Humanitní fakulty protestují proti nízkým platům. Máme nevýhodu malých oborů, říkají

Více než desítka humanitních fakult po celé České republice je součástí protestu s názvem Hodina pravdy proti podfinancování těchto oborů. Cílem je podle sdělení organizátorů pro Echo24 upozornit na skutečnost, že zatímco situace vyučujících na základních a středních školách se po letech strádání zlepšila, na vysoké školy se při tomto narovnání zapomnělo. Hlavním konkrétním cílem je vyjednat jednorázový příspěvek od ministerstva školství a dlouhodobé systémové řešení. Ministerstvo situaci řeší.

Ministr školství Vladimír Balaš v pondělí na tiskové konferenci po jednání se zástupci vysokých škol řekl, že se dohodli na diskuzi. „Budeme hledat další cesty. Doufáme, že se nám podaří krátkodobější i dlouhodobější řešení,“ uvedl ministr. Resortu zatím podle informací deníku Echo24 podařilo najít prostředky v operačních programech, kde je možnost alokovat zhruba dvě miliardy na posílení vědy na humanitních fakultách, což by mohlo situaci rovněž pomoci.

V Praze se do protestů zapojují Filozofická fakulta, Fakulta humanitních studií, Právnická fakulta a Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy, kde děkani vyslyšeli volání akademické obce a na dobu protestního pochodu vyhlásili děkanské volno, uvedl pro Echo24 předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (AS FF UK) Ondřej Švec.

Dalším velkým centrem protestů je Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, kde informační přednášky a debaty, poukazující na nedůstojné platové podmínky akademických pracovníků, vyústí v jednohodinovou výstražnou stávku. K akcím upozorňujícím na podfinancování veřejných vysokých škol a na nerovné mzdové podmínky poškozující zejména humanitní obory se připojí také filozofické fakulty v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě, Pardubicích, Plzni a Ústí nad Labem. Brněnská a ostravská filozofická fakulta zároveň vysílají podle Švece delegáty své akademické obce, aby se zapojili do protestního shromáždění v Olomouci. Pokud jde o čísla, jsou jen do organizace v různé míře zapojeny nižší stovky studentů i pedagogů.

„Cílem protestu je upozornit na skutečnost, že zatímco situace vyučujících na základních a středních školách se po letech strádání konečně zlepšila, na vysoké školy se při tomto narovnání zapomnělo, navzdory tomu, že vysokoškolští akademici jsou také učitelé, kteří navíc vzdělávají i další budoucí učitele – i proto probíhá symbolicky na Den učitelů 28. března,“ uvedl pro Echo24 Švec.

„Úběžníkem našeho úsilí je lepší finanční ohodnocení naší práce a navýšení objemu finančních prostředků pro vysoké školy, v prvé řadě pro hluboce podfinancované humanitní obory ještě pro letošní rok. Vítáme také, že ministerstvo si osvojilo požadavek České konference rektorů a požaduje pro rok 2024 o deset miliard vyšší příspěvek na VŠ vzdělávání. Rozhodující však bude, jak se k tomuto požadavku postaví celá vláda, zejména zda si ho osvojí premiér ČR ve spolupráci s Ministerstvem financí,“ dodal Švec.

Jedině v takovém případě je podle něj realistická šance na revizi stávajícího rozdělování prostředků mezi jednotlivé fakulty univerzity prostřednictvím tzv. koeficientů ekonomické náročnosti (KEN), které dávno pozbyly svou relevanci a které v praxi vedou k finančnímu znevýhodnění našich fakult.

Zoufalá mzdová situace

KEN studijního programu, jak název napovídá, vyjadřuje ekonomickou náročnost studijního programu, ve kterém studium probíhá, a v součinu se základním normativem vyjadřoval celkovou finanční náročnost jednoho roku studenta v daném studijním programu. Na základě KENu jsou přidělovány prostředky jednotlivým univerzitám, fakultám a oborům. Humanitní obory mají nejnižší koeficient a získávají tak prostředků nejméně. Naopak nejvyšší KEN má např. zubní lékařství, vysoký koeficient je také u oborů jako je biochemie nebo fyzika.

