Rozzuření Ukrajinci kritizují deklaraci G20. Jde o neúspěch snahy izolovat Rusko

SUMMIT G20

Rozzuření Ukrajinci kritizují deklaraci G20. Jde o neúspěch snahy izolovat Rusko
Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí dnes lídři států a vlád společně uctili památku Mahátmy Gándhího, zúčastnil se Sergej Lavrov. Foto: European Council
1
Svět
Sdílet:

Závěrečná deklarace summitu G20 v Indii vyvolává rozpolcené reakce. Zatímco státníci ze západní Evropy se snaží prohlášení prodávat jako velký diplomatický úspěch, Ukrajina je ze závěrů summitu rozzuřena. Naopak ruská státní agentura TASS s odkazem na německý deník Die Zeit považuje deklaraci za neúspěšnou snahu izolovat Rusko od zbytku světa.

Absence pasáže o odsouzení Ruska v závěrečném prohlášení G20 svědčí o neúspěchu plánů na izolaci Ruska. Uvádí se to v článku „Na cestě k multipolárnímu světu“ v deníku Die Zeit. Autor článku připomněl, že prohlášení učiněné před rokem na summitu na Bali bylo vnímáno jako „facka“ Ruské federaci.

Závěrečné přijetí deklarace lídrů z Dillí – Pro planetu, lidi, mír a prosperitu

  1. S hlubokým znepokojením bereme na vědomí nesmírné lidské utrpení a negativní dopady válek a konfliktů po celém světě.
  2. Pokud jde o válku na Ukrajině, připomínáme diskusi na Bali a opakujeme naše národní postoje a rezoluce přijaté v Radě bezpečnosti OSN a Valném shromáždění OSN (A/RES/ES-11/1 a A/RES/ES-11/6) a zdůrazňujeme, že všechny státy musí jednat v souladu s cíli a zásadami Charty OSN v celém jejím rozsahu. V souladu s Chartou OSN se všechny státy musí zdržet hrozby silou nebo použití síly s cílem získat území proti územní celistvosti a svrchovanosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu. Použití jaderných zbraní nebo hrozba jejich použití jsou nepřípustné.
  3. Znovu potvrzujeme, že skupina G20 je hlavním fórem pro mezinárodní hospodářskou spolupráci, a uznáváme, že ačkoli skupina G20 není platformou pro řešení geopolitických a bezpečnostních otázek, uznáváme, že tyto otázky mohou mít významné důsledky pro globální ekonomiku.
  4. Zdůraznili jsme lidské utrpení a další negativní dopady války na Ukrajině s ohledem na globální potravinovou a energetickou bezpečnost, dodavatelské řetězce, makrofinanční stabilitu, inflaci a růst, což zkomplikovalo politické prostředí pro země, zejména rozvojové a nejméně rozvinuté země, které se stále vzpamatovávají z pandemie COVID-19, a hospodářský rozvrat, který zmařil pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje. Názory a hodnocení situace se lišily.
  5. Oceňujeme úsilí Turecka a Istanbulských dohod zprostředkovaných OSN, které sestávají z Memoranda o porozumění mezi Ruskou federací a Sekretariátem OSN pro návrh o propagaci ruských potravinářských výrobků a hnojiv na světových trzích a Iniciativy o bezpečné přepravě obilí a potravin z ukrajinských přístavů (Černomořská iniciativa), a vyzýváme k jejich plnému, včasnému a účinnému provádění s cílem zajistit okamžité a nerušené dodávky obilí, potravin a hnojiv/vstupů z Ruské federace a Ukrajiny. To je nezbytné pro uspokojení poptávky v rozvojových a nejméně rozvinutých zemích, zejména v Africe.
  6. V této souvislosti jsme s důrazem na důležitost udržení potravinové a energetické bezpečnosti vyzvali k zastavení vojenského ničení nebo jiných útoků na příslušnou infrastrukturu. Vyjádřili jsme rovněž hluboké znepokojení nad nepříznivým dopadem, který mají konflikty na bezpečnost civilního obyvatelstva, čímž zhoršují stávající socioekonomickou nestabilitu a zranitelnost a brání účinné humanitární reakci.
  7. Vyzýváme všechny státy, aby dodržovaly zásady mezinárodního práva, včetně územní celistvosti a svrchovanosti, mezinárodního humanitárního práva a mnohostranného systému, který zajišťuje mír a stabilitu. Zásadní význam má mírové řešení konfliktů a úsilí o řešení krizí, jakož i diplomacie a dialog. Budeme jednotně usilovat o řešení nepříznivých dopadů války na světovou ekonomiku a uvítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podpoří komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině, jenž bude dodržovat všechny cíle a zásady Charty OSN pro podporu mírových, přátelských a dobrých sousedských vztahů mezi národy v duchu hesla „jedna Země, jedna rodina, jedna budoucnost“.
  8. Dnešní doba nesmí být dobou války.

