Šanci stát se papežem má i brněnský rodák

Po pondělním úmrtí papeže Františka se už v tisku vyrojila celá řada jmen kardinálů, kteří by ho mohli nahradit v čele katolické církve. Favoritů před konkláve, které se uskuteční zřejmě na začátku května, je nejméně 15, napsal deník El País, podle kterého toto poměrně vysoké číslo ukazuje na rozdělení katolické církve. Papeže může volit 135 kardinálů, což je nejvíce přinejmenším od 18. století.

Papež František jmenoval během svého působení, které trvalo 12 let, přes 100 kardinálů. Sbor volitelů tak má 135 členů ze 71 zemí, uvádí Vatikán ve své oficiální statistice. Ve srovnání s předchozími volbami papeže oslabila váha Evropy, ze které v současnosti pochází méně než 40 procent kardinálů, kteří mají právo volit v konkláve. Někteří z nich přitom působí v relativně odlehlých oblastech. "Sixtinská kaple bude plná lidí, kteří se neznají," uvádí deník El País.

Stát se papežem může teoreticky každý pokřtěný katolík, v praktické rovině však volitelé vybírají mezi kardinály. Možní favorité, kteří mají nejblíže k postojům, které zastával František, jsou arcibiskup z Boloně Matteo Zuppi, biskup z Malty Mario Grech či kanadský kardinál a brněnský rodák Michael Czerny. Ten má ale nevýhodu, že je podobně jako zesnulý papež jezuita, a je tak méně pravděpodobné, že by kardinálové dvakrát za sebou zvolili člena tohoto řádu.

Mezi evropskými hodnostáři zahraniční tisk zmiňuje i lucemburského kardinála Jeana-Claudea Holleriche, marseillského arcibiskupa Jeana-Marka Avelinea či vatikánského státní sekretáře Pietra Parolina. Ze střední Evropy mají jistou naději na zvolení podle agentur a tisku budapešťský arcibiskup Péter Erdö, německý kardinál Reinhard Marx či rakouský kardinál Christoph Schönborn. Ten je spolu s dalším zmiňovaným favoritem, arcibiskupem z Utrechtu Willemem Jacobusem Eijkem, představitelem konzervativního křídla.

Vzhledem k posilování váhy zemí mimo Evropu není vyloučeno, že kardinálové by mohli vybrat znovu nového papeže mezi církevními hodnostáři z Asie, Ameriky či Afriky. František byl prvním neevropským papežem v moderní době. Naději na zvolení mají ze silné americké církve arcibiskup z New Yorku Timothy Dolan či kardinál Robert Francis Prevost z Chicaga, který nyní působí ve Vatikánu.

Z Asie je často skloňované jméno filipínského kardinála Luise Tangleho, který patří spíše do progresivního proudu v katolické církvi. Zřejmě jediným vážným kandidátem na papeže z Afriky je arcibiskup z Kinshasy Fridolin Ambongo Besungu.

Volba papeže se podle tisku nebude orientovat jen podle obvyklé dělicí linie progresivního a konzervativního křídla v etických otázkách. Konzervativci se cítili během Františkovy vlády v opozici, což dávali najevo například hodnostáři ve Spojených státech. Podle deníku Le Monde Františkův nástupce zdědí řadu nevyřešených otázek, například pokles počtu aktivních věřících v Evropě a vyspělých zemích, řešení sexuálního násilí v církevním prostředí či reformy vnitřního fungování církve. Otázky se týkají i stylu řízení církve. Papež František platil za málo diplomatického vůdce, což i sám přiznával.

Kardinálové budou zasedat v takzvané generální kongregaci, v rámci které budou před samotnou volbou o budoucnosti katolické církve, která má ve světě stále 1,4 miliardy věřících, debatovat.