Z bouračky do exekuce. Kdo se dopustí přestupku, ať si léčbu hradí sám, navrhuje Válek
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Nemyslíš, zaplatíš pojišťovně. Tak by se dala shrnout novinka, kterou se pokouší prosadit ministerstvo zdravotnictví. Myšlenka je jednoduchá, kdo si při páchání trestného činu či pouhého přestupku způsobí zranění a tím i výdaje zdravotnickému systému, zaplatí si nakonec péči z vlastní kapsy. Modelově se to tak může týkat třeba bouraček, úrazů na kole či opileckých rvaček. A také značně vysokých dlužných částek.
Jenže to je podle kritiků velmi diskriminační přístup, který jde zcela proti současnému nastavení systému zdravotního pojištění. Ten v současnosti umožňuje pojišťovnám vymáhat pouze náklady na léčbu poškozeného, nikoliv však samotného pachatele, který si je v důsledku svého činu způsobil. A podle ministerstva zdravotnictví jde právě o narovnání podmínek na obě strany.
„Často se v praxi stává, že si pojištěnec v důsledku svého zaviněného protiprávního jednání způsobí sám zdravotní újmu či úraz. Typicky se může jednat o dopravní nehodu způsobenou jednoznačně porušením pravidel provozu na pozemních komunikacích (ale např. i při trestném činu typu rvačky, výtržnictví apod.), kdy podle dosavadní právní úpravy náklady na zdravotní služby poskytnuté tomuto pojištěnci zdravotní pojišťovna vymáhat nemůže,“ uvádí resort v důvodové zprávě k novele s tím, že chce umožnit pojišťovnám tyto náklady po pojištěnci vymáhat. Tedy poté, co proběhne trestní či přestupkové řízení.
Jenže jiné instituce to vidí zcela jinak. „Navržený regres představuje podle našeho názoru závažný zásah do ústavního práva na bezplatnou zdravotní péči a rovnost zacházení,“ kritizuje návrh ostře ministerstvo práce a sociálních věcí s tím, že požaduje úpravu z návrhu zcela vypustit.
„Jako příklad lze uvést situaci, kdy si cyklista způsobí vážný úraz srážkou s vozidlem v důsledku přehlédnutí dopravního značení, čímž se dopustil přestupku a je tedy povinen hradit zdravotní péči jemu poskytnutou. Druhou situací pak může být obdobně vážný nebo ještě vážnější úraz cyklisty, který si způsobil vědomě riskantní jízdou v lesním terénu. V tomto případě je mu péče uhrazena z veřejného zdravotního pojištění v plné výši, ač je jeho „zavinění“ větší než v prvním případě, leč nedopustil se žádného přestupku,“ uvádí resort práce.
Podobně se pak na výklad návrhu dívá i Nejvyšší soud. „Je to zcela proti smyslu institutu zdravotního pojištění. Proč si potom pojištěnec hradí zdravotní pojištění, když v daném případě bude muset náklady na své léčení pojišťovně uhradit. Bohužel se takový případ, že člověk zaviní dopravní nehodu, může stát každému z nás,“ uvádí soud v připomínkách k návrhu, kde změnu rázně a zcela odmítá.
Obě instituce pak poukazují i na další stránku věci. Od „přehlédnutí dopravního značení“ by mohla cesta velmi rychle vést k zadlužení na zbytek života. „Zrovna u dopravních nehod bývá zdravotní poškození často těžké a třeba i s doživotními následky. A za jednu chybu, kterou člověk učiní, ponese pak následky celý život a tyto budou ještě znásobeny existenčními problémy v důsledku vymáhání náhrady nákladů ze strany své zdravotní pojišťovny, což bude mít negativní dopad nejen na něj samotného, ale i na jeho rodinu a blízké osoby žijící s ním ve společné domácnosti, které se žádného pochybení nedopustily,“ dodávají zástupci Nejvyššího soudu.
Ministerstvo práce dodává, že by sice návrh pravděpodobně otevřel dveře ke komerčnímu pojištění podobných situací, nejde to však jednak říct s jistotou, jednak by tím podle resortu opět vznikla diskriminace vůči těm, kteří by si podobné připojištění nemohli dovolit. „Fakticky by pak došlo k tomu, že by si někteří pojištěnci platili dvojí pojištění pro jednu situaci a jiní by v důsledku toho, že si to nemohou dovolit, byli diskriminovaní. Máme za to, že taková změna je nepřípustná,“ dodává resort práce.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zatím prošla meziresortním připomínkovým řízením a čelí kritice i za další návrhy, mezi které patří systém bonusů za prevenci či konec plně hrazených plomb v zubním lékařství. Ministerstvo práce se ke kritice nyní příliš konkrétně nevyjadřuje s tím, že je třeba nejprve vypořádat celou řadu připomínek a diskuzi nad návrhem se nebrání.
