Spor o zdravotní stav 60letých rozhodne, jak se prodlouží věk odchodu do důchodu

Věková hranice pro odchod do důchodu se pohnout musí. Shodují se na tom experti i představitelé vlády Petra Fialy (ODS). Proti tomu se ozývá řada kritiků, kteří mluví o tom, že pokud by se hranice posunula například na 68 let, o čemž se v uplynulých týdnech mluvilo, bude mnohem menší procento lidí, kteří se důchodu dožijí ve zdraví. Tomu nicméně odporuje několik studií, které poukazují na to, že pozdější odchod do důchodu může mít i pozitivní dopady. Ty přitom nemusí být jen finanční, ale také psychické. MPSV pro Echo24 uvedlo, že případné dopady z hlediska zdraví obyvatel detailně řeší.

Věk odchodu do důchodu je jednou z hlavních oblastí, kterou se zabývá ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v čele s ministrem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) v rámci tzv. důchodové reformy. Tu chce MPSV představit ještě v letošním roce. V posledních týdnech se opakovaně hovořilo o tom, že by se věk odchodu do důchodu měl postupně posouvat až na 68 let. Ačkoliv premiér Fiala a další členové vládní následně uvedli, že na tomto konkrétním návrhu ještě není koaliční shoda (deník Echo24 na to upozornil zde), o nutnosti posunutí věkové hranice se mluví dlouhodobě mezi politiky i experty.

Posun věkové hranice má řadu kritiků. Důvodů, proč by stát hranici posouvat neměl, je podle nich celá řada. Například to, že délka tzv. života ve zdraví, tedy období, kdy není člověk nijak zdravotně omezen, se u Čechů prakticky nezvyšuje, čímž argumentoval například šéf opoziční SPD Tomio Okamura (psali jsme zde). Mezi dalšími argumenty zaznívá třeba to, že pro starší lidi je obtížnější se v práci udržet nebo to, že moderní společnost by měla spíše pracovní zátěž snižovat a pracovat efektivněji.

MPSV deníku Echo24 řeklo, že se otázkou zdravotních implikací případného posouvání věkové hranice detailně zabývá. Například součástí Zprávy o stavu důchodového systému, kterou má MPSV povinnost předkládat každých 5 let vládě, je také posouzení stanovení důchodového věku souladu s definicí parametru jedné čtvrtiny života stráveného v důchodu.

„Pracuje se s údaji o délce života ve zdraví. V případě, že by došlo ke zvýšení důchodového věku, potom by mělo MPSV povinnost předložit vládě další zprávu, kde je povinnost zhodnotit i délku života ve zdraví. V této souvislosti lze ale odkázat také na data Světové zdravotnické organizace, podle kterých se střední délka života ve zdraví v ČR drží na úrovni necelých 69 let, tedy výrazně nad hodnotou současného důchodového věku,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MPSV Jakub Augusta. Kompletní zpráva WHO je k dispozici zde.

„Co se týče dalšího kontextu, Českou republiku čeká v horizontu 10 až 20 let vysoký nárůst osob v seniorním věku. Za současného stavu by počet příjemců starobního důchodu, který je nyní přibližně 2,4 milionu osob, dosáhl za 20 let počtu přibližně 3,2 milionu, tzn. cca o 800 tisíc více. Přitom počet osob v produktivním věku poklesne minimálně o 10 %,“ dodal Augusta.

Pokud by vláda k posouvání hranice věku odchodu do penze přistoupila, nebude v rámci Evropské unie žádnou výjimkou. Podle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by v roce 2033 měl být průměrný věk odchodu do důchodu v unijních státech 65,5 roku. V současnosti je nejčastějším věkem odchodu do penze v EU věk 65 let. Řada zemí už ovšem rozhodla tuto hranici posunout, nejčastěji na 67 let. Jde například o Německo, Španělsko či Belgii.

Studie naznačují výhody

Několik studií v posledních letech naznačilo, že pozdější odchod do důchodu může mít i pozitivní dopady. Studie provedená v roce 2016 na přibližně 3 000 osobách publikovaná v časopise Journal of Epidemiology and Community Health naznačuje, že práce i o rok déle po dosažení důchodového věku je spojena s o 9 až 11 % nižším rizikem úmrtí během 18 let, kdy byla studie prováděna, a to bez ohledu na zdravotní stav. Podle odbornice na veřejné zdraví z Harvard Medical School Nicole Maestasové jsou nynější šedesátníci výrazně zdravější, než byli stejně staří lidé před půl stoletím, zároveň připomíná, že velká část populace již nepracuje ve fyzicky náročných odvětvích.

