„Češi dřevostavby teprve objevují. Švýcaři už chtějí ze dřeva stavět i mrakodrap“

Cihla, beton, nebo dřevo. Dřevostavby jsou stále oblíbenější alternativou ke klasickým domům a mezi jejich hlavní výhody patří rychlost. Jaké jsou další benefity domů ze dřeva a proč se vyplatí v době přísných energetických norem o dřevostavbě aspoň uvažovat? Na tyto i další otázky odpovídá v rozhovoru Jan Šebek, stavební inženýr, který se zabývá výstavbou dřevostaveb.

Všímáte si i vy rostoucího zájmu Čechů o dřevostavby, typicky třeba u nových rodinných domů?

Určitě jde v posledních 20 letech o narůstající trend. V počátcích šlo o jednotky procent z celkového trhu, ale dnes už se dostáváme na desítky, řekněme až 20 procent. Pro srovnání, v Kanadě to je zhruba 98 procent. Ten boom posledních deseti let souvisí také se zvyšujícím se zájmem lidí o energetickou náročnost nejen rodinných domů, ale i dalších staveb, jako jsou administrativní budovy nebo mateřské školy a další. S tím roste i tlak na to, abychom začali stavět dřevostavby také do výšky, stejně jako naši sousedé.

Jaké jsou nejčastější argumenty, pro které se někdo rozhodne využít místo klasických cihel jako základní stavební prvek dřevo?

Hlavním argumentem bývá rychlost, která se ovšem liší podle principu výstavby. My používáme montovanou stavbu a prefabrikované panely, které jsou vyrobeny ve fabrice a dovezeny už hotové na stavbu. Pokud budeme mluvit o klasickém bungalovu nebo patrovém domě, tak hrubou stavbu máme sestavenou během tří dnů. Většina naší konkurence ale používá tzv. letmou montáž: to znamená, že dovezou dřevo na stavbu a tam začnou s postupným sestavováním. To je samozřejmě pomalejší, ale stále rychlejší než zděná stavba, kde je hrubá stavba otázkou roku. Takže jednak jde o rychlost, a zadruhé, jak jsem říkal, lidé se dnes daleko víc zajímají o tepelně-technickou stránku budov a v těchto parametrech má dřevostavba rozhodně navrch.

Takže v domě postaveném ze dřeva v zimě méně protopím?

Řeknu to jednoduše. Dřevo sice nemá akumulační schopnost jako zdivo, ale díky tomu je také dřevostavba daleko rychleji vytopená. Do toho musíme započítat i daleko lépe využité solární zisky z oken. Naši klienti říkají, že když je normální zima, kdy je pět stupňů nad nulou, tak se jim dřevostavba prohřeje jen díky samotnému slunci. Právě proto je u dřevostaveb vhodné instalovat do oken na léto nějaké stínění, aby se naopak v teplých měsících dům nepřehříval. Další výhoda je v tom, že na zajištění stejných tepelně-technických parametrů vám oproti zděné stavbě stačí poloviční tloušťka stěn, což znamená, že na budově o ploše 100 metrů vám zbude navíc místo třeba na další pokoj. U dřevostaveb totiž máme zateplení už v rámci nosné konstrukce, což se dělá i u cihel, ale tam jde o poměrně drahý systém. Ušetřit byste měli také na elektrické instalaci. Když se u klasické stavby dělá elektřina, je to poměrně náročná práce, kolem které je obvykle spousta prachu a nepořádku, kdežto my používáme tzv. instalační předstěnu, takže se nic nevrtá, ale jen se vykrouží díry a elektrikáři jimi natáhnou kabely.

Souvisí podle vás popularita dřevostaveb nějak i se stále přísnějšími stavebními předpisy a normami?

V tuto chvíli máme velmi přísné energetické normy, které dost ovlivňují celé stavebnictví a souvisí s velkým tlakem EU na snižování dopadů na životní prostředí a snižování energetické náročnosti budov. První zpřísnění přišlo 1. září 2021, druhé pak hned v lednu 2022. V praxi to například znamená, že už si nemůžete jen tak postavit baráček s elektrickým podlahovým topením. Dnes už k němu musíte povinně přidat poměrně velkou fotovoltaickou elektrárnu, jinak vám stavbu neschválí. To souvisí s českým energetickým mixem, neboť máme malý podíl jádra a velký podíl uhelných elektráren. A jelikož dřevostavby vycházejí v tom energetickém štítku příznivěji, nemáme oproti zděným stavbám takové problémy splnit tato pravidla. Zatímco nám stačí, abyste měli v domě tepelné čerpadlo a k tomu krbová kamna, u zděné stavby budete muset přidat ještě například vzduchotechniku nebo právě fotovoltaickou elektrárnu, a to jsou položky od čtvrt milionu výš, takže i to je dobré vědět, protože se s tím dnes potýká každý stavebník. S novým stavebním zákonem se bude energetická náročnost ještě zpřísňovat a to vůbec nemluvím o tom, že se připravuje i norma, podle níž se bude sledovat uhlíková stopa při výrobě samotného stavebního materiálu, což betonářům rozhodně nepomůže. My máme výhodu v tom, že naše betonárna je les a ten se dokáže během nějakých 30 let obnovit.

Setkáváte se u svých klientů často s nějakou nedůvěrou nebo třeba obavami například z vlivu přírodních živlů na dřevostavbu? V této souvislosti mě napadá třeba odolnost proti větru.

