Státy EU a europoslanci se shodli na směrnici o potírání násilí vůči ženám
NOVÁ SMĚRNICE
Státy Evropské unie a europoslanci se v úterý shodli na podobě nové směrnice o potírání násilí vůči ženám. Na sociální síti X to oznámila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ambicí normy je prevence a potírání násilí vůči ženám, kriminalizace určitých forem násilí na ženách bez ohledu na to, zda se dějí v reálném životě nebo na internetu a zajištění silnějších práv obětí.
Deal!
— Věra Jourová (@VeraJourova) February 6, 2024
We have an agreement on combating #ViolenceAgainstWomen and domestic violence.
For the first time ever, we criminalise wide-spread forms of #cyberviolence, such as non-consensual sharing of intimate images.
Thank you @FitzgeraldFrncs @EvinIncir and @EU2024BE pic.twitter.com/PNPrY7aYNc
Nová pravidla by měla kriminalizovat řadu činů, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů a kybernetického násilí. Kybernetickým násilím je označováno nesouhlasné sdílení intimních obrázků, kybernetické pronásledování, kybernetické obtěžování i podněcování k násilí nebo nenávisti. Směrnice by měla také zajistit, aby oběti měly přístup ke spravedlnosti, právo požadovat náhradu a rovněž přístup k bezplatné lince pomoci a do krizových center.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což je ovšem již považováno za formalitu. Věra Jourová očekává, že by směrnice měla být definitivně schválena do konce dubna.
"Nikdy jsme takovou směrnici o násilí na ženách neměli. Je to i reakce na to, že ve všech zemích EU se neratifikovala Istanbulská úmluva, na kterou jsem celá léta spoléhala, že bude bezpečnou metlou proti násilí na ženách a proti domácímu násilí," řekla ČTK Jourová. Směrnice podle ní poprvé definuje trestné činy v on-line prostoru, ať již jde o stalking nebo nenávistné projevy mířící na ženy. Je v ní rovněž i trestní postih za rozšiřování intimních fotografií a obrázků bez souhlasu. "Ženy po dlouhou dobu vstupem do on-line prostoru vstupovaly do džungle, kde na ně čekali predátoři. Nikdo se nezabýval nějakou větší ochranou," míní Jourová.
Debatu o ochraně žen na internetu rozproudila i nedávná kauza, kdy se na sociální síti X objevily umělou inteligencí vyrobené falešné sexuálně explicitní snímky s využitím podoby americké zpěvačky Taylor Swiftové. Dokonce i mluvčí Bílého domu to označil za znepokojivé a vyzval platformy k tomu, aby zabránily šíření podobných dezinformací.
Podle místopředsedkyně Evropské komise jsou ve směrnici zmíněny trestní sazby od roku za distribuci intimních obrázků bez souhlasu a dva roky za kybernetické stalkování nebo nenávistné projevy. "A samozřejmě jsme v oblasti trestního práva, takže to budou posuzovat prokurátoři a soudy, jestli ten který pachatel si zaslouží trest," upřesnila Jourová. Vysoké tresty, pět až sedm let, norma stanovuje i pro ženskou obřízku.
Ve směrnici se rovněž hovoří i o nutnosti udělat kampaň, která by působila jako prevence proti znásilnění, které se v textu objevuje "jako trestný čin, který se má v členských zemích trestat na základě definice, že je to sex bez souhlasu", doplnila.
Evropská komise návrh, který představila v březnu 2022, zdůvodnila mimo jiné tím, že podle odhadů postihuje v EU domácí nebo sexuální násilí každou třetí ženu a každá druhá mladá žena setkala s genderově podmíněným kybernetickým násilím.
Istanbulskou úmluvu, tedy Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám, Česko dosud neratifikovalo, český Senát ji na konci ledna těsnou většinou neschválil. O souhlasu s úmluvou, která vyvolává spory mezi liberální a konzervativní částí společnosti, měla rozhodovat také Poslanecká sněmovna, s ohledem na postoj Senátu už ale dokument zřejmě projednávat nebude. Jak k tomu tehdy uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, o schválení úmluvy bude třeba usilovat znovu. "Pokud by se to nepovedlo, tak to bude úkol, který bude muset řešit další vláda, další sněmovna znovu," řekla.
Nová směrnice podle eurokomisařky Jourové Istanbulskou úmluvu svým způsobem nahrazuje. "To, co jsem slyšela v členských státech, zejména výtky ze strany církví, byly někdy opravdu fantasmagorické fantazie, co všechno ta konvence může znamenat," uvedla Věra Jourová. "Zároveň jsem si vyslechla i od ministrů spravedlnosti řadu takových poznámek, že nemají nic proti zpřísnění trestů za násilí na ženách. A když potom ta země neratifikovala Istanbulskou konvenci, což je případ Česka, tak jsme chtěli mít jistotu, že se bude násilí na ženách i kybernetické násilí potírat ve všech zemích EU," dodala.
Tomu, že právě Česká republika dosud úmluvu neratifikovala, podle svých slov nerozumí. "Mrzí mě to. Myslím si, že alarmisté a dezinformátoři zvítězili nad, řekla bych, normálním zdravým rozumem," uvedla česká eurokomisařka s tím, že Česko se tak dostalo do "společnosti zemí, kde má obrovský vliv církev, která by ráda vracela poměry do 19. století".
