Rusové přecházejí v Luhanské oblasti do velkého protiútoku

Ruské síly znovu získaly iniciativu na Ukrajině a zahájily další velkou ofenzivu v Luhanské oblasti, uvedl ve své aktuální zprávě o stavu bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Tempo ruských operací podél linie Svatove-Kreminna v západní Luhanské oblasti se za poslední týden výrazně zvýšilo a ruské zdroje podle ISW informují o tom, že ruské jednotky útočí na ukrajinské obranné linie a postupují na hranicích Charkovské a Luhanské oblasti, především pak severozápadně od Svatove u Kupjanska a západně od Kreminny.

Geolokační záběry bojů potvrzují ruské územní zisky v oblasti Dvorične severozápadně od města Svatove. Ruské vojenské velení navíc podle všeho plně nasadilo části několika konvenčních divizí k rozhodujícím útočným operacím v oblasti, jak již ISW informoval v předchozích zprávách.

Nasazení podstatných částí nejméně tří velkých ruských divizí do operací v tomto sektoru naznačuje, že ruská ofenziva začala, i když ukrajinské síly zatím brání ruským silám dosáhnout významných úspěchů. Ruská ofenziva pravděpodobně ještě nedosáhla plného tempa. Navíc její úspěch není zaručený ani předem daný, dodává ISW.

Zatímco ruské síly v Luhanské oblasti nyní převzaly iniciativu v tom smyslu, že určují podmínky boje, plné nasazení těchto sil by mohlo vést k případnému vyvrcholení bojů, aniž by ruské síly dosáhly svých cílů, tedy obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti. Taková situace by pravděpodobně poskytla ukrajinské straně, kterou by mohla využít k vlastní protiofenzívě.

Soukromá žoldnéřská armáda ruského oligarchy Jevgenije Prigožina, známá jako Wagnerova skupina, dnes oznámila, že přestala rekrutovat vězně do bojů na Ukrajině. S odvoláním na zakladatele skupiny o tom informovala agentura Reuters. Tato žoldnéřská jednotka stála v čele několik měsíců trvajícího útoku na město Bachmut v Doněcké oblasti a hraje čím dál tím významnější roli v ruské válce na Ukrajině.

„Nábor zajatců Wagnerovou soukromou vojenskou společností byl zcela zastaven,“ uvedl Prigožin na sociálních sítích. „Vůči těm, kteří pro nás nyní pracují, plníme všechny své závazky,“ dodal.

Wagnerova skupina začala v létě 2022 nabírat vězně v rozvětveném ruském vězeňském systému, přičemž Prigožin, podnikatel v oblasti gastronomie, který si v dobách Sovětského svazu odseděl devět let ve vězení, nabídl odsouzeným milost, pokud přežijí šest měsíců na Ukrajině.

Skupina neposkytla informace o tom, kolik vězňů nastoupilo do jejích řad, ale údaje ruské vězeňské služby zveřejněné v listopadu ukázaly, že počet vězňů v zemi klesl od srpna do listopadu o více než 20.000, což je největší pokles za více než deset let. V prosinci agentura Reuters s odvoláním na americké zpravodajské služby uvedla, že Wagnerova skupina má na Ukrajině nasazeno 40.000 naverbovaných vězňů, kteří tvoří naprostou většinu sil skupiny v zemi.

Ruští představitelé nadále navrhují opatření, která mají připravit ruský vojenský průmysl na vleklou válku na Ukrajině, a zároveň pravděpodobně vytvářejí další podmínky pro obcházení sankcí.

Premiér Michail Mišustin ve středu řekl, že ruská vláda bude dotovat investiční projekty na modernizaci podniků působících v zájmu ruské armády a vyčlení značné prostředky na výrobu nového vojenského vybavení. Mišustin rovněž uvedl, že ruská vláda rozšíří výhody pro ruské podnikatele, kteří podporují ruskou armádu, včetně prodloužení doby splatnosti za pronajatý federální majetek.

Osmého února Velká Británie oznámila nový seznam sankcionovaných subjektů zaměřený na ruský vojenský průmysl. ISW již dříve uvedl, že 82 procent bezpilotních letounů vyrobených v Íránu a sestřelených na Ukrajině mělo čipy, polovodiče a další komponenty ze Spojených států, což naznačuje, že Rusko a Írán pravděpodobně využívají mezer v sankcích k dovozu zbrojních komponentů západní provenience do Ruska prostřednictvím zprostředkovatelských subjektů.

Snaha Kremlu připravit ruský vojenský průmysl na vleklou válku na Ukrajině částečně závisí na schopnosti ruského vojenského průmyslu mít stálý přístup k několika bezpečným dodavatelským řetězcům klíčových zahraničních komponentů, které sama vyrábět nedokáže.