Sněmovní „rozděl a panuj“ pokračuje. Koalice si pro Piráty přichystala další „ďábelský“ plán

V lednu by mělo v Poslanecké sněmovně dojít k ustavení podvýborů, koalice je dohodnuta na jejich nižším počtu než v minulém období. I jejich vedení totiž získává finanční přilepšení – hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě si slibují úsporu 10 milionů korun na funkčních příplatcích. Zatímco základní hrubý měsíční plat poslance nyní činí 109 500 korun, předseda podvýboru má díky příplatku zhruba 131 800 korun měsíčně. Pro opoziční Piráty, kteří nedostali vedení žádného výboru, tak jde o poslední možnost, jak šéfovat nějakému tělesu v dolní parlamentní komoře. Podle informací Echa se ovšem koalice chystá partaj znovu potrápit.

K ustavení podvýborů nedojde dřív než 13. ledna, kdy dojde k hlasování o důvěře vlády. To bude první sněmovní schůze v novém roce, následně budou obsazeny zatím prázdná křesla ve výborech – například Výbor pro bezpečnost stále nemá zvoleného svého předsedu. Tím se má nyní, poté co Fialův kabinet dovládl, stát exministryně obrany Jana Černochová. Jelikož ministr nemůže být součástí vedení žádného sněmovního tělesa, měl jí místo „podržet“ poslanec Pavel Žáček (ODS), v minulém období šéf daného výboru. Koalice ho ale na přechodnou dobu do čela nezvolila.

Na své zvolení do čela Poslanecké sněmovny si musel počkat i poslanec Jan Skopeček (ODS), který během první volby funkci nezískal. A stále čeká exministr vnitra Vít Rakušan (STAN), kterého na poslední volný post ve vedení sněmovny navrhlo hnutí, kterému šéfuje. Rakušan ve čtvrtek sdělil, že je připraven přijít se představit na kluby koaličních poslanců, aby měl šanci být zvolen. Vzhledem k poměrům sil v dolní komoře je ke zvolení opozičního politika do nějaké funkce zapotřebí benevolence ze strany koalice, která z podstaty věci drží většinu. Řadě koaličních poslanců ale přijde exministr vnitra toxický, jak již dříve Echo informovalo.

Největší ostrakizace se ovšem nedostalo ani hnutí STAN, ani občanským demokratům, ale České pirátské straně. Ta totiž pro sebe nezískala ani křeslo místopředsedy sněmovny, ani vedení žádného z výborů. Zda se nyní Piráti chystají usilovat o vedení podvýborů, v odpovědi pro Echo24 neuvedli. „Za Piráty budeme do podvýborů nominovat naše odbornice a odborníky přesně podle jejich expertíz tak, aby svou prací posunuli maximum věcí dopředu,“ sdělila redakci šéfka pirátského klubu Olga Richterová, v minulém období místopředsedkyně sněmovny.

Rozděl a panuj

Jak ale zjistilo Echo z několika zdrojů, v koalici panuje ďábelský plán podle hesla „rozděl a panuj“, co se dalšího postupu týče. „Pokud budou chtít Piráti nějaký výbor vést, tak jsme připraveni jim vyhovět. Nicméně jen těm pirátským poslancům, kteří jsou nejvíce odbojní vůči Zdeňku Hřibovi a Olze Richterové,“ popsal pro Echo pod příslibem anonymity zdroj dobře obeznámený se situací uvnitř tří koaličních stran. Netrvalo dlouho a k náznakům došlo již i ve veřejné debatě, konkrétně o zřízení podvýboru pro duševní zdraví.

Problémy s duševním zdravím, jejichž nárůst napříč společností je evidentní, jsou tématem nejen pro hnutí ANO, ale také právě pro Piráty. Šéfka klubu ANO a nově taktéž zmocněnkyně vlády pro lidská práva Taťána Malá se vymezila vůči Richterové, která na sociální síti X tvrdila, že výbor vznikne díky Pirátům. „Klasičtí Piráti. Jejich podíl na vzniku podvýboru pro duševní zdraví je NULA. To jim ovšem nebrání si ho zprivatizovat, kádrovat lidi a ještě se tvářit, že je to jejich práce. NENÍ!“ napsala Malá.

Vážená kolegyně, není to pravda. My vznik podvýboru měli už v programu. A tohle jsem postovala poté, co s vámi @olgarichterova tento záměr probírala. Je mi líto, že zmocněnkyně pro lidská práva opakovaně lže. pic.twitter.com/05oEVBQzuO

— Barbora Pipášová (@BarboraPipasova) December 19, 2025

Předseda Pirátů Hřib i nová poslankyně strany Barbora Pipášová v reakci uvedli, že zatímco ANO mluvilo o odboru na úřadu vlády, Piráti v předvolebním programu měli právě sněmovní podvýbor. „Jste evidentně další Pirátka, která je obětí dezinformací či manipulace od Olgy Richterové,“ odvětila Malá Pipášové a pokračovala: „Nechcete si už najít lepšího zástupce pro jednání?“ Podtextem názorové výměny mohlo být i to, že podvýbor nakonec vznikne pod Výborem pro zdravotnictví, nikoliv Výborem pro vědu, vzdělávání, mládež a sport, jehož je Pipášová součástí.

Funkce v podvýboru? Až milion ročně dle Okamury

Podvýbory v Poslanecké sněmovně nejsou samostatnými orgány parlamentu, ale pouze vnitřními pracovními tělesy jednotlivých výborů. Vznikají jednoduchým usnesením výboru, a to kdykoli během volebního období bez jakýchkoli zákonných lhůt či limitů na jejich počet. Zřízení podvýboru nevyžaduje souhlas pléna ani vedení sněmovny a jednací řád nestanoví ani minimální počet jeho členů. Platí jen, že v podvýboru mohou zasedat výhradně poslanci daného výboru. Podvýbory nemají vlastní rozhodovací pravomoci a slouží výhradně k přípravě stanovisek a doporučení pro výbor, který za jejich činnost nese plnou odpovědnost.

Plán, jak ušetřit na podvýborech, představil počátkem prosince předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD). Podle něj předseda podvýboru bere funkční příplatky stejné jako místopředseda výboru, což podle předsedy sněmovny vychází celkem na zhruba jeden milion korun za celé čtyři roky. Okamura neuvedl, které podvýbory, jichž by mělo být deset, by neměly být kvůli úsporám obnoveny. Poukázal na to, že v minulém čtyřletém funkčním období působilo ve sněmovně 63 podvýborů, z nich některé se sešly k jednání jen třikrát.

Letošní výši platů státních představitelů prosadil bývalá vláda Petra Fialy letos v březnu. Platy vrcholných politiků se v porovnání s předchozím obdobím zvýšily o sedm procent. Koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě po volbách přišla s tím, že chtějí platy na 5 let zamrazit, nicméně kvůli vetu nynější opozice, aby se materiál projednal zrychleně, se to již do konce tohoto roku nestihne. Platy ústavních činitelů tak od příštího roku znovu vzrostou, zhruba o pět procent. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 korun na 115 000 korun.