Macron přijel z Pekingu a vyhlásil boj za strategickou autonomii Evropy. EU se nesmí stát vazalem Číny ani USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron se o víkendu vrátil s cesty do Číny a v obsáhlém nedělním rozhovoru pro ekonomický deník Les Echos apeluje v tradicích francouzské poválečné politiky, že Evropa se nesmí stát nikoho vazalem a v souvislostmi s globálními turbulencemi musí nyní bojovat za svou "strategickou autonomii," jinak skončí v propadlišti dějin. Jak poznamenává deník New York Times, právě cesta Macrona do Pekingu podkopává snahu Washingtonu zkrotit Čínu.

„Evropa si příliš dlouho nebudovala tuto strategickou autonomii. Dnes je ideologická bitva vyhrána,“ tvrdí Macron s tím, že nyní však musíme tuto strategii implementovat. Jinak zabředneme do krizí, které podle něj nejsou krizemi Evropy.

Pro francouzského prezidenta je strategická autonomie zásadní, aby se evropské státy nestaly „vazaly“. Evropa by podle něj měla být „třetím pólem“ vedle Spojených států a Číny. „Nechceme vstupovat do blokové logiky (USA-Čína),“ uvádí Macron a současně protestuje proti „extrteritorialitě dolaru“.

Evropa musí podle Macrona bojovat za svou strategickou autonomii. "Nechceme se v kritických otázkách spoléhat na ostatní," říká francouzský prezident, ale současně připouští, že právě nyní nastala doba, kdy nebylo na výběr. Příkladem je energetika, sociální sítě, umělá inteligenci, protože tam už Evropa nemá příslušnou infrastrukturu. To se podle něj musí změnit.

Jako příklad svébytné politiky Evropy uvádí problém Tchaj-wanu. "Otázka položená nám Evropanům je následující: máme zájem na urychlení otázky Tchaj-wanu? Ne," odpovídá si Macron. "Nejhorší by bylo myslet si, že my Evropané bychom měli v této věci následovat příklad a přizpůsobit se americkému rytmu a přehnané čínské reakci. Proč bychom měli jít tempem, které zvolili ostatní? V určitém okamžiku si musíme položit otázku našeho zájmu. Jakým tempem chce jít samotná Čína? Chce mít tento útočný a agresivní přístup?, táže se prezident. "My Evropané se musíme probudit. Naší prioritou není přizpůsobovat se agendě ostatních ve všech regionech světa," dodává.

Macronovi vadí, že evropský obranný průmysl silně zaostal a že tváří v tvář válce na Ukrajině se některé státy Evropy obracejí ohledně zbrojních dodávek na USA a Asii. "Téma, u kterého musíme být obzvláště ostražití, je to, že válka na Ukrajině zrychluje poptávku po obranném vybavení. Evropský obranný průmysl však nesplňuje všechny potřeby a zůstává velmi roztříštěný, což vede některé země k tomu, že se dočasně obracejí na americké nebo dokonce asijské dodavatele. Tváří v tvář této realitě musíme zrychlit, uvedl s jasnou narážkou zvláště na Polsko, které nakupuje značné množství zbraní z USA a Koreje.

"Potřebujeme evropský (obranný) průmysl, který vyrábí rychleji. Nasytili jsme naše možnosti. Jak se historie zrychluje, musí docházet k souběžnému zrychlování evropské válečné ekonomiky. Nevyrábíme dostatečně rychle," varuje Macron a požaduje také zavedení evropských standardů v obranném průmyslu.

Macron po svých rozhovorech s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Les Echos prohlásil, že myslí, že Čína má stejný pohled v určitých otázkách na Ukrajinu "jako my, totiž, že dnes je čas vojenský. Ukrajinci vzdorují a my jim pomáháme. Není čas na vyjednávání, i když se připravuje a je třeba stanovovat podmínky. To je účelem tohoto dialogu s Čínou: konsolidovat společné přístupy. První: podpora principů Charty Organizace spojených národů. Za druhé: jasná připomínka jaderných zbraní a je na Číně, aby vyvodila důsledky z toho, že prezident Putin rozmístil jaderné zbraně v Bělorusku několik dní poté, co se zavázal, že tak neučiní. Za třetí: velmi jasná připomínka humanitárního práva a ochrany dětí. A za čtvrté: touha po dojednaném a trvalém míru," dodal Macron.

Nicméně americká administrativa Macronovu cestu do Pekingu a demonstrování tak "strategické autonomie" Evropy nevidí zřejmě v příznivém světle. Naznačuje to například aktuální analýza v deníku New York Times. List píše, že spojenci nevidí věci vždy stejným způsobem, jak jasně ukázala návštěva Emmanuela Macrona u Si Ťin-pchinga. Zdůrazňuje, že francouzská diplomacie podkopává americké snahy o zkrocení Číny.

"Dva vůdci, bez kravat, sdíleli zdvořilosti v někdejším oficiálním sídle otce pana Si. (Pozoruhodně intimní) rozhovor přišel na konci třídenní návštěvy pana Macrona, který se vyznačoval mimořádnou pozorností, kterou mu byla věnována, a závazkem v závěrečném společném prohlášení ke „globálnímu strategickému partnerství. Co přesně to bude znamenat – kromě závazků k rozvoji civilních jaderných elektráren, přechod k uhlíkově neutrálním ekonomikám, prodeji evropského airbusu a vývozu vepřového masa – není zcela jasné," píše list. "Ale v době, kdy jsou čínsko-americké vztahy hluboko pod bodem mrazu, zaujal pan Macron nezávislý evropský postoj a oba vůdci opakovaně chválili "multipolární svět," jemně maskovaný kód pro svět, který není ovládán Američany," upozorňuje New York Times.

Také novináři serveru Politico, kteří rovněž vedli s Macronem stejný rozhovor na palubě prezidentského letadla vracejícího se z Pekingu jako Les Echos, ve svém článku nahlížejí na návštěvu francouzské hlavy státu v Číne kriticky. "Si Ťin-pching a Komunistická strana Číny nadšeně podpořili Macronův koncept strategické autonomie a čínští představitelé se na něj neustále odvolávají při jednání s evropskými zeměmi. Straničtí vůdci a teoretici v Pekingu jsou přesvědčeni, že Západ je v úpadku a Čína je na vzestupu a že oslabení transatlantických vztahů pomůže tento trend urychlit," píše Politico.

Stejně jako Macron se Peking chce vyhnout tomu, aby se EU dostala pod vliv USA v době, kdy Bílý dům vede zahraniční politiku otevřeně proti geopolitické a vojenské síle Číny.