Vláda mlčí o největší investici v dějinách Česka, kterou celou zaplatí daňoví poplatníci

Stavba nový jaderných bloků bude největší investicí od vzniku republiky. Na to, o jak obrovskou finanční zátěž a významný energetický projekt se jedná, o ní víme a mluvíme dost málo. Přitom ji na sebe vezmou daňoví poplatníci. Vláda nakonec oznámí, zda v Dukovanech a možná i v Temelíně budou stavět Francouzi, nebo Korejci, zřejmě až na konci srpna. Původně se mluvilo o červenci. Do té doby nebudeme vědět, co je v nabídkách, ani kolik bloků nakonec postavíme. Nedůležitější je ale model financování, tedy kdo a jak jádro zaplatí. Situaci může také ovlivnit to, v jakém stavu se po volbách ocitá Francie. Společnost EdF je totiž plně v rukou státu, její projekty se protahují a náklady vzrůstají.

ČEZ převzal nabídky francouzské EdF a korejské KHNP na vybudování nových jaderných reaktorů už na konci dubna, po vyhodnocení je pak v polovině června předal vládě. Ta chce rozhodnout o vítězi tendru i počtu bloků, které bude chtít stavět, prý „během léta“. Premiér Petr Fiala už v červnu uvedl, že o počtu bloků bude mít vláda jasno až na konci srpna. Co stojí v jednotlivých nabídkách, se tedy do té doby veřejnost zřejmě nedozví.

Podle plánu by pak měla být smlouva s vítězným dodavatelem uzavřena do konce roku 2025. A první nový reaktor v Dukovanech má být dokončen v roce 2036, o dva roky později má být uveden do pravidelného provozu. Zda je to reálné a nebude docházet k časovým průtahům, nikdo negarantuje.

Překvapivé bylo náhlé oznámení vlády na konci ledna, že by chtěla stavět až čtyři nové bloky. Původně byl tendr vyhlášen přitom jen na jeden blok. „Dosavadní průběh tendru ukazuje, že dodávka více reaktorů současně by nám mohla zajistit nižší cenu až o jednu čtvrtinu u jednoho reaktoru. Proto jsme se rozhodli požádat uchazeče, aby nám předložili závazné nabídky na dodávku až čtyř. Na základě toho potom vybereme dodavatele a rozhodneme, zda si necháme postavit více reaktorů, nebo ne,“ řekl tehdy premiér.

Jenže u Evropské komise jsme žádali o notifikaci pouze pro jeden, tedy pátý dukovanský blok. Finanční model, tedy to nejpodstatnější, je tak připraven pouze pro jeden. U dalších bloků netušíme, kdo a jak by je zaplatil. Nemluvě o tom, že nepříliš výhodné jsou pro nás i podmínky z notifikace. Podle nich by nový jaderný zdroj fungoval kvůli působení obnovitelných zdrojů v síti omezeně, protože by s nimi musel na trhu fungovat společně. Jaderná elektrárna však není stavěna na flexibilní regulaci a platí, že jaderné elektrárny prodělávají, pokud nejedou na maximum své kapacity.

S tím právě souvisí i „nepevná“ garantovaná výkupní cena, s čímž se původně nepočítalo. Podle podmínek v notifikaci má ale být při poklesu tržních cen elektřiny, tzn. když obnovitelné zdroje hodně vyrábějí a vznikají přebytky, nižší. To znamená, že když bude přebytek ve výrobě, bude nový jaderný zdroj muset snižovat výkon, aby dodával méně elektřiny.

Na červnové valné hromadě ČEZ finanční ředitel společnosti Martin Novák potvrdil, že by financování mělo proběhnout formou třicetileté půjčky od státu – mluví se o 195 miliardách korun – s po dobu výstavby nulovým úrokem pro společnost Dukovany II, což je stoprocentní dceřiná společnost ČEZ. Znamená to, že náklady na úroky zaplatí daňoví poplatníci. Elektrárna by pak měla měla dluh splácet z prodeje elektřiny, kterou od ní bude vykupovat státní obchodník za onu garantovanou výkupní cenu. U dalších potenciálních bloků je ale tento model pro jeho velkou nákladnost nezopakovatelný.

ČTĚTE TAKÉ: Vláda lační po lehce dostupných penězích a porušuje slib. Zavést chce i další daň

Pro ČEZ v jeho aktuální podobě, kdy je třicetiprocentní podíl ovládaný minoritními akcionáři, je investování do jaderných bloků dosti nebezpečné a manévrovací prostor je malý. Smysluplnější by bylo, kdyby nové bloky stavěla plně státní společnost. Proto by se stále nabízela možnost vykoupení podílu minoritních akcionářů, kteří by odkup s prémií po vzoru francouzské vlády a EdF vítali.

Nekonečné časové průtahy a nafukování cen

Vzhledem k tomu, že favoritem ve stavbě nových jaderných bloků je francouzská EdF, je nutné brát v potaz i to, v jaké ekonomické situaci se nyní Francie po volbách nachází. Ratingové agentury mluví o hrozbě upadnutí do dluhové krize. Už v červnu zhoršila zemi rating agentura Standard & Poor‘s, teď přišla s varováním agentura Moody’s.

EdF je od loňského roku státní společností a je zatížená problémy s průtahy ve stavbě ostatních jaderných projektů. Ať už jde o stavbu bloku v domácím Flamanville, kde výstavba začala v roce 2007, měla stát 3,3 miliardy eur a trvat 5,5 roku. Po šestnácti letech není hotovo a náklady se odhadují na dohromady až na 19,1 miliard eur (přes 482 miliard korun).

Problematická je i stavba bloků ve Velké Británii. V plánu jsou dva bloky v elektrárně Sizewell C na východním pobřeží Anglie. Další dva bloky už se ovšem velmi dlouho staví v elektrárně Hinkley Point C. Stavba začala v roce 2017. V lednu bylo oznámeno, že se dokončení odsouvá o další dva roky. Původně plány počítaly se zahájením provozu v roce 2025. A zdržování se silně prodražuje. Původně mělo jít o 18 miliard liber, nyní se počítá se 46 miliardami (1,4 bilionu korun) a termín dokončení je odsunut na rok 2030.

Problémy byly i s elektrárnou Olkiluoto ve Finsku. Stavěl se pouze jeden blok a stavba trvala místo původně zamýšlených pěti dlouhých osmnáct let. Celkové náklady se ve finále dostaly místo očekávaných tří až na na více než 11 miliard eur (přes 280 miliard korun).