Netanjahua „zachránil“ zatykač. Za premiéra se postavil Biden, Sunak i izraelská opozice

Obrovský zájem a vlnu nevole vyvolal čin hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana, který požádal soud o vydání zatykače na lídry Hamásu a Izraele. Khan požaduje dopadení jak vedení teroristického hnutí Hamás, tak demokraticky zvoleného izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta. Proti Khanově návrhu se ostře vymezili jak západní vůdci jako je prezident USA Joe Biden, britský premiér Rishi Sunak či tuzemský premiér Petr Fiala, tak zástupci izraelské opozice.

Sám izraelský premiér prohlásil, že žádost hlavního prokurátora ICC je absurdní, ostudná a představuje útok proti celému Izraeli. Zároveň staví Hamás na roveň izraelské armádě, která proti tomuto radikálně islamistickému hnutí vede v Pásmu Gazy "spravedlivou" válku v odvetě za jeho říjnový teroristický útok.

"Znechuceně odmítám srovnávání demokratického Izraele s masovými vrahy z Hamásu prokurátorem v Haagu," uvedl Netanjahu. "Jak se opovažuje Hamás, který vraždil, upaloval, masakroval, stínal, znásilňoval a unášel naše bratry a sestry, srovnávat s vojáky izraelské armády, kteří bojují ve spravedlivé válce?" dodal premiér. Zopakoval přitom, že Izrael bude ve válce pokračovat, dokud Hamás neporazí a nedosáhne úplného vítězství.

Podle Khana nesou jak Netanjahu a Galant, tak šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy. Žádostí prokurátora Khana se bude zabývat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému posouzení důkazů trvá v průměru dva měsíce.

Bruselský server Politico upozorňuje na to, že Mezinárodní trestní soud "právě" zachránil kariéru Benjamina Netanjahua. Místo aby došlo k pozastavení bojů na Blízkém východě, tak se Izraelci ještě více semknou a podpoří svého kontroverzně přijímaného premiéra. Izraelský politik, generál ve výslužbě a člen válečného kabinetu Benny Ganc ještě v neděli pohrozil odchodem z vlády, pokud Netanjahu nepředstaví strategický plán budoucí správy v Pásmu Gazy.

Teď už ale otočil a vyjádřil plnou podporu izraelskému vedení. "Vytahovat paralely mezi vůdci demokratického státu, kteří se odhodlaně brání opovrženíhodnému teroru, a šéfy teroristické organizace, je hlubokým pokřivením spravedlnosti a očividným morálním bankrotem," prohlásil Ganc podle deníku Politico.

Za Netanjahua se postavila izraelská opozice. Premiérův největší konkurent a vedoucí opozičník Jair Lapid tvrdě odmítl požadavek na vydání zatykače a řekl, že je to katastrofa. "Žádost o vydání zatykačů u ICC je naprosté morální selhání. Nemůžeme přijmout pobuřující srovnání mezi Netanjahuem a Sinvárem," napsal Lapid na sociální síti X.

Izraelský exprezident a neúprosný kritik Netanjahuovy vlády Ehud Olmert se domnívá, že tato událost Izraelce pouze povzbudí k tomu, aby se cítili ještě více sužováni. "Spojit Bibiho (přezdívka izraelského premiéra Benjamina Netanjahua - pozn. red.) se Sinvárem (vůdce Hamásu - pozn. red.) - to je něco, co Izraelci nepřekousnou. Vždyť si vezměte, že spojíte vraha, který posílá své vlastní lidi masakrovat nevinné Izraelce, s izraelským premiérem, který je zodpovědný za protiofenzivu. To Izraelci nemohou přijmout," řekl Olmert deníku Politico.

Podobné tvrzení, že aktuální kauza izraelskému premiérovi pomůže a opět stoupne v očích Izraelců, razí premiérův bývalý kampaňový stratég Nadav Shtrauchler. Celá opozice i Netanjahuovi kritici se shromáždí na jeho obranu a většina Izraelců bude Khana a ICC považovat za dalšího nepřítele, vysvětluje stratég. "Izraelci to nebudou vnímat jako něco, co je pouze proti Benjaminovi Netanjahuovi - naopak, budou to vnímat jako útok proti státu a jeho obraně," domnívá se Shtrauchler. Vznikne další vlna domněnek a hypotéz, že se šíří antisemitismus proti Židovskému státu.

Netanjahua podpořil Biden, Sunak i Fiala

Návrh vydat zatykač na představitele izraelské demokraticky zvolené vlády spolu s vůdci islámské teroristické organizace Hamás je děsivý a zcela nepřijatelný, uvedl na síti X český premiér Petr Fiala (ODS). Podle Fialy nelze zapomínat na to, že to byl Hamás, kdo loni v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. "A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu," dodal předseda vlády.

Khanův postup britský premiér a lídr tamních konzervativců Rishi Sunak popsal jako neužitečný. Nepomůže podle něj ani uzavření dohody o klidu zbraní a propuštění rukojmích, ani většímu přísunu humanitární pomoci, píše agentura Reuters. Rakouský kancléř Karl Nehammer ujistil, že Rakousko plně respektuje nezávislost ICC. Zároveň ale označil za "nepochopitelné, že šéf teroristické organizace Hamás, jejímž cílem je likvidace státu Izrael, je zmiňovaný po boku demokraticky zvolených zástupců toho státu".

Je nehorázné, že Karim Khan požádal soud o zatykače na izraelské představitele včetně premiéra Benjamina Netanjahua, uvedl americký prezident Joe Biden. Podle šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena může krok ohrozit snahy o dosažení příměří ve válce Izraele s teroristickým hnutím Hamás.

"Žádost prokurátora ICC o zatykače na izraelské lídry je nehorázná. A jedno chci říct jasně: Ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost, žádná. Vždy budeme stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti," zní stručná reakce šéfa Bílého domu.

Stejný názor má i americký ministr zahraničí Antony Blinken, jenž uvedl, že ICC nemá právo jakkoliv posuzovat izraelsko-palestinský konflikt. "Spojené státy zásadně odmítají dnešní oznámení prokurátora... Odmítáme prokurátorovo dávání Izraele na roveň s Hamásem. Je to ostudné," uvádí jeho prohlášení.

Izrael nepatří mezi země uznávající ICC, jurisdikci tohoto soudu naopak respektuje Palestina. Mezinárodní trestní soud nemá podporu ani Spojených států, které se v minulosti vymezovaly proti snahám tohoto orgánu vyšetřovat možné válečné zločiny Američanů v zahraničí.

Izrael zahájil rozsáhlé vojenské operace v Pásmu Gazy loni v říjnu poté, co Hamás a jemu blízké organizace podnikly přeshraniční útoky v Izraeli, které si vyžádaly životy asi 1200 lidí. Dalších asi 250 lidí radikální islamisté unesli do Pásma Gazy. Následná a pokračující válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od 7. října vyžádala životy více než 35 000 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti.