Třicítkáři mě vydírají. Doba na zpoplatnění centra není, říká pražský primátor

Doba na zpoplatnění centra Prahy ještě nepřišla, není k tomu odpovídající infrastruktura, ale jednou k tomu bude muset dojít. Takzvaní třicítkáři podnikají nebezpečné protesty a tlačí mě ke zdi. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) v rozhovoru pro deník Echo24 mluvil také situaci ohledně Jiřího Pospíšila (TOP 09) či o výstavbě metra D.

Mimořádně zastupitelstvo řešilo možné spojení Jiřího Pospíšila s kauzou Dozimetr. Jaký je váš názor na tuto věc, poznamenalo to nějak atmosféru v koalici?

Pražskou koalici to nijak neovlivnilo, ale je pravdou, že jsme s tím strávili den, protože ty věci se musí vyříkat, aby se došlo k nějakému závěru. My nejsme ani žalobci, ani soudci. Jsme všichni členy zastupitelstva, které je tady proto, aby pracovalo pro Prahu. Takže já tu schůzi vnímám jaké důležitou, protože se v této věci objevily pochybnosti, ale není to nic, co by rozkládalo koalici.

Složení pražské koalice na vládním půdorysu se táhlo nebývale dlouho, máte za sebou prakticky přesně sedm měsíců spolupráce. Jak to zatím politicky funguje? Přece jen jde o subjekty, které jsou ideově úplně jiné.

Kupodivu se stala věc, která byla špatná a stala se dobrou. To, že vznik koalice trval tak dlouho, vlastně znamenalo, že jsme si všechny problémové věci probrali. Vyříkali jsme si oblasti, v nichž jsme třeba stáli proti sobě, našli jsme nějaký alespoň rámcový společný postoj. A to umožňuje, že koalice funguje možná lépe, než jsme očekávali.

Pojďme k dopravě. Poslední měsíce získala velký prostor v médiích aktivistická skupina Poslední generace, tedy takzvaní třicítkáři. Včera na sociálních sítích označili vaše rozhodnutí o změně trasy jejich pochodu za šikanu názorových odpůrců. Šikanujete své odpůrce, pane primátore?

Úplně určitě ne. Sami víte, že jsme s nimi velmi dlouho jednali. Z jednání vyšlo, že pokud oni upustí od těch aktivit, které já vnímám jako nebezpečné všem účastníkům provozu, řidičům, ale i chodcům i dětem, tak bezprostředně začneme jednat a hledat nějaké řešení. Oni odcházeli s tím, že skutečně těchto aktivit zanechají, následně nám ale oznámili, že i nadále budou protesty dělat.

Z tohoto pohledu já nemám o čem jednat, protože jsem jako představitel města jenom vydírán a tlačen ke zdi věcí, kterou opravdu považuji za rizikovou. Je potřeba si uvědomit, že třicítkáři mají v Praze velmi malou podporu, je to významně pod padesát procent. My jsme udělali administrativní opatření, jak to řešit, abychom předešli tomu, že někdo bude poraněn, což se podařilo.

Teď už se vše další bude odehrávat u soudu. My respektujeme rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zamítl žalobu na pořádání protestu před Národním muzeem, ale zároveň zrušil rozhodnutí magistrátu ohledně přesměrování jejich pochodu na chodník. Podle mě by šlo o přijatelnější a bezpečnější řešení. Příslušný odbor magistrátu podá kasační stížnost, což plně podporuji.

Mluví se také o zpoplatnění vjezdu na Malou Stranu a Smetanovo nábřeží. Jak se k tomu stavíte?

Já jsem přesvědčen o tom, že nějaké zpoplatnění vjezdu do centra jednou bude muset být. Má ho většina evropských měst. Abychom mohli něco takového uplatňovat, je potřeba splnit jednu podmínku. Musíme mít vytvořené okruhy, aby lidé měli objízdnou trasu, jak se dostat na druhou stranu Prahy.

