Miliardy skrytých ztrát. Bankám a fondům tiká časovaná bomba

RIZIKO STARÝCH DLUHOPISŮ

Miliardy skrytých ztrát. Bankám a fondům tiká časovaná bomba
Alena Schillerová v době, kdy v Babišově vládě řídila finance. Dluhopisy, jež třímá, byly vydány k 100. výročí vzniku Československé republiky. Foto: Profimedia
2
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Byla to až absurdní doba. Trvala dlouho. Od roku 2009 do podzimu roku 2021, kdy ji vystřídaly časy rekordního zdražování. Přívlastek nejvyšší má současná inflace téměř ve všech západních zemích, kde se stabilita cen dlouhodobě považuje za jeden ze znaků jejich vyspělosti. Historicky rekordní zdražování je jak u nás (patříme k evropským zemím s nejvyšší inflací), tak ve Švýcarsku, které se naopak s růstem cen o 2,9 procenta řadí k nejméně inflačním ekonomikám. I tam se ale zdržuje na jejich poměry rekordně. Vrchol, jímž bylo v alpské zemi zdražení o 3,5 procenta loni v červnu, je nejvyšší inflace za posledních třicet let.

Past pevných úroků

To, co éře rekordní inflace předcházelo, byla éra rekordně levných peněz. Těmi ekonomiku zasypávaly centrální banky s úroky kolem nuly i vlády, které hromadily rekordní státní dluhy. Většina zemí Evropské unie včetně Německa a Francie má v porovnání s výkonem své ekonomiky nejvyšší zadlužení v historii. Konstelace, kdy se půjčovalo díky nízkým úrokovým sazbám velmi levně, vedla k tomu, že se půjčovalo hodně. Dlužníci s nejlepším ratingem včetně třeba německé nebo švýcarské vlády si půjčovali dokonce se záporným úrokem. Měli nižší sazbu, než o kolik se zdražovalo. Prakticky to znamenalo, že věřitelé platili dlužníkům za to, že jim vůbec mohou půjčit.

Ekonomicky to byla absurdní situace hnaná strachem, aby se ekonomika náhodou nezasekla v krizi a lidé nepřestali utrácet. Což by mohlo znamenat pád cen, který by následně skončil vysokou nezaměstnaností. Myšlení o deflaci stále i po generacích ovlivňují vzpomínky na rozklad výmarské republiky a nástup Hitlera k moci. V paměti zůstávají německé hyperinflace s růstem cen o stovky procent během pár hodin. Tou poslední ranou byla ale v tehdejším Německu právě deflace.

Z jistoty se stalo vysoké riziko

Éra levných peněz za sebou zanechala dědictví dluhopisů s velmi nízkými úrokovými sazbami. Když začnou prudce růst ceny a zvedat se úrokové sazby, stávají se staré dluhopisy z časů nízkých úroků ztrátovou investicí.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články