I v Česku se dlouhodobě vede debata o tom, že by lidé, kteří naopak ve fyzicky či psychicky náročných zaměstnáních stále pracují, měli mít výhody v podobě dřívějšího odchodu do penze bez sankcí. Zatím se to ale týká jen velmi úzce vymezených oborů, jako například horníků či zachranářů. Jurečka koncem roku v České televizi řekl, že jako součást důchodové reformy navrhne možnost předčasně odejít do penze pro lidi, kteří spadají do 3. a 4. skupiny náročných profesí. Mezi nimi jsou například svářeči, kováři, kamnáři, modeláři, ale třeba i specializované zdravotní sestry nebo zedníci.

Maestasová upozorňuje, že lidé, kteří pracují i po dovršení věku 65 let mohou pociťovat výhody například v psychickém zdraví, neboť se nadále socializují a mají pocit potřebnosti, zároveň se lépe udržují ve fyzickém zdraví a mohou předcházet i výskytu onemocnění jako je třeba demence. Maestasová nicméně nevylučuje i negativní dopady například v souvislosti se zmíněnou fyzickou prací nebo s tím, že člověk ke konci kariéry může trpět syndromem vyhoření nebo už ho zkrátka jeho práce nemusí bavit.

„Pokud máte pocit, že vaše práce postrádá smysl, nudíte se nebo se cítíte ‚vyhořelí‘, může to naopak zvyšovat stres nebo ovlivňovat vaši náladu,“ dodala Maestasová. Podle odborníků se ještě ukáže, jak do veřejného zdraví z dlouhodobého hlediska zasáhla pandemie koronaviru, během ní se totiž naděje na dožití výrazně snížila.

Postupný odchod do důchodu

Člen předsednictva hnutí STAN a důchodové komise Viktor Vojtko pro deník Echo24 uvedl, že na situaci za 20, 30 let se nejde dívat stejnou optikou jako na situaci současnou, přičemž ale leccos můžeme vyvozovat ze známých trendů. „Za prvé se nepochybně spolu s dalším nástupem technologií, robotizace a umělé inteligence dost změní práce jako taková a mělo by ubýt fyzicky náročné práce, za druhé máme v dalších generacích více vysokoškoláků a za třetí lze očekávat další pokroky v medicíně a zvyšování kvality života ve vyšším věku,“ míní Vojtko.

U náročných profesí bude podle něj zřejmě třeba i z těchto důvodů dělat vyhodnocování ve vztahu k důchodům průběžně.

„Proto mi osobně dává smysl spíše zkracování věku odchodu do důchodu podle odpracovaných let, například při překročení 40 odpracovaných let za každý rok navíc, případně vyšší odvody u takto náročných profesí,“ dodal pro Echo24 Vojtko.

Podle předsedy klubu pirátských poslanců Jakuba Michálka by měli lidé o svém důchodu mít možnost co nejvíce rozhodovat sami. „Můj názor je, že by se měl systém přizpůsobit postupnému odchodu do důchodu, který už v praxi často funguje, aby si o tom lidi rozhodovali individuálně podle toho, na co se cítí,“ řekl Michálek pro Echo24.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném deníku Echo24 uvedl, že úspora by se, kdyby zvýšení věku prošlo tak, jak se o něm mluví, pohybovala okolo 110 miliard v přepočtu na dnešní hodnotu koruny. „Během následujících čtyřiceti let se citelně navýší jak cenová hladina, tak výkon ekonomiky, takže úspora bude v té době dramaticky vyšší než 110 miliard. Nicméně v současnosti je to plus minus částka, o kterou veřejné rozpočty přišly takzvaným zrušením superhrubé mzdy, které prosadily hlavně hnutí ANO a tehdy opoziční ODS koncem roku 2020,“ připomněl Kovanda s tím, že analogicky poroste i ztráta ze zrušení superhrubé mzdy.