrné zdražení potravin o 6 procent, což je více než dvojnásobek celkové inflace. Tento růst bude poháněn vyššími cenami v zemědělství, nákladovými tlaky a nejistotou v dodavatelských řetězcích.