Konkrétním výsledkem jednání s ministerstvem školství má být jak jednorázový základní příspěvek, tak dlouhodobé systémové řešení. Partnerem pro jednání s ministerstvem je z hlediska tohoto protestu zejména Asociace děkanů filozofických fakult, jejíž požadavky hodlají organizátoři „Hodiny pravdy“ zviditelněním své „zoufalé mzdové situace“ podpořit.

„Je třeba napravit dlouhodobou podfinancovanost veřejných vysokých škol jako celku, ale zejména extrémní dopady tohoto stavu na filozofické a další humanitně zaměřené fakulty. Další jednání, které, jak doufáme, povedou k revidování stávajícího rozdělování,“ uvedl Švec s tím, že by se mělo jednat především o zmíněný a zastaralý KEN.

Vedení největší české vysoké školy, tedy Univerzity Karlovy, deníku Echo24 vzkázalo, že se tímto tématem velmi aktivně zabývá. „V současné době jsme v úzkém kontaktu s vedením nejen fakult, ale i dalších orgánů a pracujeme na smysluplném řešení zmiňovaných otázek, jak konstruktivně ze strany UK napomoci zlepšení současné a nezáviděníhodné situace,“ uvedl pro Echo24 mluvčí UK Václav Hájek.

„Vedení UK nicméně považuje za vhodné zdůraznit, že jakékoli kroky musí být v souladu nejen s vnitřní legislativou, ale zejména se zákonem o vysokých školách, kdy oba tyto procesy podléhají jasně daným schvalovacím procesům,“ řekl Hájek.

Hospodaření humanitních fakult jako jedno z témat

Humanitně zaměřené zároveň fakulty čelí kritice, že se svými financemi hospodaří neudržitelně. „Tato kritika zastírá podstatu věci – pokud by se problém týkal pouze FF UK a jejího špatného hospodaření, nepotýkaly by se se stejnými obtížemi další filozofické a humanitně zaměřené fakulty v jiných univerzitních městech. FF UK patří co do hodnocení kvality výzkumu a objemu vědecké práce k nejlépe hodnoceným fakultám v rámci Univerzity Karlovy a v posledních letech se jí podařilo získat řadu prestižních grantů, takže neobstojí ani argument, že si podporu ‚nezaslouží‘ a že se dostatečně ‚nesnaží‘,“ řekl pro Echo24 Švec z AS FF UK.

Jádrem problému je podle něj skutečnost, že podíl HDP, který ČR vydává na vzdělávání na vysokých školách, je v kontextu vyspělých zemí pořád velmi nízký a navíc se kontinuálně snižuje: v roce 2010 odpovídal 0,59%, ale v roce 2022 už jen 0,42% HDP. „Když se tyto omezené prostředky rozdělují pomocí zastaralého principu tzv. KENů, toto systémové nastavení tlačí vyučující humanitních oborů k chudobě či k odchodu z akademické sféry,“ uvedl Švec.

Ve stávajícím systému financování vysokých škol znevýhodňuje filozofické fakulty také struktura jejich oborů. Zejména filologických oborů je z povahy věci mnoho a často mohou mít jen malé množství studentů. Peníze posílané „na studenta“ zvýhodňují podle Švece ty fakulty, které mají zejména v bakalářském studiu méně oborů, které lze vyučovat masověji. Filozofické fakulty, kde se učí např. nederlandistika, ukrajinistika, vietnamistika či indologie, jsou strukturně znevýhodněné, protože dostávají méně peněz na studenty a přitom potřebují své kompetentní vyučující.

Akce ke Dni učitelů je podle něj pojímána jako první z řady kroků, které si kladou za cíl na problém upozornit a přitáhnout k němu pozornost politiků, médií i veřejnosti. V Olomouci proběhne výstražná stávka, Vysokoškolský odborový svaz vyhlásil na úterý stávkovou pohotovost. Další kroky proběhnou s ohledem na reakci MŠMT a vlády, v tuto chvíli jde podle něj o otevřenou věc.