Dávka na bydlení láme rekordy. Bere ji 311 tisíc domácností, za půl roku stála 11 miliard

Populární příspěvek na bydlení si připsal během krátké doby nový rekord, když ho v červnu pobíralo přes 311 tisíc domácností. Za první pololetí tak poprvé vyšla dávka státní rozpočet na více než 11 miliard korun, meziročně o 1,4 miliardy více. Jen za červen zamířilo k uživatelům dávky přes 2 miliardy korun. Příspěvek na bydlení se od října stane součástí nové „superdávky“, uživatelé si ho však mohou v přechodném období nechat ve stávající výši vyplácet i v dalších měsících. Do konce července si mohou požádat i o jeho navýšení.

Jak ukazují nejnovější čísla ministerstva práce, příspěvek na bydlení pokořil nový rekord. S blížící se změnou příspěvku na bydlení v současné podobě se o něj hlásí stále větší množství lidí. Během začátku roku došlo několikrát k překonání dosavadních rekordů, v březnu příspěvek poprvé překročil hranici 300 tisíc domácností, v červnu už se dostal nad 310 tisíc.

Celkem tak v červnu pobíralo příspěvek 311,9 tisíc domácností, tedy meziročně o 30 tisíc více. Příspěvek tak vyšel v červnu státní rozpočet na 2 miliardy korun, o 300 milionů více než v minulém roce a od počátku roku už dosáhly výdaje částky 11,2 miliardy korun. Před rokem stát na dávku během prvního pololetí vydal 9,8 miliardy.

Na nájem daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení, ukazují to i některé případy, které dříve popsal deník Echo24. To se má změnit právě s revizí dávek a příchodem tzv. „superdávky“. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně. Kritici však varovali před tím, že nynější reforma dávek zároveň může výrazně poškodit ty, kteří skutečně pomoc potřebují, jako například část samoživitelek žijících s menšími dětmi.

K získání příspěvku dokládají lidé své příjmy a náklady, k přepočtům může docházet vždy za čtvrtletí. Vzhledem k říjnovému přechodu k superdávce tak zůstává červenec posledním měsícem, kdy lze požádat o přepočet. V případě, že uživatelům dávky vzrostly náklady či se snížily příjmy, tak mohou ještě zažádat o zvýšení příspěvku. A ten jim v této výši už bez otázek zůstane i pro zbytek roku. Pokud navíc požádají na podzim o novou superdávku, stát jim garantuje stejnou výši příspěvku až do března příštího roku, tedy poslední příspěvek jim dorazí v dubnu.

K využití šance na zvýšení příspěvku vyzval nedávno i ombudsman Stanislav Křeček. „Chtěl bych upozornit lidi, kteří pobírají příspěvek na bydlení, aby do konce července nahlásili úřadu práce změnu finanční situace, pokud u nich skutečně během posledních tří měsíců nastala. Je to naposledy, kdy jim bude možné dávku navýšit. Nemusí kvůli tomu ani chodit na úřad. Veškerou dokumentaci mohou doložit z pohodlí domova online přes aplikaci Jenda,“ uvedl ombudsman v tiskové zprávě. Pokud si nynější uživatelé dávky o přepočet nepožádají, dávka bude automaticky dál vyplácena podle výše vyměřené už za první čtvrtletí letošního roku, informuje na webu také Úřad práce.

Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“. Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent a dosáhly poprvé 20 miliard korun. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2,4násobně.

I po reformě dávek má zůstat u příspěvku na bydlení v platnosti limit 30 procent výdajů na bydlení. Nyní se ale mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky.

V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně. Pro ty, kteří spadnou do kategorie „běžné“ domácnosti tak má změna znamenat i velmi výrazný úbytek podpory právě za složku bydlení, pro „zranitelné“ naopak zvýšení.