„Fanatická“ kandidátka do EK odmítá jádro. Přímo ohrozí českou energetiku, varují europoslanci

Eurokomisařkou pro energetiku by se mohla podle posledních informací stát španělská politička Teresa Riberaová, která je známá svým tvrdým postojem proti jaderné energetice. To by pochopitelně znamenalo problém pro země, pro které je jádro klíčovou součástí energetického mixu, včetně České republiky. Čeští europoslanci pro Echo24 označují Riberaovou za fanatičku, která může „přímo ohrozit“ tuzemskou energetiku. Budou proti ní případně spoluorganizovat odpor.

Riberaová je španělskou ministryní pro ekologickou tranzici za vládní Španělskou socialistickou dělnickou stranu (PSOE) a podle zákulisních informací by měla být kandidátkou na energetické portfolio, především kvůli jejímu kladnému vztahu k zeleným plánům Evropské unie. Zásadní problém ale podle serveru Politico představuje pro celou řadu evropských zemí v čele s Francií jeden její postoj – výrazný odpor k jaderné energetice.

Podle těchto zemí by Riberaová mohla zhatit plány na rozšíření výstavby jaderných elektráren v Unii právě v době, kdy se tento průmysl veze na nové vlně, o které se mluví jako o jaderné renesanci. Jaderná energie zajišťuje přibližně pětinu elektřiny v EU, přestože reaktory jsou v provozu pouze ve 13 z 27 zemí bloku. Francií podporovaná koalice zemí podporujících jadernou energii loni prohlásila, že chce do roku 2050 zvýšit kapacitu jaderných elektráren v EU o 50 %. Ve Francii například jaderný průmysl nyní zajišťuje zhruba 70 % elektřiny. Česko nedávno vybralo dodavatele pro dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany, má se jednat o největší investici v historii ČR.

Echo Pavla Štrunce: „Kampaň SPD je rasismus. Říká, že každý s tmavou pletí je vrah,“ tvrdí Pospíšil

V závislosti na konkrétním portfoliu Riberaové (mohla by být také přímo komisařkou pro Green Deal) by se mohla při tzv. grilování dostat do vlivného parlamentního výboru pro průmysl a energetiku (ITRE) nebo do výboru pro životní prostředí (ENVI) – případně do obou výborů. Občas se stává, že zákonodárci kandidáty na komisaře odmítnou, čímž je z této funkce diskvalifikují. Zda však Ursula von der Leyenová Riberaové energetické portfolio nabídne, není jasné, nicméně sama Riberaová o něj vyjádřila velký zájem.

„Zvolení Teresy Riberaové by byl zásadní problém na kterémkoli greendealovém portfoliu, protože by znamenala návrat do doby, kdy se s tvrdou zelenou politikou v EU začínalo, kdy její otěže držel pevně v rukou Frans Timmermans a jádro bylo sprosté slovo,“ uvedl pro Echo24 europoslanec Ondřej Krutílek (ODS), který je členem členem zmíněného výboru ITRE.

Nepřehlédněte: Nová finta exekutorů. Po lidech v insolvenci chtějí neoprávněně peníze v šibeničním termínu

Při tzv. grilování se jí bude Krutílek podle svých slov ptát na její postoj k dosavadní klimatické politice, zejména pak k přísnému dekarbonizačnímu balíku Fit for 55. „A také jak se dívá na nový klimatický cíl pro rok 2040 a jakou roli má podle ní při zelené transformaci sehrávat jaderná energetika. Na konkrétní otázky budu požadovat konkrétní odpovědi,“ dodal Krutílek.

Europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL dokonce označil Riberaovou za „fanatickou aktivistku“. „Na místě komisařky pro energetiku nemá co dělat. Její nominace na tento post znamená, že bychom začali organizovat její nepodporu,“ uvedl Zdechovský s tím, že zatím není nic jasné, von der Leyenová podle něj avizovala, že se bude jednotlivými portfolii zabývat příští týden.

Odborník na jadernou energetiku z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek pro Echo24 řekl, že sice nemá Riberaovou příliš načtenou, ale nemyslí si, že by došlo k zásadnímu zvratu oproti současnému stavu, který určuje tzv. taxonomie. „Tedy možnost omezené podpory jádra v následujících dvou dekádách. Hlavním problémem výstavby jaderných zdrojů jsou tak jako tak finance, takže jejich výstavbu bude určovat spíše to, jak se EK postaví k podpoře výstavby z veřejných zdrojů. Ať tak či tak, jádro nepatří mezi největší oblíbence, ať už z důvodu nákladů nebo postoje nejaderných zemí, takže bych spíš nečekal větší podporu,“ uvedl Jirušek s tím, že realizaci bude skutečně určovat hlavně finanční stránka věci.

Otázkou podle něj zůstává postoj Francie. „Ale hodně hraje roli vnitřní dynamika, kdy se jednotlivé posty mohou za něco takzvaně směnit. Pokud by ale nová komisařka byla výrazně proti jádru, může u Francie určitě narazit. Česko by se v takovém případě pravděpodobně přidalo na stranu Francie,“ dodal Jirušek.