Češi Fialovi a jeho slibům nevěří. Co opravdu čekat od příštího roku

Konec neustálého zdražování a chudnutí, slíbil lidem premiér Petr Fiala ve svém projevu. Ještě před Vánoci občanům vzkázal, že nemají podléhat „blbé náladě, naštvanosti a skepsi“. Vzhledem k tomu, že podstatná část domácností je již za dva roky výrazného poklesu životní úrovně přirozeně vyčerpaná, nelze se domnívat, že slova vládního předsedy je nějak zásadně uklidní. Inflace bude opravdu dále klesat, stejně tak úrokové sazby se budou snižovat a naopak reálné mzdy konečně více porostou. To ale nepocítíme hned.

Očekává se, že inflace za celý končící rok by se měla dostat zhruba k 11 procentům, což je opravdu vysoký růst cen, který z úspor domácností výrazně ukrojil. Celoroční inflace v příštím roce se odhaduje kolem tří procent, což je stále nad dvouprocentním cílem centrální banky, ovšem umožní to, aby po dvou letech reálné mzdy znovu více rostly. Nominálně mzdy porostou v příštím roce o zhruba 6,5 procenta, a pokud inflace bude kolem tří procent, znamená to reálný nárůst mezd o 3,6 procenta.

Právě růst reálných mezd by měl mít příznivý vliv na důvěru spotřebitelů v ekonomiku. Lidé totiž na propad úrovně, kdy reálné mzdy dva roky po sobě stále klesaly, reagovali velkým omezením spotřeby a odkládáním větších nákupů a investic. A než se z toho vzpamatují a začnou zase utrácet, budou k tomu potřebovat více než slova premiéra, že rok 2024 už je konec špatných časů. Podle ekonoma Petra Dufka z banky Creditas bude dorovnání životní úrovně zaměstnanců a jejich spotřeby trvat možná až tři roky.

„Moc bych nevěřil na rozpouštění vysokých úspor domácností, které jsou z pohledu národních účtů opravdu nadprůměrné. Tyto úspory totiž nejsou plošné a dotýkají se spíše menší části tuzemských domácností, které je dál drží, případně investují do finančních instrumentů s cílem zhodnocení. Do spotřeby či reálných investic z nich půjde menšina,“ řekl Dufek deníku Echo24.

Strach z konsolidačního balíčku

Čerstvá statistická data ukázala, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku klesla v prosinci nejníže od začátku roku. Ta se propadla z listopadové úrovně 90,7 bodu na prosincových 84,9 bodu.

„Znamená to, že důvěra spotřebitelů v ekonomiku je nyní na úrovni necelých 85 procent dlouhodobého průměru období let 2003 až 2022. Na spotřebitele v prosinci nepříznivě dolehla zejména debata o zdražování regulované složky cen energií od ledna 2024. Řada domácností si pod tíhou této debaty v prosinci plně uvědomila, že ceny energií se nebudou v příštím roce vyvíjet tak příznivě, jak se čekalo. Zároveň se mezi spotřebiteli v prosinci vystupňovala též obava z dopadů konsolidačního balíčku, jehož podstatná část nabude účinnosti také právě od ledna 2024. V prosinci 2023 tak už bylo zřejmé, že se na něm nic zásadního nezmění a že vláda jeho podobu tedy ani nezměkčí,“ komentuje výsledek hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

V porovnání s loňským listopadem se také letos v prosinci zvýšil podle dat Českého statistického úřadu počet lidí, kteří v následujícím roce očekávají zhoršení celkové ekonomické situace. „Také se zvýšil počet těch, kteří očekávají zhoršení své vlastní finanční situace. Přibližně třetina domácností – tedy přibližně 1,6 milionu domácností – pak rovněž uvádí, že sotva vyjde se svými příjmy. Dopady konsolidační balíčku a pokračujících poměrně vysokých cen energií v příštím roce mohou tento podíl ještě navýšit,“ dodává Kovanda.

Bankovní rada na prosincovém zasedání po roce a půl snížila základní úrokovou sazbu ze sedmi na 6,75 procenta. Ekonomové očekávají, že tento trend bude pokračovat po celý rok a poklesy mohou být později větší než čtvrt procentního bodu. Odhaduje se pokles sazby na konci příštího roku až na 4,5 procenta.

„Nákladové tlaky v průmyslu i zemědělství zřetelně opadly a spotřebitelská poptávka se nachází v hlubokém poklesu. K dalšímu dramatickému růstu cen tak není racionální důvod ani příležitost. Hrozbou sice zůstává lednové novoroční přecenění, ovšem jeho intenzita by ani v pesimistickém scénáři neměla být tak výrazná, aby vyžadovala úroky na historicky nebývale vysokých sedmi procentech. Úrokové sazby centrální banky navíc na inflaci beztak působí se zpožděním dvanácti až osmnácti měsíců, kdy je již výrazně nižší inflace téměř jistotou,“ řekl k tomu hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.