Sám v té oblasti bydlím, tak vím, jak to v Praze funguje. Když se objeví kousek tunelu, jak to okamžitě ulevilo dopravě. Kdybychom dnes ten tunel neměli, tak už Praha nejezdí prakticky vůbec. Jsem přesvědčen, že doba na zpoplatnění centra není. Jednou přijde, ale město musí zajistit, aby to fungovalo.

Zásadní projekt je stavba nové trasy metra D. O tom, jak důležitý a velký projekt to je, svědčí i to, že kolem tendru na druhý úsek linky, která v budoucnu propojí Pankrác s Písnicí, se podle ředitele DPP Petra Witowského strhla velká bitva a byl vyvíjen nátlak na členy představenstva DPP, dozorčí rady DPP či Rady hl. m. Prahy…

My máme dopravní podnik jako jednu ze svých firem, v níž máme spoustu peněz. A ta firma má svého ředitele, svou správní a dozorčí radu, musí si tedy takové věci hlídat. Já nemám žádnou informaci, že by probíhal nějaký nátlak. Ve chvíli, kdy by na nás dopravní podnik obrátil s nějakým podnětem, tak to budeme řešit. Chceme jednat korektně a podle zákona.

A jinak tedy projekt běží podle plánu, respektive podle harmonogramu?

Podle informací, které mám, běží podle plánu. Podle harmonogramu – to už je silnější slovo, protože bychom měli být dále. Ale ono to tak vždycky je s těmi stavbami, že se rozebíhají pomaleji, než se optimisticky uvažovalo, ale běží to.

Praha musí šetřit

Dalším tématem, které zajímá především, ale nejen, mladé lidi, je dostupnost bydlení. Co v současné době děláte proto, aby lidé v Praze neměli problém najít přiměřeně drahé bydlení?

Tak jednak se tomuto tématu věnují jednotlivé městské části. Vezměte si třeba Prahu 9, kde probíhají velké projekty výstavby. A jednak je to téma, na které myslí i Praha jako celek. Probíhá diskuse o vytváření nějakých sídlištních celků v prostorách, které máme k dispozici. Mluví se třeba o Bulovce, zda se v její blízkosti má vytvořit nějaké velké sídliště. Je to otázka, na které pracujeme, chceme to posouvat dál, existují už i architektonické návrhy.

Ale nejde jen o výstavbu bytů. Když postavíte byty, musíte k nim mít odpovídající infrastrukturu. Budou tam žít malé děti, takže musíte mít školy a školky. Musí tam být plochy pro sportování a tak dále. Takže je to přece jen o trochu komplikovanější proces, do kterého vstupuje řada věcí.

Na celostátní úrovni se od začátku roku řeší veřejné finance a vysoké strukturální deficity, které se nedaří snižovat. V jaké finanční kondici je Praha? Jak vypadá letošní hospodaření a výhled do dalších let?

Současné investiční plány města jsou ambiciózní. Jinak to ani být nemůže, jsme metropolí. Investice financujeme z vlastních zdrojů, historicky uspořených a rovněž průběžných, externí zdroje Praha zapojila naposledy v roce 2013. Pro financování metra D plánujeme přijmout úvěr od Evropské investiční banky. Malou část prostředků hlavní město získává od státu - nikoliv však na velké dopravní stavby, ty stát nefinancuje již od roku 2008 – a ještě menší část z evropských fondů. Evropské dotace dokážeme efektivně využívat tam, kde k nim vůbec máme přístup – díky nesmyslnému členění EU na regiony NUTS vychází Praha jako hospodářsky nadprůměrný region, a proto není způsobilá skoro o nic žádat. Jedná se o historickou závadu.

A závěrem je třeba říct jednu velice důležitou věc. Praha musí šetřit. Čekají ji totiž velké investic, jako třeba právě dostavba trasy metra D, protože na ni stát nepřispěl. A to i přes to, že metro v Praze rozhodně neslouží jen Pražanům. Snažíme se každopádně chovat jako řádní hospodáři a budeme se tak chovat i dál.