PŘEHLED: Džungle rozpočtu. O jakých částkách se mluví v souvislosti s daněmi a důchody?

Státní rozpočet je extrémně složitý dokument, který každoročně schvaluje sněmovna na návrh vlády jako zákon. Vyznat se v něm je pro většinu lidí nemožné. Přitom právě státní kasa je téma, o kterém se v politice mluví snad nejčastěji, v poslední době především v souvislosti s různými změnami v daňovém a důchodovém systému. To jsou oblasti, které nejsou jen shlukem čísel napsaných na papíře, ale reálně a velmi výrazně zasahují do života každého z nás. I proto deník Echo24 přináší přehled o tom, jaký význam má pro rozpočet daň z příjmu, kolik peněz reálně stojí důchody a proč byly odvody v ČR v roce 2021 nejvyšší v OECD.

Příjmy letošního státního rozpočtu se mají vyšplhat na 1928 miliard korun, což je v porovnání se schváleným rozpočtem na rok 2022 o 249,7 miliard více. Výdaje státního rozpočtu jsou v roce 2023 plánovány ve výši 2223 miliard korun. Schodek rozpočtu tak má být 295 miliard, což představuje v porovnání se schváleným rozpočtem na rok 2022 snížení o 80 miliard.

V posledních dnech se ze strany některých koaličních stran ozývá nutnost v rámci takzvaného konsolidačního balíčku, který má ozdravit veřejné finance, myslet nejen na seškrtání výdajů, ale také na příjmovou stránku. Hnutí STAN a TOP 09 volá po zvýšení základní sazby DPH. Zároveň pak STAN a lidovci uvažují o zvýšení daní z příjmu.

Daň z příjmu tvoří podle přehledu vydané ministerstvem financí v roce 2023 sedm procent příjmů státního rozpočtu, v nominální hodnotě pak má jít o 134,7 miliard korun. Zdanění právnických osob, tedy firem, má letos přinést do státní kasy více než čtvrt bilionu korun, tedy 13,3 procenta. Ještě větší prostředky přináší DPH, jedná se o skoro dvacet procent příjmů, které letos rozpočet získá. Úplně největší položkou je pak povinné pojistné, které má vynést přes 688 miliard korun, což tvoří 35,7 procenta všech příjmů.

Srovnání se státy OECD

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň ale byla složená daňová kvóta, kterou tvoří daňové zatížení společně s povinnými odvody, pod průměrem OECD. Pro střednědobou fiskální udržitelnost by Česko podle OECD mělo posílit daňovou progresi nebo zvýšit věk pro odchod do důchodu.

Odvody na povinné pojistné, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i osoby samostatně výdělečně činné, dosahovaly v roce 2021 v Česku 16,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Na stejné úrovni byly ze zemí OECD také ve Slovinsku. Druhé nejvyšší odvody mělo Slovensko, kde dosahovaly 15,7 procenta HDP, následovalo Rakousko s 15,4 procenta HDP.

Složená daňová kvóta ale byla v roce 2021 v mezinárodním srovnání spíš nižší, když dosahovala 33,8 procenta HDP. Průměr OECD byl 34,2 procenta HDP. Nejvyšší složenou daňovou kvótu ze zemí OECD mělo Dánsko, kde činila 46,9 procenta HDP. Nejnižší byla daňová kvóta v Mexiku, kde dosahovala 16,7 procenta. Ze zemí OECD, které jsou i členy Evropské unie, ji mělo nejnižší Irsko s hodnotou 21,1 procenta HDP.

Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta. V příštím roce přijde oživení a ekonomika vzroste o 2,4 procenta. Uvádí to zpráva OECD kterou ve čtvrtek představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Česko se podle zprávy i nadále bude potýkat s vysokou inflací, letos bude 13 procent a příští rok 4,2 procenta.

