„Nejpřísnější zákon“ by ochránil půdu, ale znemožnil stavět. Prosaďte měkčí variantu, žádají města

V Poslanecké sněmovně jde mezi jinými zákony do závěrečného čtení i návrh novely legislativy o vyšší ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy. Obecným cílem je chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech. Poslanci by tak proto měli hlasovat i o měkčí verzi návrhu.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Po nedávném jednání sněmovního výboru pro životní prostředí se nicméně zdá, že legislativa nakonec projde v ne tak přísné verzi, kterou navrhuje skupina poslanců v čele s Janem Burešem (ODS).

Výjimky by se týkaly například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic. Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury patrně změní výčet rozvojových lokalit.

Vládní novela čelila ve sněmovně kvůli rozsahu ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o další ekonomický rozvoj Česka. Proti byl například i Svaz měst a obcí (SMO). „Je potřeba si uvědomit, že to zásadně ovlivňuje rovzoj a konkurenceschopnost České republiky, proto jsme pro nějaké změkčení toho původního ministerského návrhu,“ sdělil redakci Pavel Drahovzal, místopředseda svazu a starosta Velkého Oseku.

„Z našeho pohledu je to i tom, aby se důsledněji aplikovaly ty procesy, které už v legislativě nastavené máme a osvědčily se,“ dodal s tím, že jde například o kompenzace za zábory.

Burešovu variantu podporuje také podle všeho jeho kolega Ivan Adamec, pirátská poslankyně Klára Kocmanová, Miloš Nový z TOP 09 nebo místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. „Je vidět, že na tom panuje nějaká širší shoda napříč, a je to dobře. Pojďme se snažit to změkčit,“ hodnotí Drahovzal.

Úprava koaličních poslanců také prodlužuje z pěti na deset let dobu, v níž by ještě bylo možné na nejlepší zemědělské půdě velká centra stavět, pokud je předpokládá územní plán. Mění i další přechodná období.

Legislativu její kritici v minulosti překřtili na „nejpřísnější zákon na světě“, protože podle nich nemá oporu nikde v zahraničí. Ministerstvu životního prostředí pod vedením Petra Hladíka zaslal SMO dříve i dopis, v němž žádá o přehodnocení. „Dovolujeme si Vás požádat, abyste při svém rozhodování o výsledné podobě Návrhu vzali v potaz výše uvedené argumenty a podpořili pozměňovací návrh. (...) Lze očekávat, že klesne naše konkurenceschopnost a sníží se i zájem investorů. Povolování staveb již dnes trvá v Česku kvůli složité legislativě a byrokracii i 10 let. Navrhovaná novela tento proces ještě protáhne a zkomplikuje,“ píše se mimo jiné v dopise, který má deník Echo24 k dispozici. Podepsáni pod ním jsou předseda svazu František Lukl a právě Pavel Drahovzal.

Ministr se vzpíral

Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) s úpravou nesouhlasilo, podle něj oslabuje už nynější standard ochrany nejlepší půdy. Varovalo, že nově navrhovaný režim ochrany by se nepoužil téměř u žádných projektů.

Obdobně ministerstvo zhodnotilo i další Adamcův pozměňovací návrh, jehož přijetí hospodářský výbor rovněž doporučil. Zákaz by se podle úpravy nevztahoval ani na pásy široké půl kilometru podél dálnic, silnic prvních tříd a železnic celostátního nebo regionálního významu, a to po obou stranách.

Výjimku ze zákazu prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí by měly státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu. Zemědělský a také ekologický výbor taky patrně prosadí osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy.

Bez stanoviska výboru pro životní prostředí budou poslanci hlasovat o zavedení předkupního práva zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy. Předkupní právo na zemědělské pozemky by měl podle pozměňovacího návrhu poslanců opozičních hnutí ANO a SPD v čele s Josefem Kottem (ANO) jako druhý v pořadí také stát. Postoj výboru znamená, že předkupní právo se do novely pravděpodobně nedostane.