Na dopady živlů, jako je tornádo nebo zemětřesení, byly vypracovány studie a ty paradoxně říkají, že dřevostavby jim odolávají daleko lépe než ohromně těžké železobetonové nebo zděné stavby. Vidět to bylo i na té nebohé situaci s tornádem na jižní Moravě. V těch postižených oblastech máme postavené dva domy. A jeden z nich byl přímo v epicentru tornáda. Hned druhý den jsme se tam jeli podívat a zjistili jsme, že na něm ulítalo pár tašek, ale samotnému domu se nic nestalo. Naopak některé okolní stavby měly popadané, nebo aspoň popraskané obvodové zdi a štíty, takže se ukazuje, že dřevostavby jsou mnohem odolnější proti nárazům větru i vibracím.

Je jejich odolnost způsobena pružností dřeva?

Velmi jednoduše řečeno… Každá stavba ale musí mít svůj vlastní statický výpočet, a proto každý dům řešíme individuálně a má jedinečné parametry, podle místa, na kterém stojí. Někdy je konstrukce masivnější, jindy subtilnější. Řídíme se podle místa a přání zákazníka. Třeba na horách se dříve obvykle stavěly šikmé střechy — aby z nich sníh co nejrychleji sjel dolů. Dnes je to ale opačně, chceme ho zadržet na střeše kvůli tepelné izolaci, takže tomu musíme přizpůsobit i tvar střechy. Ploché střechy jsou hodně oblíbené i kolem Prahy, já osobně bych si ji ale nikdy na dům nedal. Dává to smysl tam, kde tolik neprší, jinak se vám tam začne držet voda a to není bezpečné ani praktické.

Když vidíte dům, poznáte jako odborník na první pohled, jestli jde o dřevostavbu?

Nepoznám, určitě ne. Spousta lidí si představí dřevostavbu jen jako dům obložený dřevem, což může být, ale také nemusí. Obložit můžete i zděnou stavbu, nebo naopak udělat fasádu na dřevostavbě.

A co kombinace dvou hlavních materiálů, může to být v něčem efektivní? Mám na mysli použití jak dřeva, tak betonu či cihel na jednom domě.

Pokud se bavíme například o starším bytovém domě, u kterého potřebujeme přistavět pár pater, tak tam má určitě dřevostavba výhodu kvůli své nízké hmotnosti. Když na nástavbě uděláte fasádu, tak ani nepoznáte rozdíl. Podobně u rodinných domů, když máte svahovitý pozemek a musíte udělat zářez do terénu, tak první patro uděláte zděné nebo železobetonové a výš už použijete dřevo, ale také u vysokopodlažních budov. Ve Vídni najdete krásnou ukázku výškové dřevostavby HoHo Tower, která má výšku 84 metrů a svého času šlo o nejvyšší stavbu svého druhu na světě. Švýcaři už plánují postavit i dřevěný mrakodrap, tedy budovu vyšší než 100 metrů.

Hoho Tower přesně vypichuje výhody jednotlivých materiálů: první patro je železobetonové, tedy i odolné například proti nárazu auta či autobusu, to je něco, co dřevostavba neustojí a beton je na to vhodnější. Ze železobetonu je výhodné udělat rovněž výtahové a schodišťové šachty, protože ty pomáhají celkové tuhosti konstrukce, a kolem svislá dřevěná konstrukce — to znamená dřevěné sloupy a na nich železobetonové prefabrikované průvlaky s dřevěnými stropními deskami. Dle mého je to správný princip pro výškové
budovy ze dřeva.

Můžeme najít nějakou podobnou stavbu také u nás?

V Česku máme určité požární omezení a můžeme stavět nejvýš do 12 metrů, započteno od podlahy prvního patra k podlaze posledního patra, takže jsme se zatím v Česku do výšky moc nedívali. Upřímně řečeno, o vysokopodlažních dřevostavbách se u nás teprve začíná mluvit, jsme na samém začátku.

V Česku máme obecně problém s povolováním výstavby výškových budov.

Naše stavitelství je bohužel svázáno velkou mírou legislativy a upřímně si myslím, že nový stavební zákon tomu moc nepomůže, ale to teprve uvidíme.

Vyplatí se pořizovat dřevostavbu i cenou, nebo bych byl zklamaný?

Když si necháte postavit zděný dům kvalitní firmou, která se tím profesionálně zabývá a použije kvalitní postupy, a vedle toho dřevostavbu, třeba od naší firmy, která rozhodně nepatří k nejlevnějším na trhu, tak my budeme levnější, a to hlavně časem, protože i čas jsou peníze. V tom máme obrovskou výhodu. Každému, kdo se rozhoduje, bych doporučil, ať si to sám spočítá. Jednak třeba výrobce cihel Wienerberger má na svém webu aplikaci, kde zadáte parametry svého domu a zjistíte cenu. A pokud to chcete srovnat s podobnou dřevostavbou, můžete se podívat na stránky dodavatelů z asociace ADMD (Asociace dodavatelů montovaných domů – pozn. red.), kteří mají na svých stránkách již realizované domy v různých cenových relacích. Doporučil bych také pozorně sledovat, co je zahrnuto v ceně za vybavení, například tepelné čerpadlo apod.

Jak dlouho vám tedy průměrně trvá realizace stavby rodinného domu? Od začátku prací po doladění posledních detailů…

Od prvního dne montáže k předání klíčů od domu to zvládáme nejdéle za 16 týdnů, takže za čtyři měsíce. Některé firmy jsou dokonce ještě rychlejší, nás ale zpomaluje to, že využíváme mokrý proces podlah, čili používáme beton.

Cena stavby se odvíjí od ceny základní komodity, ve vašem případě dřeva. Jaká je teď na trhu s dřevem situace?

Troufnu si říct, že ten cenový masakr, který začal zhruba před rokem a půl, už skončil a ceny dřeva, v našem případě sušeného smrkového KVH řeziva, jsou momentálně stabilizovány.