Chcete mzdy jako v Německu? Tak musíte výrazně zvýšit produktivitu práce, ukazuje analýza

Zvýšení českých mezd na úroveň německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku. Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank. Premiér Petr Fiala (ODS) v listopadu řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu. Opozice i ekonomové slib označují jako nerealistický.

Fiala ve vysílání České televize uvedl, že svou vládu považuje za jednu z nejúspěšnějších v české historii. Podle premiéra vláda zvládla uprchlickou vlnu po ruské invazi na Ukrajinu bez sociálních problémů, zbavila Česko energetické závislosti na Rusku, historicky také nejvíc investuje. Podotkl, že by příště potřeboval silnější mandát, aby se mohl věnovat strategickým projektům. Zároveň sdělil, že by jako premiér potřeboval ještě další čtyři roky, aby mohl splnit veškerou naslibovanou agendu. „Potřeboval bych alespoň 8 let a budeme tady mít stejné platy jako v Německu,“ uvedl.

Podle ekonomů však není takový cíl realizovatelný. „Jde o nesplnitelný slib či závazek, protože dohnat současnou mezeru ve mzdách v tak krátké době je nepředstavitelné. Za 35 let jsme se nedostali v podstatě ani na polovinu a když použijeme slibnější data v paritě kupní síly od OECD, tak jsme loni byli na 56 % německého průměru. Smazat takovou mezeru během tak krátké doby by bylo na hranici zázraku,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

PODCAST: Dno čtyřicátníků. Proč jsme ve středním věku nespokojení?

Dodal, že například srovnatelná data jsou k dispozici aktuálně od roku 2000 (jde o data OECD). „Tam je vidět, že jsme potřebovali 23 let na to, aby se poměr mezd v aktuálním kurzu zvýšil ze 17 % na 46 %. A to nám dlouhodobě pomáhala posilující koruna,“ řekl Dufek s tím, že lichotivě nevyznívá srovnání ani podle parity kupní síly (PPP), kde se přibližujeme ani ne o jeden procentní bod ročně.

„V roce 2000 tak průměrná mzda podle PPP dosahovala 39 % německé, loni cca 57 %. Srovnání s Rakouskem dopadá ještě hůř, protože tam jsme na 53 %,“ řekl Dufek.

ANALÝZA: Češi potřebují zvýšit výkon

„Hodina práce českého pracovníka vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,5 eura (763 korun) proti 62,3 eura (1589 korun),“ uvádí analýza. Zároveň průměrné náklady firem za zaměstnance, které zahrnují mzdu i odvody za zaměstnance, dosahují v Česku za hodinu práce 41,8 procenta německé úrovně. Při zohlednění kupní síly v obou zemích dosáhnou Češi na 55,4 procenta německé úrovně.

Rozdíl v produktivitě práce je podle analýzy zásadním důvodem vysvětlujícím rozdíl ve výši mezd v obou zemích. Materiál přitom upozorňuje, že za rozdílem v produktivitě nestojí jiná odvětvová struktura ekonomiky, významnou roli ale hraje podíl zaměstnanců v expertních pozicích. „V roce 2023 pracovalo v ČR na pozicích klasifikovaných jako ‚profesionálové‘ 19,4 procenta pracovníků oproti 22,8 procenta v Německu a 16,3 procenta ‚techniků‘ proti německým 19,8 procenta,“ uvádí analýza. Narovnání tohoto rozdílu by zvýšilo produktivitu práce v Česku o 28,7 procentního bodu na 77,7 procenta úrovně Německa.

„Nízká produktivita práce neznamená jen méně efektivní výrobní procesy generující fyzicky nižší množství produktu, ale i určité virtuální hodnoty jako vnímání značky ‚Made in Czechia‘. Připevnit plechy na vznikající vozidlo BMW v německé fabrice znamená obecně vyšší penězi oceněnou přidanou hodnotu než tentýž úkon provedený v Česku na vozidle Škoda, byť fakticky jde o identický výrobní proces,“ upozornila zároveň analýza.

DOPORUČUJEME: Dohnat německé platy? Musel by se stát zázrak. Ekonomové cupují vizi Petra Fialy

Dokument také konstatoval, že v některých profesích se české mzdy vyjádřené v paritě kupní síly dostaly na úroveň německých. Vesměs to jsou činnosti spojené s informačními technologiemi, jako softwarový inženýr, síťový administrátor nebo IT konzultant. „Zjištění není překvapivé vzhledem k tomu, že trh práce IT expertů je mnohem pružnější, když lze relativně snadno žít v jedné zemi a pracovat na dálku pro zaměstnavatele ze země jiné,“ uvedla analýza.

K urychlení konvergence by podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky bylo třeba výrazně zlepšit byznysové prostředí a deregulovat ekonomiku, výrazně zvýšit investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací. „Zásadní bude také modernizace dopravní a další infrastruktury, podpora digitálních technologií a z toho vycházející změna koncepce české ekonomiky, která je v současné době nadprůměrné závislá na průmyslu a subdodávkách pro německé firmy, kde přidaná hodnota je podstatně nižší, než například ve zmíněném technologickém sektoru. Řešit bychom měli také dlouhodobý nedostatek na trhu práce, kde dává smysl zjednodušit například zaměstnávání cizinců,“ řekl pro Echo24 Peterka.