Výbuch v oválné pracovně. Jak roztržka Trumpa se Zelenským ovlivní šance na mír na Ukrajině

Americko-ukrajinské vztahy jsou na bodu mrazu. Rusové oslavují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropa přemýšlí o světě, kde se nebude moci spolehnout na podporu USA. Stará spojenectví se hroutí. Dává tento chaos vůbec nějaký smysl? Pro pochopení je dobré zrekapitulovat si dění posledních týdnů. V novém vydání Týdeníku Echo k tomu nabízíme tři texty: editorial Dalibora Balšínka, komentář Martina Weisse a analýzu Ondřeje Šmigola.

„Šílenství jako podstata systému.“ Británie je v klimatické politice stejně fanatická jako Německo. Na nedávné konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) v Londýně vystupoval i u nás známý ekonom a spisovatel Matt Ridley. Ústředním tématem rozhovoru s Danielem Kaiserem je ideologie bezuhlíkové ekonomiky, což se v kontinentálním pojetí nazývá Green Deal a v angloamerickém pojetí Net Zero – Čistá (uhlíková) nula. V Evropě je to i navzdory Donaldu Trumpovi pořád vládnoucí ideologie, hlavní charakteristika naší doby.

U kormidla Babiš. Vzorný Evropan na vlně „falešného trumpismu“. Překotné události kolem nástupu Donalda Trumpa a války na Ukrajině poněkud zastiňují, že za sedm měsíců budou v Česku sněmovní volby. V jakých silokřivkách se odehrává dosavadní politika? Píše o tom Bohumil Pečinka.

Evropa bude mít čistý, ale slabý průmysl. Chceme učinit z Evropy světového lídra čistého průmyslu. Dekarbonizace se stává nejen environmentálním cílem, ale také naší růstovou strategií. To jsou slova místopředsedy Evropské komise (EK) pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphana Séjourného. Zazněla při představování nové Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). To je podle Bruselu údajně řešení nekonkurenceschopnosti evropských podniků a především řešení vysokých cen energií, které ty podniky pohřbívají. Jen Séjourného první věty bez dalšího kontextu stačí k uvědomění si, že opět došlo k zásadnímu nepochopení. Více v textu Markéty Malé.

Čína nám do našich hodnot mluvit nebude. Kdo má držet prapor nové, silné Evropy? Kdybychom vybírali dosavadní evropské slovo letošního roku, byl by to „budíček“. Hrozba amerického odchodu z pozice garanta evropské bezpečnosti, či dokonce „aliance USA–Rusko“ způsobila záchvat paniky, ale také volání po evropské emancipaci. Kdo má držet prapor nové, silné jednoty? A jakou roli v něm mají hrát vztahy s Čínou? O tom píše Maciej Ruczaj.

Chytit pár otroků k obětování. Složitá historie obchodu s lidmi. Zastánci reparací tvrdí, že současná prosperita Británie je postavena na obchodu s otroky. Z jeho zisků byly financovány investice, jež nastartovaly průmyslovou revoluci. Naopak africké a karibské země byly vydrancovány a dodnes se potýkají s chudobou a politickým chaosem. Tento argument má počátek v knize trinidadského historika Erica Williamse Kapitalismus a otroctví (1944). Sám Williams zcela jasně nechápal obchod s otroky jako „jedinou a úplnou příčinu průmyslového rozvoje“. Současní historici považují jeho tezi za vyvrácenou. Není pochyb, že atlantický obchod s otroky je temným místem evropských dějin. Více o tom píše Ondřej Šmigol.

Hele, kámo, to si nedovedeš představit, co bude potom. O nesmrtelnosti. Tématem Echo Salonu je nesmrtelnost. Nikoli nesmrtelnost duše chrousta, ale velmi reálné úvahy o tom, že lidstvo, nebo spíš by se mělo říci někteří lidé, stojí na prahu zásadního kroku do říše, kde se neumírá. Někteří ti lidé stáli v řadě vedle sebe během inaugurace prezidenta Donalda Trumpa. Nejznámější je Elon Musk, ale byl tam také miliardář Peter Thiel, který říká, že opravdu vede „boj proti smrti“ a je rozhodnut nezemřít. Jiří Peňás se o tom baví s Ditou Malečkovou, Pavlem Čejkou z webu Smrtelnik.cz, Ivanem Adamovičem, historikem z Muzea literatury, a spisovatelem Petrem Stančíkem,

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

x