Výdaje na důchody musí stát dokrývat z jiných zdrojů

Podle druhového členění představují největší výdaje státního rozpočtu 2023 sociální výdaje a výdaje na služby zaměstnanosti, tvořící 38,6 % celkových výdajů státního rozpočtu, v celkovém objemu 858,1 miliard korun, což představuje meziroční navýšení oproti rozpočtu roku 2022 o 83 miliard.

Největší výdajovou položkou v roce 2023 stejně jako v ostatních letech představují výdaje na důchody ve výši 671,7 miliard bez souvisejících výdajů na jejich správu, což je zvýšení o 83,3 miliard oproti skutečnosti 2022 a o 141 miliard oproti roku 2021.

Výdaje na důchody je obecně nutné dlouhodobě částečně dokrývat z jiných zdrojů než jen z příjmů z důchodového pojištění, protože jejich výše nedokáže pokrýt výdaje na důchody a správní výdaje důchodové služby, uvádí ministerstvo financí. V roce 2022 skončil rozdíl příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění včetně výdajů na jejich správu záporný, ve výši -21,5 miliardy.

Pro rok 2023 se počítá opětovně se záporným rozdílem příjmů z pojistného na důchodové pojištění a výdajů na dávky důchodového pojištění v rekordní výši cca -62,5 miliardy. Od loňského roku dochází v důsledku inflace k opakovaným mimořádným valorizacím penzí z důvodu zákonného valorizačního schématu, které je navázáno právě na inflaci. V roce 2022 tak došlo ke třem valorizacím a v roce 2023 se očekávají další dvě valorizace penzí, kdy se od konce roku 2021 průměrná penze zvýšila o cca 4055 korun měsíčně. V roce 2023 tak průměrný důchod po započtení tzv. výchovného činí 19 500 korun, což je 44,9 % průměrné hrubé mzdy, která činí 43 412 korun).

Průměrný starobní důchod v roce 2022 činil 17 146 korun, došlo tedy ke zvýšení v průměru o 805 korun, dále došlo k dodatečným valorizacím o 1017 korun a dále o 700 korun z důvodu vyšší inflace, přičemž výdaje na valorizaci v roce 2022 činily 55,6 miliard. Výdaje na valorizaci penzí k 1. 1. 2023 zatím činí 29,2 miliard. V absolutním vyjádření výdaje na důchody (bez výdajů na správu) rostou meziročně oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 o 83,1 miliard korun.

Státní dluh přesahuje v poměru dvě pětiny HDP

V problematice státního rozpočtu hraje svou roli také státní dluh. Pandemie, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty měly vliv na hospodaření státního rozpočtu a tím i na celkové zvýšení potřeby financování v roce 2020 a 2021. Došlo k nárůstu státního dluhu o 825,5 miliard z 1 640,2 miliard na konci roku 2019 na 2 465,7 miliard na konci roku 2021.

V relativním vyjádření vůči HDP došlo k nárůstu z 28,3 % v roce 2019 na 40,4 % koncem roku 2021, tedy o 12,0 %. Rok 2022 znamenal navýšení státního dluhu na úroveň 2 894,8 miliard, tedy 42,7 % v poměru k HDP. Pro rok 2023 se počítá s navýšením státního zadlužení ve výši 3 191,3 miliard (43,7 % HDP).

Celkové výdaje kapitoly Státní dluh pro rok 2023 jsou schváleny ve výši 70,0 miliard. Výdaje na obsluhu státního dluhu v rámci kapitoly Státní dluh, tj. výdaje na dluhovou službu se budou v letech 2023 až 2025 odvíjet zejména od vývoje na finančních trzích včetně měnově-politické situace, energetické situaci, vývoje hospodaření státního rozpočtu a případném dalším zapojování disponibilních peněžních prostředků klientů státní pokladny do krytí potřeby financování.

Celkové výdaje na obsluhu státního dluhu v roce 2023 zahrnují téměř výhradně úrokové výdaje (téměř 99 %), zbytek tvoří poplatky. Nákladovost státního dluhu (průměrný úrok) v roce 2022 činila 1,9 %. Průměrná doba do splatnosti státního dluhu byla na konci roku 2022 na úrovni 6,2 let.