Na setkání G20 zastupoval šéfa Kremlu Vladimira Putina ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. To je změna proti loňskému setkání na Bali, který byl již poznamenán ruskou útočnou válkou na Ukrajině a kde Lavrov odešel na konci prvního dne summitu. Během prvního dne jednání proběhla tvrdá diskuse o formulaci pasáže o válce na Ukrajině v závěrečné deklaraci. Shoda se nakonec našla, Západ ji považuje za úspěch, Kyjev za příliš slabou.

Na summitu skupiny velkých ekonomik G20 v Dillí v neděli lídři států a vlád společně uctili památku Mahátmy Gándhího. Na začátek druhého a zároveň posledního dne setkání navštívili památník, kde byl Gándhí v roce 1948 po svém zavraždění zpopelněn. Lídři G20 dostali od indického premiéra Naréndry Módího na krk šály z domácí ručně tkané látky, která byla jedním z Gándhího symbolů boje za nezávislost Indie na Británii. Památník navštívil právě i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Lavrovovu přítomnost označil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle německého týdeníku Der Spiegel za propagaci a ospravedlňování války na Ukrajině. „Je propagátorem války na Ukrajině,“ řekl Podoljak. Je zapotřebí více mezinárodních zatykačů na válečné zločiny, jako jsou ty proti Putinovi, aby se zabránilo podobným vystoupením „subjektů jako Lavrov“.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že účast Ukrajiny na summitu by jeho účastníkům „jistě pomohla lépe pochopit situaci“, napsal na facebooku mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Zveřejnil také vlastní verzi deklarace, kde červeně přepsal neurčité formulace jako „válka na Ukrajině“ na jednoznačně odsuzující „válka Ruska proti Ukrajině“.

Britský premiér Rishi Sunak označil výslednou formulaci týkající se Ukrajiny za „silnou a podtrhující dopad války na ceny potravin a potravinovou bezpečnost“. Rusko bylo na summitu podle Sunaka „zcela izolované“. Americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan stejnou pasáž označil za „velmi dobrou práci“, uvedla AFP. Podle německého kancléře Olafa Scholze šlo o „velmi úspěšný summit“, píše Reuters.

Indie předává předsednictví ve skupině Brazílii, která bude summit hostit příští rok. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva podle agentury AFP na okraj summitu poznamenal, že pokud Putin „přijede na summit do Brazílie, tak není důvod, aby byl zatčen“. Jeho výrok je v rozporu s názorem Západních zemí. Cesty ruského vůdce do zahraničí jsou značně omezené kvůli zatykači, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska.

Putinovu nepřítomnost na summitu kritizoval podle agentury Reuters i nejmenovaný účastník jednání za Evropskou unii. „Rusko se mělo účastnit, prezident Putin měl sedět u stolu a poslouchat kritiku ze strany evropských a světových lídrů. On se ale rozhodl nepřijet a neúčastnit se,“ uvedl unijní činitel.

Lídři skupiny G20, která sdružuje především jednotlivé státy, mezi sebe dnes pozvali Africkou unii. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla dosud Evropská unie a jediným stálým členem z Afriky byla Jihoafrická republika. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí. G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace. Přijetí AU bude formálně dokončené v průběhu příštího roku.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články